Průduch: Porovnání verzí

'''KuřePrůduch''' (odborně též '''stoma''' z [[řečtina|řec]]. στόμα–ústa, [[množné číslo|množ. č.]] '''stomata''') je struktura vyskytující se především na [[list]]ech většiny [[vyšší rostliny|vyšších rostlin]], která slouží ke kontrolované [[výměna plynů|výměně plynů]] (především [[oxid uhličitý|CO₂]] a [[kyslík|O₂]]) mezi rostlinou a okolím a také k odevzdávání vody do [[Atmosféra|ovzduší]]. Průduchy se tak zařazují z hlediska funkce mezi tzv. provětrávací [[rostlinné pletivo|pletiva]].

Průduch dosahuje rozměrů v setinách [[metr#milimetr|milimetru]]. Skládá se především ze dvou specializovaných [[Pokožka (rostliny)|pokožkových]] buněk, označovaných jako svěrací buňky, mezi nimiž je tzv. průduchová štěrbina. Někdy se kolem svěracích buněk tvoří ještě buňky vedlejší, které se účastní otevírání průduchů. Stavba i počet průduchů jsou u rostlin různé, závislé na přizpůsobení [[abiotický faktor|abiotickým faktorům]] prostředí (hlavně vlhkost [[Půda|půdy]] a Kuřecíovzduší).

Mechanismus otevírání a zavírání průduchů je založen na regulovaném příjmu a výdeji vody. Pokud svěrací buňky nasávají vodu, mění se jejich tvar a průduch se otevírá. V opačném případě se průduchová štěrbina uzavírá. V příjmu vody hrají roli především [[kationt]]y [[draslík]]u, které podle potřeby zvyšují a snižují [[Koncentrace (chemie)|koncentraci]] uvnitř svěracích buněk. Z vnějších faktorů může uzavření průduchů způsobit hlavně [[vadnutí]] rostliny (nedostatek vody) a vysoká teplota; nízká koncentrace oxidu uhličitého v pletivech naopak svěrací buňky otevírá. Rostliny žijící v suchém prostředí si vyvinuly množství adaptací, jak nepřízním takového podnebí odolat.