Ignát Wurm: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
|||
Řádek 1:
{{Infobox Politik
| čestný_titul
| jméno= Ignát Wurm
| obrázek=Ignat Wurm 1900 Vilim.png
|
| úřad = Poslanec [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]
| od = [[1873]]
Řádek 14:
|datum_narození = {{Datum narození|1825|7|12}}
| místo_narození = [[Klobouky u Brna]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
|datum_úmrtí
|místo_úmrtí
| strana = [[Hohenwartův klub]]<br />[[Český klub]]<br />([[Moravská národní strana (1861)|Moravská nár. str.]] – [[Národní strana (1848)|staročeši]])
| manžel/ka =
| děti
| alma_mater =
|profese =
| podpis =
| commons =
}}
'''Ignát Wurm''', též '''Ignác Wurm''' ([[12. červenec|12. července]] [[1825]] [[Klobouky u Brna]]<ref name="matrika">[http://actapublica.eu/matriky/brno/prohlizec/2746/?strana=38 Matriční záznam o narození a křtu]</ref> – [[4. říjen|4. října]] [[1911]] [[Olomouc]]<ref name="matrikaZ">[http://vademecum.archives.cz/vademecum/permalink?xid=dd4acd7737c68136:35b157ca:120f9b45c5a:-742f&scan=290 Matriční záznam o úmrtí a pohřbu]</ref>), byl [[Česko|český]] římskokatolický [[kněz]], redaktor, [[etnograf]] a literární publicista z [[Morava|Moravy]]. Od roku [[1848]] do konce života aktivně podporoval národní život na Moravě: agitoval proti účasti ve volbách do [[Frankfurtský parlament|frankfurtského parlamentu]] (1848), vystoupil proti pronásledování vlasteneckých kněží (1852), pracoval pro zvelebení [[Velehrad]]u a organizoval tam národní poutě (1860-63), zasedal v [[Moravský zemský sněm|Moravském zemském sněmu]] (1861-90) a [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské radě]] (1873-91), podporoval lidovou tvorbu, pořádal národopisné slavnosti a řídil vlastivědné muzeum v Olomouci (od 80. let). Prosazoval [[panslavismus|slovanskou vzájemnost]]. Zastával řadu funkcí v církevních, vlasteneckých a svépomocných spolcích. Vydal sbírku lidových písní. Požíval velké úcty během života i po smrti.
Řádek 32:
Roku [[1859]] se stal správcem ústavu pro zanedbanou mládež v Brně. Tam také literárně tvořil a do roku [[1865]] redigoval kalendář ''Morava''.<ref name="NarLis19111005" /> Počátkem 60. let se zapojil do zvelebení [[Velehrad]]u. Roku [[1861]] spoluorganizoval pouť k [[Svatý Metoděj|Metodějovu]] hrobu a založil Matici velehradskou.<ref name="NarLis19111005" /> Účastnil se i pořádání oslav tisícího výročí příchodu [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]] na Moravu ([[1863]]) a archeologických vykopávek, které měly osvětlit počátky křesťanství na Moravě.<ref name="NarLis19050712" />
Od roku [[1866]] zastával funkci [[vikář]]e [[Katedrála svatého Václava|olomoucké katedrály]]<ref name="NarLis19050712" /> a sekretáře [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|kapituly]]. Zasadil se o jazykovou rovnoprávnost v [[Biskupská konzistoř|konsistoři]].<ref name="NarLis19111005" />
Byl i politicky aktivní. Roku [[1860]] byl vyslán brněnským kněžstvem na jednání do [[Vídeň|Vídně]] s biskupem [[Josip Juraj Strossmayer|Strossmayerem]] ohledně připravované ústavy. O setkání s ním později napsal vzpomínky.<ref name="NarLis19050712" /> Už v [[Zemské volby na Moravě 1861|zemských volbách v roce 1861]] byl zvolen na [[Moravský zemský sněm]] za městskou [[kurie (volby)|kurii]], obvod Přerov, Kojetín, Tovačov.<ref name="slovník"/> Spolu s hrabětem [[Egbert Belcredi|Belcredim]] a [[Alois Pražák|Aloisem Pražákem]]<ref name="NarLis19111005" /> tehdy zakládal [[Moravská národní strana (1861)|Moravskou národní stranu]] (odnož [[Národní strana (1848)|staročeské strany]] na Moravě), podporující spolupráci Moravy s Čech s důrazem na historická zemská práva.<ref name="NarLis19050712" />
