STS-3: Porovnání verzí

Odebráno 7 bajtů ,  před 4 lety
m
Sjednocení; kosmetické úpravy
m (záměna slova nos za slovo příď)
m (Sjednocení; kosmetické úpravy)
start = [[22. březen|22. března]] [[1982]] 16:00:00 [[Coordinated Universal Time|UTC]] |
přistání = [[30. březen|30. března]] [[1982]] 16:04:46 UTC}} |
trvání = 8 dní 5 minut | obrázek = STS-3_Crew.jpg | popisek = Zleva doprava: Lousma, Fullerton |
foto = STS-3_Crew.jpg |
popis = Zleva doprava: Lousma, Fullerton |
předcházející = [[STS-2]]|
následující = [[STS-4]]
 
=== Přípravy na start ===
Orbitální stupeň raketoplánu Columbia dorazil na hřbetu přepravního letadla [[Boeing 747-SCA]] z vojenské základny [[Edwards AFB]] v [[Kalifornie|Kalifornii]] na [[mys Canaveral]] [[25. listopad]]u. Již následující den byl převezen do montážní budovy [[OPF]], kde začali technici s poletovými prohlídkami. To zabralo zhruba týden. Technici mimo jiné vyměnili palivovou baterii č. 1 a hydraulické [[čerpadlo]] č. 1 a odmontovali koncovou část mechanického manipulátoru, aby ji kanadský výrobce před startem STS-3 zkontroloval.<ref name="MEK">http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/sts-3/index.htm</ref>
 
Raketoplán také prošel modernizací. Byl přidán čtvrtý modul s nádržemi na [[vodík]] a [[kyslík]] pro energetický systém, byla instalována kabeláž a mechanická propojení pro užitečné zatížení. Dne [[10. leden|10. ledna]] byla do nákladového prostoru Columbie uložena souprava vědeckých přístrojů [[OSS-1]]. V noci z [[2. únor|2.]] na [[3. únor]]a byl orbiter Columbie převezen do haly [[VAB]] a o den později byl v horizontální poloze zkompletován s odhazovací nádrží a startovacími motory. Následovaly prověrky, jejichž vyvrcholením byly tři simulace (start, start s havarijním návratem a přistání), kterých se zúčastnila posádka STS-3.
 
V úterý [[26. únor]]a přepravil pásový dopravník raketoplán na šest kilometrů vzdálenou [[Startovací komplex 39|startovací rampu 39A]], kde v následujících dnech proběhly dvě prověrky odpočítávání. Obě zkoušky proběhly bez závažnějších problémů a vedení projektu dalo souhlas ke startu v plánovaný termín 22. března.
 
Odpočítávání začalo [[18. březen|18. března]] v T-73 hodin. Komplikací byly deště v oblasti základny Edwards v Kalifornii, kde měl raketoplán přistát. Ředitel [[NASA]] rozhodl, že Columbia přistane na letišti Northup Strip v oblasti vojenské střelnice [[White Sands]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]]. NASA musela na "náhradní" letiště přesunout část personálu a vybavení dvěma vlaky.<ref name="MEK" />
 
Dne 22. března začalo finální odpočítávání v T-5 hodin. Proplachování potrubí a nádrží na kapalný vodík plynným [[dusík]]em bylo opožděno kvůli poruše na termočlánku v pozemní nádrži dusíku. Plánované stominutové přerušení v T-125 bylo proto prodlouženo o 60 minut navíc. Dalším jediným problémem na raketoplánu bylo zablokování jednoho z regulátorů [[tlak]]u [[Helium|hélia]] v systému předního modulu RCS. Vedení se však rozhodlo závadu ignorovat.
 
=== Start ===
Raketoplán Columbia odstartoval k letu STS-3 s hodinovým zpožděním [[22. březen|22. března]] 1982 v 16.00.00,3 [[Světový čas|UT]]. Hlavním cílem letu byla prověrka tepelných vlastností raketoplánu za různých režimů letu po oběžné dráze a další ověřování dálkového manipulátoru, stejně jako upřesňování aerodynamického chování družicového stupně během startu a přistávání. Kromě toho byly na palubě vědecké přístroje souboru OSS-1, prototyp pouzdra pro malá autonomní užitečná zatížení, prototyp zařízení pro výrobu [[Disperze|monodisperzních]] [[latex]]ových částic a zařízení pro [[elektroforéza|elektroforézu]].<ref name="Nasa">http://www.nasa.gov/mission_pages/shuttle/shuttlemissions/archives/sts-3.html</ref>
 
