Verze z 19. 10. 2015, 15:09 editovat Horst (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 155 294 editací rv ne verze z otty, a posl úpr ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 28. 4. 2016, 19:19 editovat zrušit editaci 90.177.90.4 (diskuse) →‎Život značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 25: V roce [[1809]] vstoupil do [[Ruská armáda\|ruské armády]], vyznamenal se ve [[Napoleonovo ruské tažení\|rusko-francouzské válce]] v roce [[1812]] a byl povýšen na [[major]]a. Účastnil se pronásledování [[Napoleon Bonaparte\|Napoleona]] a v [[Bitva u Drážďan\|bitvě u Drážďan]] přišel o pravou ruku. Později stal se pobočníkem ~~císaře~~cara [[Alexandr I. Pavlovič\|Alexandra I.]] V roce 1820 se stal náčelníkem řecké hetairie filiků a v březnu 1821 připravil vojenský vpád do [[Dunajská knížectví\|knížectví podunajských]], poté, co tamní hospodar [[Alexander Suzo]] zemřel. Po překročení řeky [[Prut (řeka)\|Prut]] se pokusil v [[Moldávie\|Multansku]] pobouřit obyvatelstvo, ale toto, necítíc žádné lásky k [[Rekové (národ)\|Řekům]] po staletí je vysávajícím, nepřidalo se k němu a rovněž naděje na pomoc ruskou zklamala. Ani řeckorumunská aristokracie ale nejevila zájem jej podporovat, zvláště když Ypsilanti v [[Jasy\|Jasích]] zarazil si panovnický dvůr a vymáhal veliké daně. U [[Dragašan\|kláštera Dragašan]] utrpěl rozhodnou porážku 21. června 1821, zachránil se útěkem do [[Sedmihradsko\|Sedmihradska]], tam však byl rakouskými úřady zatčen, vězněn v [[Mukačevo\|Mukačevu]] a později (1823) v [[Terezín]]ě. V roce [[1827]] byl na zákrok cara [[Mikuláš I. Pavlovič\|Mikuláše I.]] propuštěn, ale byl mu přikázán stálý pobyt ve [[Verona\|Veroně]]. Na cestě do Verony Ypsilanti zemřel, pravděpodobně na následky dlouholetého věznění.

Alexandros Ypsilanti: Porovnání verzí