Těžká voda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 13588119 uživatele 90.180.174.11 (diskuse) zrušena |
m →Druhá světová válka: úpr. odkazů |
||
Řádek 69:
== Využití v historii ==
===
V letech [[1942]]-[[1944]] byl [[norsko|norský]] [[Rjukan]] místem velmi ostrých střetů. Právě tam se nacházela [[Vemork|vodní elektrárna
Koncem třicátých let odhalili němečtí vědci pod vedením [[Werner Heisenberg|Wernera Heisenberga]] princip [[jaderná reakce|nukleární řetězové reakce]]. To po vypuknutí [[Druhá světová válka|druhé světové války]] vyvolalo mezi nimi a [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenci]] „závod“ o převzetí kontroly nad továrnou Norsk Hydro, neboť Němci plánovali těžkou vodu využít ve svých pokusných reaktorech jako [[moderátor neutronů|moderátor]]. V těchto reaktorech mělo být vyráběno [[plutonium]] pro válečné účely.
Výrobní zařízení v Rjukanu se proto dostalo do zorného pole spojenců, jelikož jeho zničením by byl německý program na výrobu [[jaderná zbraň|atomové zbraně]] zastaven jedinou ranou. Po několika neúspěšných pokusech se konečně podařilo 27. února 1943, s pomocí osmi členů norské speciální jednotky, kteří se schovali na náhorní plošině Hardangervidda, odstřelit zařízení na těžkou vodu v továrně Norsk Hydro. (viz [[Operace Telemark]]) Po několika týdnech byly však škody opraveny a Němci opět spustili výrobu. Následovaly tedy další bombové útoky spojenců až do okamžiku, kdy se okupanti rozhodli provoz opustit a odvézt si sebou 50 již hotových sudů těžké vody. (Její koncentrace v nich byla mezi 1 a 99%).
|