Wikipedie

Václav Vojtěch ze Šternberka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ kat, č. Řádu zl. rouna, doplnění ib
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Sjednocení; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| jméno = Václav Vojtěch ze Šternberka
| čestný_sufix =
| obrázek =
| velikost obrázku =
| velikost_obrázku =
| malý obrázek =
| popisek =
| popis =
| úřad =[[Nejvyšší hofmistr]]
| od =[[3. březen]] [[1704]]
| do =[[25. leden]] [[1708]]
| panovník =[[Leopold I.]], [[Josef I. Habsburský|Josef I.]]
| předchůdce =[[Heřman Jakub Černín|Heřman Jakub Czernin z Chudenic]]
| nástupce =[[Arnošt Josef z Valdštejna]]
| pořadí2 =
| úřad2 =[[Nejvyšší zemský sudí]]
| od2 =[[1696]]
| do2 =[[1704]]
| panovník2 =[[Leopold I.]]
| předchůdce2 =[[Václav Norbert Oktavián Kinský]]
| nástupce2 =[[Jan Václav Vratislav z Mitrovic]]
| pořadí3 =
| úřad3 =[[Prezident rady nad apelacemi]]
| od3 =[[1690]]
| do3 =[[1696]]
| panovník3 =[[Leopold I.]]
| předchůdce3 =[[Václav Norbert Oktavián Kinský]]
| nástupce3 =Ignác Karel ze Šternberka
| pořadí4 =
| úřad4 =[[Dvorský maršálek]]
| od4 =[[1672]]
| do4 =[[1708]]
| panovník4 =
| předchůdce4 =
| nástupce4 =
 
| datum_narození =[[9. únor]] [[1643]]
| místo_narození =[[Bechyně]]
| datum_úmrtí =[[25. leden]] [[1708]]
| místo_úmrtí =[[Praha]]
| národnost =
| manžel/ka =Klára Bernardina z Maltzanu
| děti =Marie Barbora
| strana =
| vztahy =
| sídlo =
| alma_mater =
| zaměstnání =
| profese =[[šlechtic]]
| náboženství =[[Římskokatolická církev|římskokatolické]]
| podpis =
| poznámky =[[1699]] [[Řád zlatého rouna]] (č. 594)
}}
 
Řádek 55:
 
== Původ a mládí ==
Narodil se na [[Bechyně (zámek)|zámku v Bechyni]] jako druhorozený syn [[František Karel ze Šternberka|Františka Karla ze Šternberka]] (1612-1648), nejvyššího sudího [[České království|Českého království]]. Měl čtyři bratry, dva starší František Ignác a Jan Adam zemřeli v dětském věku, mladší bratři se jmenovali [[Jan Norbert ze Šternberka|Jan Norbert]] a [[Ignác Karel ze Šternberka|Ignác Karel]]. Po předčasné smrti Františka Karla převzala výchovu synů jejich matka Ludmila Kateřina, rozená Kavková z Říčan (†1672).
 
V roce 1661 byl se svými mladšími bratry povýšen do hraběcího stavu. Vzhledem k tomu, že všichni tři bratři Šternberkové byli tehdy ještě nezletilí, jednalo se o ocenění zásluh předků, především jejich otce Františka Karla, který byl zastřelen v Praze při [[Švédské obléhání Prahy|vpádu Švédů]]. V letech 1662-1664 absolvoval [[Kavalírská cesta|kavalírskou cestu]] po Evropě, téměř rok studoval na univerzitě v [[Lovaň|Lovani]], poté procestoval [[Nizozemsko|Holandsko]], [[Španělské Nizozemí]] a [[Francie|Francii]], další rok pobýval na různých místech v [[Itálie|Itálii]], přes [[Německo]] se pak vrátil do Čech.
 
== Majetek a stavební aktivity ==
Po návratu z kavalírské cesty převzal v roce 1665 do osobní správy svůj dědický podíl představovaný dvěma velkými celky v jihozápadních Čechách ([[Zelená Hora (zámek)|Zelená Hora]]) a na [[Litoměřicko|Litoměřicku]] ([[Budyně nad Ohří]], [[Libochovice]]). Libochovice s Budyní v roce 1676 prodal [[Dietrichsteinové|Dietrichsteinům]] a v témže roce od bratra Ignáce Karla koupil panství [[Horažďovice]] poblíž Zelené Hory, obě panství pak ještě nákupy drobných statků dále rozšiřoval.
 
=== Zelená Hora a Horažďovice ===
Základ současné podoby zámku na Zelené Hoře vznikl v letech 1669-1671, další stavební práce zde probíhaly až do konce 17. století. Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn v roce 1686 a z četných budov hospodářského zázemí jeho éru ohraničuje vznik sýpky (1669) a stájí (1706). Kromě zámku se věnoval i rozvoji města [[Nepomuk]]u v podzámčí, kde spolufinancoval stavbu radnice, špitálu a kostela sv. Jana Křtitele. Pro město Nepomuk získal od císaře [[Leopold I.|Leopolda I.]] také několik privilegií, v roce 1696 zde zřídil městskou radu a v roce 1707 pro nepomucké měšťany zrušil robotu.
 
