Semjon Konstantinovič Timošenko: Porovnání verzí

| čestný_titul =

| jméno = Semjon Konstantinovič Timošenko

| čestný_sufix =

| obrázek = Semyon Konstantinovich Timoshenko (1895-1970), Soviet military commander.jpg

| malý obrázek =

| popis popisek = maršál Timošenko

| pořadí = 2.

| úřad = lidový komisař obrany SSSR

| od = [[7. květen|7. května]] [[1940]]

| do = [[19. červenec|19. července]] [[1941]]

| jmenující =

| viceprezident =

| místopředseda_vlády =

| poslanec =

| náměstek =

| panovník =

| prezident =

| předseda_vlády = [[Vjačeslav Michajlovič Molotov]]<br />[[Josif Vissarionovič Stalin]]

| guvernér =

| generální_guvernér =

| nastupující_za = <!-- Např. pro nastupujícího vítězného kandidáta -->

| spoluvládce =

| zástupce =

| předchůdce = [[Kliment Jefremovič Vorošilov]]

| nástupce = [[Josif Vissarionovič Stalin]]

| volební_obvod =

| většina =

| pořadí2 = <!-- Níže uvedené parametry se mohou opakovat až do osmi (změnou čísla) -->

| úřad2 =

| od2 =

| do2 =

| viceprezident2 =

| místopředseda_vlády2=

| poslanec2 =

| náměstek2 =

| panovník2 =

| prezident2 =

| předseda_vlády2 =

| guvernér2 =

| nastupující_za2 =

| předchůdce2 =

| nástupce2 =

| volební_obvod2 =

| většina2 =

| datum_narození = [[18. únor]]a [[1895]] (6. února podle [[Juliánský kalendář|juliánského kalendáře]])

| místo_narození = vesnice ''Фурманка'', ''Аккерманский уезд'', Besarabská gubernie<br />{{vlajka a název|Ruské impérium}}

| datum_úmrtí = [[31. březen|31. března]] [[1970]]<br />(ve věku {{Věk|1895|02|18|1970|03|31}} let)

| místo_úmrtí = [[Moskva]]<br />{{vlajka a název|Sovětský svaz}}

| národnost =

| manžel/ka = <!--bude zobrazen popisek 'Choť'-->

| partner = <!--pro zapsání partnerství v legálních svazcích definovaných odlišně od manželství -->

| partnerka = <!--idem-->

| strana = [[Komunistická strana Sovětského svazu]]

| kneset = <!--v případě izraelských politiků; pořadí Knesetu jehož byl členem-->

| vztahy =

| děti =

| příbuzní =

| sídlo =

| alma_mater =

| zaměstnání =
| profese =

| doba_služby hodnost = [[1914]]-[[1970maršál SSSR]]

Timošenko se narodil na Ukrajině do rolnické rodiny ve vesnici Furmanovka u Oděsy. Svou vojenskou dráhu zahájil za [[První světová válka|1. světové války]] jako kulometník, za chrabrost byl v carské armádě třikrát vyznamenán Řádem sv. Jiří. Roku 1918 se přihlásil do [[Rudá armáda|Rudé armády]] a v [[Ruská občanská válka|občanské válce]] a [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polské válce]] sloužil v 1. jízdní armádě pod [[Semjon Buďonnyj|Buďonným]], byl pětkrát raněn a opět obdržel tři vyznamenání.

Krátce nato se stal lidovým komisařem obrany SSSR a stál před velkým úkolem - obnovit bojeschopnost Rudé armády po "reformách" provedených Klimentem Vorošilovem. Tuto funkci držel i v okamžiku, kdy Německo zahájilo [[Operace Barbarossa|operaci Barbarossa]]. Ihned po vypuknutí války byl jmenován předsedou [[Stavka|Stavky]] vrchního velení, ale již 19. července 1941 byl nahrazen [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalinem]] v této funkci i na postu lidového komisaře (ministra) obrany. Zůstal však členem Stavky, náměstkem lidového komisaře obrany a nově se stal velitelem Západního strategického směru. 13. září 1941 se přesunul na post velitele Jihozápadního směru, velel obraně [[Kyjev]]a a v listopadu 1941 jedné z prvních úspěšných protiofenzív u [[Rostov na Donu|Rostova na Donu]]. Následně po zrušení velitelství směrů velel různým frontům. Zpočátku Jihozápadnímu, kde

se v květnu 1942 za podpory Stalina (i přes varování [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukova]]) pustil do ofenzívy, ale sovětská vojska ještě nebyla dobře připravena a utrpěla vážnou porážku u [[Charkov]]a. Ta nakonec skončila obklíčením sovětských vojsk a německým útokem na [[Bitva u Stalingradu|Stalingrad]] - kde Rusům mj. dost pravděpodobně chybělo oněch 207 000 vojáků a 1300 tanků. Od července 1942 velel Stalingradskému a od října 1942 Severozápadnímu frontu. Od března 1943 až do konce války byl představitelem [[Stavka|Stavky]] pro koordinaci frontů v různých operacích, většinou však spíše druhořadého charakteru. Největšího úspěchu dosáhl v [[Jasko-Kišiněvská operace|Jasko-Kišiněvské operaci]] na konci srpna 1944. V průběhu války i po ní získal řadu čestných ocenění a postů.