Václav Štěpán (klavírista): Porovnání verzí

Ještě před ukončením Štěpánova studia hry na klavír měla pražská veřejnost možnost poznat v něm mimořádně nadaného sekundanta i sólistu, později žádaného interpreta soudobých děl. Roku 1911 provedl premiéru ''Pana'' a ''Exotikonu'' Vítězslava Nováka. Významná byla jeho spolupráce s Ševčíkovým-Lhotského kvartetem, v triu s houslistou Jindřichem Bastařem a violoncellistou Františkem Pourem. Jako klavírní virtuos dobyl úspěchů i v zahraničí, zejména v [[Paříž]]i, kde vystoupil poprvé roku 1919 s [[České kvarteto|Českým kvartetem]], dále také v Německu, Velké Británii, Jugoslávii a Švýcarsku. Vystupoval i se svojí chotí [[Ilona Štěpánová|Ilonou]]. Velkolepým vyvrcholením Štěpánovy virtuosní dráhy pak byl koncert uspořádaný k padesátinám [[Josef Suk starší|Josefa Suka]] roku 1924, kde osobně souborně provedl oslavencovo klavírní dílo. Na tento počin navázal jeho syn [[Pavel Štěpán|Pavel]], který souborné klavírní dílo Josefa Suka nahrál a získal za něj zlatou desku. Od roku 1935 vyučoval Václav Štěpán na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]] i hru na klavír. Roku 1941 byl jako mimořádný profesor povolán na mistrovskou školu. Po jeho smrti převzala jeho žáky jeho manželka [[Ilona Štěpánová|Ilona]].