V době dosažení rychlosti zvuku [[Kosmonaut|astronauti]] pozorovali odpadávání materiálu a pravděpodobně v téže době došlo k poškození dlaždic systému tepelné ochrany na přídi a na trupu raketoplánu. V T+126 sekund ve výšce cca 50 kilometrů dohořely motory [[SRB]]. Byly odhozeny a na [[Padák|padácích]] klesly do oceánu. Po dosažení rychlosti [[Machovo číslo|Mach]] 8 (v T+4 minuty) oznámil Fullerton nebezpečný růst teploty mazacího oleje v hydraulickém čerpadle č. 3. O půl minuty později naskočil na palubní desce poplach, protože teplota překročila povolenou horní hranici (165&nbsp;°C). V T+410 sekund se ozval poplašný signál v důsledku vysoké teploty oleje v APU č. 3 znovu. O 40 sekund později, v T+450 sekund, dostala posádka doporučení APU vypnout, což okamžitě provedla. Ve výšce 105,6 km byly podle plánu vypojeny motory [[SSME]]. Oddělení nádrže ET proběhlo bez jakýchkoli problémů, zbytky nádrže dopadly do [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Poté astronauti provedli dva [[Manévr OMS|manévry OMS]] a navedli raketoplán na kruhovou [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] ve výšce 242,6 kilometrů.<ref name="MEK" />
=== Průběh letu ===
[[Soubor:STS-3 launch.jpg|left|thumb|Start raketoplánu]]
Astronauti otevřeli nákladový prostor a aktivovali [[Klimatizace|klimatizační systém]]. Po třech obězích zeměkoule dostali z pozemního řídícího centra souhlas se svléknutím [[skafandr]]ů. Velitel letu trpěl silnou [[Kinetóza|kinetózou]], což zpomalilo průběh experimentů. Také proto byl noční odpočinek prodloužen o hodinu. Dne 23. března si posádka všimla, že před okny pilotní kabiny chybí několik dlaždic tepelné ochrany. Astronauti chtěli provést zevrubnou kontrolu pomocí kamery umístěné na mechanickém manipulátoru. Kamera však selhala, stejně jako se nepodařilo zprovoznit šest kamer, rozmístěných v nákladovém prostoru. Kontrolu proto astronauti provedli druhou kamerou umístěnou na mechanickém manipulátoru. Bylo zjištěno, že chybí 25 dlaždic na povrchu pilotní kabiny a 25 dlaždic na brzdící klapce a spodku raketoplánu.<ref name="MEK" /> Jednalo se o místa, která nejsou při návratu do atmosféry vystavena nejextrémnějším teplotám.
 
Dne 24. března byl na programu [[Magnetosféra|magnetosférický]] experiment. Z [[elektron]]ového děla byl vysílán paprsek elektronů, který byl zaměřován směrem k několika družicím. Ty měly registrovat změny v magnetických a elektrických polích, vyvolaných elektronovým paprskem. Posádka Columbie pozorovala paprsek infračervenou televizní kamerou i vizuálně jako slabou záři. Dne 25. března selhaly oba spojové okruhy. Znovu zapojit se podařilo jen jeden z nich a to prostým vypnutím a znovu zapojením. Stejného dne provedl Fullerton aktivaci manipulátoru. Během dne pokusně manévroval s pokusným pouzdrem s přístroji pro měření vlastností [[plazma]]tu. Dne [[27. březen|27. března]] byl raketoplán otočen na 28 hodin nákladovým prostorem směrem k [[Slunce|Slunci]]. Astronauti v tu dobu prováděli pozorování Slunce astronomickými přístroji souboru OSS-1 a získali mj. 15 minut záznamu [[sluneční erupce]] rentgenovým polarimetrem.
 
=== Přistání ===
[[Soubor:STS-3 landing.jpg|thumb|Raketoplán Columbia přistává za doprovodu dvou stíhaček [[Northrop T-38 Talon|T-38 Talon]]]]
Dne 28. března zapojili astronauti úspěšně všechna tři hydraulická čerpadla. O den později zahájila Columbia přípravy k návratu. Na 113. oběhu Země byly uzavřeny dveře nákladového prostoru. Posádka si oblékla skafandry a zkontrolovala činnost všech systémů. Na letišti White Sands však řádila [[písečná bouře]]. Astronaut [[John Young]] provedl ve speciálně upraveném letounu [[Gulfstream 2]] (kterým se simulovalo přistání raketoplánu) pokusné přistání a doporučil odložit přistání raketoplánu o 24 hodin.<ref name="MEK" />
 
Posádka Columbie odvolala brzdicí manévr jen 15 minut před zapálením motorů, svlékla skafandry a otevřela dveře nákladového prostoru. Zásoby na palubě dovolovaly kroužit raketoplánu další čtyři dny. Písečná bouře se na White Sands utišila 30. března po půlnoci a čety pracovníků začaly odklízet z přistávacích drah navátý písek. Následující den uskutečnil John Young další simulované přistání a doporučil posádce raketoplánu optimální režim přistání.
 
Raketoplán Columbia zahájil přistávací manévr v 15.13 UT zapálením motorů OMS na dobu 149 sekund. Do hustých vrstev [[Atmosféra|atmosféry]] vstoupila o 20 minut později. Ve výšce 3000 metrů přešel stroj na plně automatický režim přistávání, v té době měl rychlost již jen 528 km/h. [[Podvozek]] Columbie se dotkl přistávací dráhy 17 v 16.04.49 UT a přistávací rychlost činila 411 km/h (o 37 km/h více, než bylo optimum).<ref name="MEK" />
 
Při přistávacím manévru se Lousmovi zdálo, že příď Columbie klesá příliš rychle, proto přitáhl řízení. Zásah však byl příliš prudký, příď raketoplánu se zvedla a pak prudce dopadla zpět na zemi, ale bez následků. Posádka vystoupila z kabiny 40 minut po přistání.<ref name="MEK" />
 
== Odkazy ==
1 121 253

editací