Jindřich Matyáš Thurn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava linku |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
| čestný_sufix =
| obrázek =Heinrich Matthias von Thurn Seite 1 Bild 0001.jpg
|
| malý obrázek =
|
| pořadí =
| úřad =[[Karlštejnský purkrabí]]<br />za panský stav
Řádek 37:
| poznámky =
}}
Hrabě '''Jindřich Matyáš Thurn''' ({{Vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|''Heinrich Matthias von Thurn''}}, {{Vjazyce|it}} {{Cizojazyčně|it|''Enrico Matteo della Torre''}}, {{Vjazyce|fi}} {{Cizojazyčně|fi|''Henrikki Matias Thurn''}}) ([[14. prosinec|14. prosince]] [[1567]] v [[Innsbruck]]u – [[28. leden|28. ledna]] [[1640]] na zámku [[Pärnu|Pernava]], [[Livonsko]]) byl jeden z vůdčích stavů českého protihabsburského odboje za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Inicioval třetí [[Pražská defenestrace (1618)|
== Mládí ==
Řádek 54:
Ač v té době nebyly ještě zřejmé dopady pražské defenestrace, později se ukázalo, že se stala bezprostřední roznětkou [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Po nastolení stavovské vlády v Čechách byl Thurn jmenován generállajtnantem (což byla druhá nejvyšší hodnost podřízená polnímu maršálovi, přičemž maršálskou hodností byl pověřen [[Linhart Colona z Felsu]]) českého vojska spolu s [[Jiří Fridrich Hohenlohe|Jiřím Fridrichem Hohenlohe]], což způsobilo, že měla armáda dvě dosti autonomní velení. V čele armády bojoval především v jižních Čechách, kde na císařském generálu [[Karel Bonaventura Buquoy|Karlu Buquoyovi]] dobyl [[Český Krumlov]], a několikrát se mu podařilo přitáhnout k [[Vídeň|Vídni]]. Až později, po zvolení [[Fridrich Falcký|Fridricha]] králem, byl zvolen za vrchního velitele kníže [[Kristián I. Anhaltský|Kristián Anhaltský]]. Později, [[1. květen|1. května]] [[1620]], byl ještě Jindřich Matyáš jmenován vrchním velitelem stavovské armády v Čechách. Po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]], aby unikl jistému trestu, odešel spolu s několika dalšími pány a [[Fridrich Falcký|Fridrichem Falckým]] z Čech.
V zahraničí se až do své smrti snažil získávat přízeň všemožných nepřátel Habsburků. Při tomto počínání bojoval v bitvách na straně Fridricha Falckého, [[Gabriel Betlen|Gabriela Betlena]], [[Benátská republika|Benátské republiky]], [[Dánsko|Dánska]] a [[Švédsko|Švédska]]. Později se snažil přesvědčit [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]], aby změnil stranu a stal se českým králem – tento plán však byl zmařen po Valdštejnově smrti v [[Cheb]]u. Na sklonku života Thurn nazřel, že žádnému z jeho spojenců nikdy nešlo o dobro českých stavů, ale jen o vlastní zájmy.
Zemřel ve věku sedmdesáti tří let [[28. leden|28. ledna]] [[1640]] v [[Livonsko|Livonsku]] (dnešní [[Estonsko]]); je pohřben v [[Katedrála Panny Marie (Tallinn)|katedrále Panny Marie]] v [[Tallinn]]u.
| |||