Václav Vojtěch ze Šternberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ kat, č. Řádu zl. rouna, doplnění ib |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| jméno
| čestný_sufix
| obrázek
| velikost obrázku =
| malý obrázek
| popisek =
| úřad
| od
| do
| panovník
| předchůdce
| nástupce
| pořadí2
| úřad2
| od2
| do2
| panovník2
| předchůdce2
| nástupce2
| pořadí3
| úřad3
| od3
| do3
| panovník3
| předchůdce3
| nástupce3
| pořadí4
| úřad4
| od4
| do4
| panovník4
| předchůdce4
| nástupce4
| datum_narození
| místo_narození
| datum_úmrtí
| místo_úmrtí
| národnost
| manžel/ka
| děti
| strana
| vztahy
| sídlo
| alma_mater
| zaměstnání
| profese
| náboženství
| podpis
| poznámky
}}
Řádek 55:
== Původ a mládí ==
Narodil se na [[Bechyně (zámek)|zámku v Bechyni]] jako druhorozený syn [[František Karel ze Šternberka|Františka Karla ze Šternberka]] (1612-1648), nejvyššího sudího [[České království|Českého království]]. Měl čtyři bratry, dva starší František Ignác a Jan Adam zemřeli v dětském věku, mladší bratři se jmenovali [[Jan Norbert ze Šternberka|Jan Norbert]] a [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]]. Po předčasné smrti Františka Karla převzala výchovu synů jejich matka Ludmila Kateřina, rozená Kavková z Říčan (†1672).
V roce 1661 byl se svými mladšími bratry povýšen do hraběcího stavu. Vzhledem k tomu, že všichni tři bratři Šternberkové byli tehdy ještě nezletilí, jednalo se o ocenění zásluh předků, především jejich otce Františka Karla, který byl zastřelen v Praze při [[Švédské obléhání Prahy|vpádu Švédů]]. V letech 1662-1664 absolvoval
== Majetek a stavební aktivity ==
Po návratu z kavalírské cesty převzal v roce 1665 do osobní správy svůj dědický podíl představovaný dvěma velkými celky v jihozápadních Čechách ([[Zelená Hora (zámek)|Zelená Hora]]) a na [[Litoměřicko|Litoměřicku]] ([[Budyně nad Ohří]], [[Libochovice]]). Libochovice s Budyní v roce 1676 prodal [[Dietrichsteinové|Dietrichsteinům]] a v témže roce od bratra Ignáce Karla koupil panství [[Horažďovice]] poblíž Zelené Hory, obě panství pak ještě nákupy drobných statků dále rozšiřoval.
=== Zelená Hora a Horažďovice ===
Základ současné podoby zámku na Zelené Hoře vznikl v letech 1669-1671, další stavební práce zde probíhaly až do konce 17. století. Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn v roce 1686 a z četných budov hospodářského zázemí jeho éru ohraničuje vznik sýpky (1669) a stájí (1706). Kromě zámku se věnoval i rozvoji města [[Nepomuk]]u v podzámčí, kde spolufinancoval stavbu radnice, špitálu a kostela sv. Jana Křtitele. Pro město Nepomuk získal od císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] také několik privilegií, v roce 1696 zde zřídil městskou radu a v roce 1707 pro nepomucké měšťany zrušil robotu.
Realizace barokní koncepce propojení panského sídla a poddanského města probíhala v menší míře i v Horažďovicích, které koupil v roce 1676 od svého mladšího bratra Ignáce Karla. V 80 letech 17. století byl přestavěn horažďovický [[Horažďovice (zámek)|zámek]], alianční erb Václava Vojtěcha a jeho manželky zdobí dodnes vstupní bránu do zámeckého areálu z náměstí. Kromě oprav horažďovických kostelů nechal postavit kapli sv. Anny jižně od města.
Řádek 69:
=== Zámek Troja a Šternberský palác ===
[[Soubor:Zámek Troja 2.jpg|thumb|Zámek Troja]]
Jeho nejvýznamnější stavební památkou je [[Troja (zámek)|zámek v Troji]]. Pozemky severně od tehdejší Prahy s dvorem [[Ovenec|Zadní Ovenec]] zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Trojský zámek vznikal v letech 1683-1695, později byl doplněn o zahradu a terasu se sochařskou výzdobou. Autory projektu byli [[Giovanni Domenico Orsi]] a [[Jan Baptista Mathey]], alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře [[Abraham Godyn|Abrahama Godyna]]. Nástěnnou malbu s alegorickými výjevy nechal pořídit několik let předtím i v hlavním sále na zámku v Horažďovicích.<ref>PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů, Praha, 2015, s. 303-305</ref>
V celoevropském měřítku je významnou stavební památkou i [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] v Praze na [[Hradčany|Hradčanech]]. Původní stavbu Lobkovického paláce koupil Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1690, později přikoupil i sousední Sasko-lauenburský palác a v letech 1698-1707 zde nechal vystavět rodovou rezidenci ve stylu vrcholného baroka. Autorství architektonického projektu je nejasné, zvažována jsou jména jako [[Giovanni Battista Alliprandi]] nebo stavitel trojského zámku J. B. Mathey.
== Kariéra a rodina ==
S čerstvým hraběcím titulem a jako příslušník starobylé šlechty s dostatečným majetkovým zázemím byl od mládí předurčen ke kariéře ve státních službách. Vedle čestných hodností c. k. komořího a tajného rady byl od mládí členem [[Místodržící (zemský správce)|místodržitelského sboru]] Českého království. V letech 1690-1696 byl [[Prezident rady nad apelacemi|prezidentem]] [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] a v této funkci proslul jako předseda tribunálu, před nímž [[Chodové]] hájili svá práva proti vrchnosti. Následně byl [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším sudím]] (1696-1704) a nakonec [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] Českého království (1704-1708). V roce 1699 obdržel [[Řád zlatého rouna]].
Jeho manželkou byla Klára Bernardina z Maltzanu (†1719) ze severoněmecké šlechty. Na její počest byla poblíž trojského zámku postavena [[Kaple sv. Kláry (Troja)|kaple sv. Kláry]]. Měli spolu čtyři děti, syn Václav Vojtěch a další dva synové se stejným jménem Vojtěch Jan zemřeli v dětství, dospělého věku se dožila jen dcera Marie Barbora (1672-1694), první manželka pozdějšího neapolského místokrále hraběte [[Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu|Aloise Harracha]].
Václav Vojtěch přežil všechny své děti, mužské potomstvo neměli ani jeho mladší bratři, kteří zemřeli ještě před ním. I když po sobě zanechal značné dědictví v pozemcích a nemovitostech, zůstaly po něm i obrovské dluhy vzniklé nákladnou stavební činností<ref>HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách, Praha, 2013, s. 434, 444</ref>. Ve své závěti žádal dědice, aby jeho dluhy uhradili z výnosů statků. Panství Zelená Hora s trojským zámkem a Šternberským palácem začlenil do [[Svěřenství|fideikomisu]] zřízeného v roce 1678 a jeho dědicem se stal vzdálený bratranec [[František Leopold ze Šternberka]] (1680-1745). Panství Horažďovice zdědila vdova Klára Bernardina a po její smrti v roce 1719 vnučka Marie Filipína Harrachová, provdaná Thun-Hohensteinová (1693-1763).
Řádek 101:
[[Kategorie:Šternberkové]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Čeští hofmistři]]
[[Kategorie:Čeští sudí]]
[[Kategorie:Čeští místodržící]]
|