Otevřít hlavní menu

Změny

m
Sjednocení; kosmetické úpravy
| jméno= Alexander von Krobatin
| obrázek=Krobatin Alexander FM 1849 1933 photo.jpg
| popispopisek =Alexander von Krobatin na snímku z r. 1914
| úřad = [[Seznam ministrů války Rakouska-Uherska|Ministr války Rakouska-Uherska]]
| od = [[9. prosinec|9. prosince]] [[1912]]
|datum_narození = [[2. září]] [[1849]]
| místo_narození = [[Olomouc]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|datum_úmrtí = {{Datum úmrtí a věk|1933|12|27|1849|9|2}}
|místo_úmrtí = [[Vídeň]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko}}
| strana =
| manžel/ka =
| děti =
| alma_mater = [[Vojenská akademie v Hranicích|Voj. akademie Hranice]]<br />[[Technische Universität Wien|VŠ technická Vídeň]]
| podpis =
}}
'''Alexander von Krobatin''' ([[2. září]] [[1849]] [[Olomouc]] – [[27. prosinec|27. prosince]] [[1933]] [[Vídeň]]), byl [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherský]] generál, vojenský pedagog a politik, v letech 1912–1917 [[Seznam ministrů války Rakouska-Uherska|ministr války Rakouska-Uherska]].
 
}}</ref> Ve funkci se zasloužil o nasazení rychlopalných děl do výzbroje armády a dokončil zavádění těžkých [[minomet]]ů o ráži 305 mm, které objednal pro armádu již předchozí ministr [[Moritz von Auffenberg]].<ref name="Biographien"/>
 
Před vypuknutím [[první světová válka|první světové války]], v době po atentátu v Sarajevu, hlasoval při politických poradách společně s náčelníkem generálního štábu pro vyhlášení války Srbsku. Zasloužil se pak o provedení rychlé mobilizace a prvotního nástupu vojsk na bojiště. V dubnu 1917 byl zproštěn na vlastní žádost funkce ministra a císař [[Karel I.]] ho jmenoval velitelem 10. armády na korutanských hranicích. V říjnu 1917 se zde zapojil do těžkých bitev s Italy, získal hodnost [[maršál|polního maršála]] a ještě v červnu 1918 podnikl poslední pokus o rakousko-uherskou ofenzívu na italské frontě.<ref name="Biographien"/>
 
Byla mu udělena četná vyznamenání jako [[Královský uherský řád sv. Štěpána]] či [[Císařský rakouský řád Leopoldův]]. Byl světově uznávaným odborníkem na dělostřelecké otázky.<ref name="Biographien"/>
1 084 030

editací