Mandát na sněmu obhájil ve [[Zemské volby na Moravě leden 1867|volbách v lednu 1867]], [[Zemské volby na Moravě březen 1867|volbách v březnu 1867]], [[Zemské volby na Moravě 1870|volbách roku 1870]] i obou zemských volbách roku 1871. Roku 1872 byl zbaven mandátu, ale znovuzvolen 24. listopadu 1873. Opětovně mandát získal v [[Zemské volby na Moravě 1878|zemských volbách roku 1878]] a [[Zemské volby na Moravě 1884|volbách roku 1884]].<ref name="slovník">{{Citace monografie
Řádek 47:
| vydání = 1
| isbn = 978-80-7325-272-4
}}</ref>
Stal se rovněž poslancem [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]] (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých [[Volby do Říšské rady 1873|volbách roku 1873]], za městskou [[kurie (volby)|kurii]], obvod Holešov, Bystřice p. Hostýnem atd. Slib složil 21. ledna 1874.<ref name="alex.onb.ac.at">Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.</ref> V roce 1873 se uvádí jako konzistorní rada, bytem Olomouc.<ref name="ŘR73">http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=491&size=45</ref> Po volbách roku 1873, když moravští národní poslanci, na rozdíl od kolegů z Čech, vstoupili do Říšské rady, přistoupil ke konzervativnímu [[Hohenwartův klub|Hohenwartově klubu]], který reprezentoval konzervativní německorakouské a federalistické opoziční síly.
Mandát v parlamentu obhájil ve [[Volby do Říšské rady 1879|volbách roku 1879]] a [[Volby do Říšské rady 1885|volbách roku 1885]].<ref name="alex.onb.ac.at"/> Po volbách v roce 1879 se na Říšské radě připojil k [[Český klub|Českému klubu]] (jednotné parlamentní zastoupení, do kterého se sdružili [[Národní strana (1848)|staročeši]], [[Národní strana svobodomyslná|mladočeši]], [[Strana konzervativního velkostatku|česká konzervativní šlechta]] a [[Moravská národní strana (1861)|moravští národní poslanci]]).<ref>[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?aid=svb&datum=18791021&seite=2&zoom=33&query=%22Zehetmayer%22%2B%22Hohenwart%22&provider=P02&ref=anno-search Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, č. 126, s. 2.]</ref> Jako člen parlamentního Českého klubu se uvádí i po volbách v roce 1885.<ref name="NAŠČK85">[http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6633822&picp=&it=&s=djvu Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.]</ref> Další kandidatury do parlamentu se vzdal, protože předseda vlády [[Eduard Taaffe]], jehož podporoval, přestal mít podle jeho názoru porozumění pro české národní zájmy.<ref name="ZlPha19000824" />
Od 80. let, a zejména po odchodu z politiky se věnoval [[etnografie|etnografii]]. Roku [[1885]] uspořádal první výstavu lidových [[Vyšívání|výšivek]], po nichž následovaly národopisné výstavy v [[Němčice nad Hanou|Němčicích]] a [[Ořechov (okres Uherské Hradiště)|Ořechově]].<ref name="NarLis19050712" /> Společně s [[Jan Havelka|Janem Havelkou]] založil Vlastenecké muzeum (dnes Vlastivědné muzeum v Olomouci)<ref>[http://www.vmo.cz/o-nas/z-historie/ Vlastivědné muzeum v Olomouci - z historie (www.vmo.cz)]</ref> a stal se jeho aktivním předsedou.<ref name="NarLis19111005" /> Shromážděné předměty se využily i během [[Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895|národopisné výstavy v Praze]] roku [[1895]]. Přátelil se také se skladatelem [[Pavel Křížkovský|Pavlem Křížkovským]] a řídil hudbu v katedrále.<ref name="NarLis19050712" />
| |||