Železniční trať České Budějovice – Summerau: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
Doplnění, opravy |
||
Řádek 23:
{{BS3||WBRÜCKE2|| ||[[Malše]]||}}
{{BS3||HST||116,929|České Budějovice jižní zastávka|||}}
{{BS3||BST||116,044|[[Odbočka (železnice)|Odb.]] [[Rožnov (České Budějovice)|Rožnov]]||}}
{{BS3||ABZrf||||[[Železniční trať České Budějovice - Černý Kříž - Volary/Nové Údolí|trať do Volar]]|}}
{{BS3||BHF||111,614|[[Včelná]]|||}}
{{BS3||HST||108,750|Kamenný Újezd u Českých Budějovic zastávka|||}}
{{BS3||BHF||105,585|[[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenný Újezd u Českých Budějovic]]|||}}
{{BS3||
{{BS3||HST||102,106|[[Chlumec (okres Český Krumlov)|Chlumec u Českých Budějovic]]|||}}
{{BS3||BHF||98,837|[[Holkov]]|||}}
{{BS3||HST||95,960|Velešín město<ref>http://provoz.szdc.cz/portal/ViewArticle.aspx?oid=34943 Rozhodnutí o změně názvu zastávky Velešín městys na Velešín město z 2013-06-24</ref>||||}}
{{BS3||BHF||93,731|[[Velešín]]|||}}
{{BS3||
{{BS3||HST||88,530|[[Výheň]]|||}}
{{BS3||BHF||86,496|[[Kaplice]]|||}}
{{BS3||BHF||79,897|[[Omlenice]]|||}}
{{BS3||HST||76,868|[[Bujanov]]|||}}
{{BS3||
{{BS3||HST||73,952|[[Pšenice]]|||}}
{{BS3||ABZlg||||[[Železniční trať Rybník - Lipno nad Vltavou|trať do Lipna nad Vltavou]]||}}
{{BS3||BHF||69,781|[[Rybník (Dolní Dvořiště)|Rybník]]|||}}
{{BS3||
{{BS3||BHF||62,462|[[Horní Dvořiště]]|||}}
{{BS3||GRENZE||61,097||státní hranice [[Česko|CZ]]/[[Rakousko|A]]||}}
{{BS3||BHF||55,935|[[Summerau]]|||}}
}}
'''Železniční trať České Budějovice – Horní Dvořiště – Summerau ''' (v jízdním řádu pro cestující označená číslem '''196''') je [[jednokolejná trať|jednokolejná]] [[elektrifikace|elektrizovaná]] [[
== Historie ==
{{Viz též|Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec}}
Provoz na trati byl zahájen v roce [[1827]] jako [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koněspřežka]]. V roce 1871 byla původní trať částečně přestavěna na parostrojní trať s normálním [[rozchod]]em. Trať byla elektrizována v letech [[2000]] - [[2001]]. V druhé polovině devadesátých let začala [[optimalizace]] trati (v původní stopě) nejprve úpravou [[železniční stanice|stanic]] (prodloužení staničních [[kolej]]í, zvýšení počtu staničních kolejí, [[nástupiště]], příprava na instalaci nového [[Železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovacího zařízení]]), následována optimalizací [[mezistaniční úsek|mezistaničních úseků]] mezi státní hranicí a stanicí [[Omlenice]] a části mezistaničního úseku [[Kamenný Újezd (okres České Budějovice)|Kamenný Újezd]] - [[Včelná]] (po zastávku Kamenný Újezd zastávka). Zároveň s elektrizací bylo zprovozněno nové [[Železniční zabezpečovací zařízení|zabezpečovací zařízení]] a spuštěno [[Dálkově ovládané zabezpečovací zařízení|dálkové řízení]] trati z [[Dispečer DOZ|dispečerského]] stanoviště v Českých Budějovicích. V letech [[2008]] a [[2009]] byla optimalizace dokončena ve zbývajících mezistaničních úsecích. Tato optimalizace již zahrnovala mírné zvýšení traťové [[Rychlost vlaku|rychlosti]].▼
Provoz na trati byl zahájen v roce [[1827]] jako [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koněspřežka]]. Po rozmachu parostrojních železnic v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] v polovině [[19. století]] bylo rozhodnuto o ukončení provozu koněspřežné dráhy a přestavbě na klasickou železnici nového typu. To zahrnovalo například úpravu [[rozchod]]u na již standardní hodnotu 1 435 mm. Přestavba byla dokončena v roce [[1873]]. Po vzniku [[Československo|Československa]] v říjnu [[1918]] se z původně malé stanice Horní Dvořiště stala nově pohraniční přechodová stanice a díky tomu zde vyrostla nová rozlehlá staniční budova s místnostmi pro [[Celní správa|celní správu]] a nové drážní zaměstnance. Také bylo podstatně rozšířeno kolejiště. V období [[První republika|první republiky]] se stanice jmenovala [[Český Heršlák]] (podle přilehlé vesnice, dnes součást obce Horní Dvořiště). Až do roku [[1945]] byla trať významnou mezistátní spojnicí s Rakouskem, po uzavření hranic její význam prudce poklesl. Většina osobních vlaků tak končila cestu v Horním Dvořišti. Název další stanice [[Certlov]] (dnes Rybník) vydržel až do počátku padesátých let, kdy byl změněn na současný název v souvislosti s přejmenováním stejnojmenné osady.
▲
== Provoz na trati ==
Trať je zařazena do sítě tzv. celostátní dráhy a nachází se na ní jeden ze čtyř železničních hraničních přechodů s Rakouskem (mezi zbylé tři patří [[České Velenice]]/[[Gmünd]], [[Znojmo]]/[[Retz]] a [[Břeclav]]/[[Hohenau an der March|Hohenau]]). Za zmínku stojí že všechny čtyři tyto přechody jsou elektrifikovány. Trať má význam v osobní i nákladní dopravě.
=== Osobní doprava ===
Páteří osobní dopravy jsou rychlíky a osobní vlaky (v Rakousku kategorie Regional Express), vedené v prokladu ve dvouhodinovém taktu v relaci České Budějovice – [[Linz]]. Rychlíkové spoje navíc pokračují až do [[Praha|Prahy]]. Jejich dopravu zajišťují rakouské lokomotivy řady 1116, tzv. [[Siemens ES64U2|Taurus]], ale s českými [[strojvedoucí]]mi. V ranních a pozdních večerních hodinách jsou zavedeny doplňkové spoje, jezdící pouze z Českých Budějovic do Horního Dvořiště a zpět. Na tyto vlaky jsou nasazovány české soupravy, obvykle představované jednotkami [[Regionova]].
=== Nákladní doprava ===
Přes hraniční přechod Horní Dvořiště/Summerau jsou trasovány mezistátní nákladní vlaky, směřující do Lince a dále na jih; mezi nejdůležitější patří přeprava osobních automobilů [[Volkswagen]] z [[Německo|Německa]] do [[přístav]]ů na pobřeží [[Jaderské moře|Jaderského moře]]. Také jsou v provozu směsné nákladní vlaky z Českých Budějovic, vozící jednotlivé vozové zásilky z celého [[Česko|Česka]]. V úseku do Horního Dvořiště jsou dopravovány lokomotivami řad [[Lokomotiva 230|230]] či [[Lokomotiva 240|240]], méně také [[Lokomotiva 363.5|363.5]]. Samotné přetahy přes státní hranici jsou prací lokomotiv řady [[Lokomotiva 340|340]], upravených speciálně k tomuto účelu.
== Navazující tratě ==
| |||