Otevřít hlavní menu

Změny

m
Sjednocení; kosmetické úpravy
{{Infobox Politik
| jméno = Jan Antonín I. z Eggenbergu
| čestný_sufix =
| obrázek = Jan Antonin I. Eggenberg.jpg
| velikost_obrázkuvelikost obrázku = 220px
| malý obrázek =
| popispopisek =
| pořadí =
| úřad =2. [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]]
| od = [[1634]]
| do = [[1639]]
| panovník =
| předchůdce = [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Odlřich]]
| nástupce = [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]]
| od2 = [[1634]]
| do2 = [[1649]]
| panovník2 =
| předchůdce2 = [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jan Odlřich]]
| nástupce2 = rod rozdělen mezi bratry<br />[[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jana Kristiána I.]] a [[Jan Seyfried z Eggenbergu|Jana Seyfrieda]]
| do4 = [[1649]]
| panovník4 = [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]]
| předchůdce4 =
| nástupce4 =
 
| datum_narození = [[5. únor|5. února]]a [[1610]]
| místo_narození = [[Vídeň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Habsburská monarchie]]}}
| datum_úmrtí = [[12. únor|12. února]]a [[1649]]
| místo_úmrtí = [[Lublaň]]<br />{{nowrap|{{Flagicon|Habsburská monarchie}} [[Habsburská monarchie]]}}
| místo_odpočinku = [[Štýrský Hradec]]
| děti = [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]]<br />[[Jan Seyfried z Eggenbergu|Jan Seyfried]]
| strana =
| vztahy =
| příbuzní =
| alma_mater =
| zaměstnání =
| profese = [[Šlechta|šlechtic]], [[diplomat]]
}}
 
'''Jan Antonín I. z Eggenbergu''' ([[5. únor|5. února]]a [[1610]] [[Vídeň]] – [[12. únor|12. února]]a [[1649]] [[Lublaň]]) byl český a štýrský šlechtic, kníže z [[Eggenbergové|Eggenbergu]], 2. [[Vévodství Krumlovské|vévoda krumlovský]] a významný politik a diplomat v dobách vlády [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda III.]].
 
== Život ==
 
Jan Antonín se narodil roku [[1610]] jako jediný syn a dědic prvního knížete z Eggenbergu [[Jan Oldřich z Eggenberka|Jana Oldřicha]]. V mládí studoval na jezuitské koleji ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a po jejím dokončení ve věku 17 let podnikl několikaletou cestu po Evropě. Na rodinné panství ve [[Štýrsko|Štýrsku]] se vrátil až roku [[1632]]. Projevil se jako velmi kultivovaný, světaznalý a nadmíru jazykově nadaný muž, pročež po vzoru otce nastoupil na cestu evropské politiky.
 
=== Vláda ===
Následujícího roku [[1639]] se oženil s protestanskou markraběnkou [[Anna Marie z Eggenbergu|Annou Marii z Brandenburg-Bayreuthu]], z jejichž manželství vzešly dvě dcery a dva synové – starší [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Jan Kristián I.]] ([[1641]]) a mladší [[Jan Seyfried z Eggenbergu|Jan Seyfried]] ([[1644]]).
 
Jan Antonín I. podobně jako jeho otec pokračoval v úsilí o rozšiřování eggenberského panství a štědře vykupoval pozemky v [[Jižní Čechy|jižních Čechách]], které pak připojoval ke [[Krumlovské vévodství|Krumlovskému vévodství]]. Jeho životním cílem, stejně jako jeho otce, však bylo zasednout v [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu]], čemuž ovšem dlouhodobě bránila [[Protestantismus|protestantská]] říšská knížata, jimž vadila [[Římskokatolická církev|katolická]] orientace [[Eggenbergové|knížat z Eggenbergu]]. Právě proto, aby si Jan Antonín I. protestantskou část sněmu naklonil, pojal za choť protestantku Annu Marii. Nicméně získání panství uvnitř říše, což byla jediná možnost, jak by se knížaza z Eggenbergu stala říšskými knížaty, protestanská klika nadále bránila.
 
Ve 40. letech však došlo k osamostatnění gradišského hejtmanství od hrabství [[Gorice (město)|Gorice]] v [[Aquileia|Aquileii]] se dvěma městy a 17 vesnicemi, načež císař Janu Antonínovi I. koupi tohoto poměrně chudého panství okolo města [[Gradiška|Gradišky]] nabídl. Ač se jednalo z ekonomického hlediska o bezvýznamné území, Gradiška se nacházela na území [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]], což by držiteli panství udělovalo právo zasedat ve sněmu. Jan Antonín I. za císařových podmínek, že Jan Antonín I. zaplatí kompenzaci 200 000 zlatých, dále nebude vyžadovat uhrazení veškerých nákladů spojených s diplomatickou misí k papeži v roce [[1638]] a zároveň postoupí císaři jihočeské panství [[Štěkeň]], na koupi Gradišky přistoupil
 
Následně bylo zřízeno tzv. [[Gorice a Gradiška|Okněžněné hrabství Gradiška]] a Jan Antonín I. se stal [[25. únor|25. února]]a [[1647]] 1. okněžněným hrabětem gradišským, čímž zajistil sobě a svým potomkům právo zasedat v [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|Říšském sněmu Svaté říše římské]]. On sám však ve sněmu nikdy nezasedl, neboť nečekaně zemřel o dva roky později ve věku 39 let.
 
== Odkaz a rozdělení rodu ==
Během svého života se Jan Antonín I. proslavil jako velmi schopný diplomat a [[polyglot]] a mimo svá zahraniční působení pobýval mezi palácem ve [[Štýrský Hradec|Štýrském Hradci]] a [[Zámek Český Krumlov|Krumlovským zámkem]].
 
Vzhledem ke své nečekané smrti nezanechal Jan Antonín I. žádnou závěť, jež by upřesňovala vyrovnání mezi jeho potomky. Regentství nad rodovými panstvími se dočasně ujala jeho choť, kněžna [[Anna Marie z Eggenbergu|Anna Marie]], ovšem s nabytím plnoletosti bratry [[Jan Kristián I. z Eggenbergu|Janem Kristiánem I.]] a [[Jan Seyfried z Eggenbergu|Janem Seyfriedem]], zažehl dlouholetý spor ohledně majetkového vyrovnání. Spor byl částečně vyřešen roku [[1665]] za asistence diplomata [[Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu|Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu]], načež si bratři panství rozdělili a dočasně tak vznikla starší rodová větev krumlovská v čele s Janem Kristiánem a mladší štýrská Jana Seyfrieda, než se smrtí bezdětného Jana Kristiána I. majetek opět spojil pod vládou mladšího z bratrů.
1 084 403

editací