Realizace barokní koncepce propojení panského sídla a poddanského města probíhala v menší míře i v Horažďovicích, které koupil v roce 1676 od svého mladšího bratra Ignáce Karla. V 80 letech 17. století byl přestavěn horažďovický [[Horažďovice (zámek)|zámek]], alianční erb Václava Vojtěcha a jeho manželky zdobí dodnes vstupní bránu do zámeckého areálu z náměstí. Kromě oprav horažďovických kostelů nechal postavit kapli sv. Anny jižně od města.
Řádek 69:
=== Zámek Troja a Šternberský palác ===
[[Soubor:Zámek Troja 2.jpg|thumb|Zámek Troja]]
Jeho nejvýznamnější stavební památkou je [[Troja (zámek)|zámek v Troji]]. Pozemky severně od tehdejší Prahy s dvorem [[Ovenec|Zadní Ovenec]] zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Trojský zámek vznikal v letech 1683-1695, později byl doplněn o zahradu a terasu se sochařskou výzdobou. Autory projektu byli [[Giovanni Domenico Orsi]] a [[Jan Baptista Mathey]], alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře [[Abraham Godyn|Abrahama Godyna]]. Nástěnnou malbu s alegorickými výjevy nechal pořídit několik let předtím i v hlavním sále na zámku v Horažďovicích.<ref>PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů, Praha, 2015, s. 303-305</ref>
 
V celoevropském měřítku je významnou stavební památkou i [[Šternberský palác (Hradčany)|Šternberský palác]] v Praze na [[Hradčany|Hradčanech]]. Původní stavbu Lobkovického paláce koupil Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1690, později přikoupil i sousední Sasko-lauenburský palác a v letech 1698-1707 zde nechal vystavět rodovou rezidenci ve stylu vrcholného baroka. Autorství architektonického projektu je nejasné, zvažována jsou jména jako [[Giovanni Battista Alliprandi]] nebo stavitel trojského zámku J. B. Mathey.
 
== Kariéra a rodina ==
S čerstvým hraběcím titulem a jako příslušník starobylé šlechty s dostatečným majetkovým zázemím byl od mládí předurčen ke kariéře ve státních službách. Vedle čestných hodností c. k. komořího a tajného rady byl od mládí členem [[Místodržící (zemský správce)|místodržitelského sboru]] Českého království. V letech 1690-1696 byl [[Prezident rady nad apelacemi|prezidentem]] [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] a v této funkci proslul jako předseda tribunálu, před nímž [[Chodové]] hájili svá práva proti vrchnosti. Následně byl [[Nejvyšší zemský sudí|nejvyšším sudím]] (1696-1704) a nakonec [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším hofmistrem]] Českého království (1704-1708). V roce 1699 obdržel [[Řád zlatého rouna]].
 
Jeho manželkou byla Klára Bernardina z Maltzanu (†1719) ze severoněmecké šlechty. Na její počest byla poblíž trojského zámku postavena [[Kaple sv. Kláry (Troja)|kaple sv. Kláry]]. Měli spolu čtyři děti, syn Václav Vojtěch a další dva synové se stejným jménem Vojtěch Jan zemřeli v dětství, dospělého věku se dožila jen dcera Marie Barbora (1672-1694), první manželka pozdějšího neapolského místokrále hraběte [[Alois Tomáš Raimund hrabě z Harrachu|Aloise Harracha]].
 
Václav Vojtěch přežil všechny své děti, mužské potomstvo neměli ani jeho mladší bratři, kteří zemřeli ještě před ním. I když po sobě zanechal značné dědictví v pozemcích a nemovitostech, zůstaly po něm i obrovské dluhy vzniklé nákladnou stavební činností<ref>HRBEK, Jiří: Barokní Valdštejnové v Čechách, Praha, 2013, s. 434, 444</ref>. Ve své závěti žádal dědice, aby jeho dluhy uhradili z výnosů statků. Panství Zelená Hora s trojským zámkem a Šternberským palácem začlenil do [[Svěřenství|fideikomisu]] zřízeného v roce 1678 a jeho dědicem se stal vzdálený bratranec [[František Leopold ze Šternberka]] (1680-1745). Panství Horažďovice zdědila vdova Klára Bernardina a po její smrti v roce 1719 vnučka Marie Filipína Harrachová, provdaná Thun-Hohensteinová (1693-1763).
Řádek 101:
 
[[Kategorie:Šternberkové]]
[[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]]
[[Kategorie:Čeští hofmistři]]
[[Kategorie:Čeští sudí]]
[[Kategorie:Čeští místodržící]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Václav_Vojtěch_ze_Šternberka“