Albert Bandura: Porovnání verzí

 

== Práce ==

V roce 1961 provedl Albert Bandura svůj nejznámější experiment týkající se observačního učení na dětech – tzv. Bobo Doll Experiment. Experiment spočíval v tom, že žena fyzicky napadala panenku a vykřikovala u toho agresivní sprostá slova. Z toho všeho se natáčel záznam. Děti ze školky poté rozdělil na dvě skupiny, jedné skupině tento záznam pustil a druhé nikoliv. Každé dítě pak zavedl do místnosti, kde se nacházely různé hračky, avšak bylo jim řečeno, že tyto hračky jsou určeny „pro jiné děti“. Frustrované dítě šlo po nějaké době do další místnosti, ve které byly hračky včetně panenky z videa a různých zbraní. Ukázalo se, že děti, které video shlédly, se na rozdíl od ostatních chovaly agresivně a napodobovaly přesně to, co viděly na záznamu.

 

Tento experiment byl díky svým výsledkům velice významný. Pomohl tak upozornit na negativní ovlivňování dětí prostřednictvím násilí v médiích a na ničivý dopad tyranské výchovy. Tvrzení, že násilí plodí jen násilí se tak vědecky potvrdilo.

 

Sociálně kognitivní teorie (SCT), původně teorie sociálního učení, začala v 60 letech jako výzkum Alberta Bandury. Rozvoj SCT proběhl v roce 1986. Bandura předpokládá, že učení probíhá v sociálním kontextu s dynamickou interakcí chování člověka a prostředí. Unikátním prvkem v SCT je důraz na sociální vliv a jeho dopad na vnějsí a vnitřní sociální zlepšení. SCT bere v úvahu jedinečný způsob jakým jedinci mohou získat a udržet si zkušenosti a chování s ohledem na sociální prostředí, ve kterém se jedinci vyskytují a své chovaní uplatňují. SCT počítá se zkušenostmi nabytými z předchozích situací. Tyto nabyté zkušenosti poté ovlivňují zlepšení chování a očekávání, které způsobí zda jedinec projeví specifické chování a důvod proč jedinec projevil právě tento druh chování. Mnoho teorií chování užitých ve zlepšení zdraví nepovažují údržbu chování za nejdůležitější, ale raději se zaměřují na zahájení chování. To je ale neefektivní, jelikož údržba a zahájení chování je pravým a hlavním cílem veřejného zdraví. Cílem SCT je vysvětlit, jak lidé regulují své chování pomocí kontroly a zlepšení chování s cílem dosáhnout zlepšeného chování, které bude stálé a neměnné v průběhu času.

 

Bandurova teorie sociálního učení se stala jednou z nejvlivnějších teorií učení a vývoje. Navzdory faktu, že tato teorie obsahuje mnoho základních prvků teorie tradičního učení, Bandura byl přesvědčen, že přímé posílení a zdokonalení chování se nemusí vždy týkat všech druhů učení. Zatímco teorie chování učení propagují názor, že všechna učení jsou výsledkem sdružení způsobené aklimatizací, posílením, zdokonalením a trestem. Bandurova sociální teorie učení stojí na tom, že učení se může také objevit jednoduše pozorováním chování ostatních jedinců. Jeho teorie také hovoří o sociálním elementu, Bandura argumentuje tím, že lidé mohou získat nové zkušenosti, chování a informace pozorováním ostatních. Tento element je známý jako observační učení, tento typ učení může být využit k vysvětlení široké škály chování jedinců.

 

Reciproční determinismus je složený ze tří hlavních faktorů, které ovlivňují chování – prostředí, jednotlivec a chování jako takové. Bandura věří, že chovaní ovlivňuje jednotlivce a je ovlivňováno jak sociálním světem, tak osobní charakteristikou. Prostředí je složeno z veškerého prostoru, které obklopuje jedince a obsahuje potenciální posilující formuli, včetně lidí, kteří jsou přítomni nebo nepřítomni. Prostředí má dopad na intenzitu a frekvenci chování, stejně tak chování jako takové může mít dopad na prostředí. Jedinec jako další faktor zahrnuje všechny charakteristiky, které byly získány v minulosti. Osobnost a kognitivní faktory jsou důležitou součástí toho, jak se člověk chová včetně všech očekávání jedince, víry a unikátní charakteristiky osobnosti. V poslední řadě, chovaní samo o sobě může či nemusí být posíleno v jakoukoli chvíli či situaci.

 

Lidskost je schopnost lidských bytostí dělat své vlastní volby a rozhodnutí. Jsou v kontrastu s přírodními silami a přírodním působením, které jsou příčinou pouze nemyslících deterministických procesů. Lidskost zahrnuje tvrzení, že lidé jsou ve skutečnosti schopní dělat rozhodnutí a uzákonit je ve světě. Jak lidé přicházejí ke svým rozhodnutím, zda-li svobodnou vůlí nebo jinými procesy je na další výzkum.