Souhvězdí Delfína: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ upřesnění infoboxu |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox souhvězdí
| název=Souhvězdí Delfína
| obrázek =Delphinus constellation map.png
|
| název_lat=Delphinus
| genitiv=Delphini
Řádek 19:
'''Delfín''' je [[souhvězdí]] poblíž [[nebeský rovník|nebeského rovníku]]. Název pochází z latinského výrazu pro delfína. Jedná se o jedno z menších souhvězdí, podle velikosti je na 69. místě. Připomíná památku delfína, který zachránil velkého zpěváka Ariona, když ho vyhodili zrádci z lodě do moře, na které se plavil domů. Jakmile ve stáří delfín zahynul, byl umístěn na oblohu.
== Mytologie ==
Podle řecké legendy souhvězdí představuje delfína, který zachránil život řeckému básníkovi Arionovi z ostrova Lesbos (7. století př. n. l.), když byl hozen přes palubu. Arion byl věhlasný dvorní básník a pěvec korintského panovníka Periandera. Arión nahromadil díky své hře a zpěvu bohatství během svých cest po Sicílii a Itálii. Cesta domů z Terantu se však díky tomu vyhrotila, námořníci mu vyhrožovali smrtí a tak Arion požádal, aby mu bylo splněno poslední přání - zazpívat žalozpěv. Námořníci mu to dovolili, ale když jej poté svrhli do moře Arión neutonul — tonoucího pěvce zachránil delfín, přilákaný jeho krásným zpěvem. Delfín Ariona zanesl na svém hřbetě až k řeckému pobřeží, aby tak se mohl vrátit na Periadrův palác. Pro připomenutí této události byl delfín bohy za odměnu povznesen na oblohu.
Řádek 29:
V "mytologii" Johna Parandowského je delfín průvodcem Poseidonovou podmořskou říší.
== Historie ==
[[Soubor:Sidney Hall, Delphinus, Sagitta, Aquila, and Antinous, 1825.jpg|left|thumb|Delfín je zobrazen na levé straně tohoto výňatku z londýnského atlasu Urania's Mirror (1825).]]
Toto souhvězdí je známé již od starověku a váže se na něj několik legend. Raní křesťané viděli v obrazci Ježíšův kříž. Bylo jedním ze 48 souhvězdí zaznamenaném ve 2. století astronomem Ptolemaiem v jeho díle Almagest a udrželo se i mezi 88 moderními souhvězdí uznanými Mezinárodní astronomickou unií. Hranice souhvězdí určil v roce 1930 Eugène Delporte jako 14stranný mnohoúhelník.
Číňané viděli ve hvězdách hlavě Delfína a Zeta Delphini souhvězdí ''Hugua'', zatímco v Epsilon, Eta,Theta, Iota a Kappa Delphini tvořilo souhvězdí ''Baigua.'' Tato dvě souhvězdí tvořila pár tykví, druh melounu pěstovaný jako potravina a používaný jak nádoba. ''Hugua'' byla tvrdá, usušená tykev sloužící pravděpodobně jako zmíněná nádoba nebo naběračka, kdežto ''Baigua'' byla popisována jako tyken přezrálá nebo shnilá, zkrátka bez užitku. <ref>http://www.ianridpath.com/startales/delphinus.htm) </ref>
Alpha a Beta Dolphini se pyšní neobvyklými jmény: Sualocin a Rotanev. Pokud si přečtete jejich názvy pozpátky, dostanete "Nicolaus Venator" (volně přeloženo jako Nicholas Hunter), což je latinská verze jména italského astronoma Nicollo Cacciatorego (1780 - 1841). Asistoval Giuseppe Piazzimu, ředili observatoři v Palermu na Sicílii, objeviteli první planetky vůbec (nyní trpasličí planety) - Ceres. Cacciatora se vzepřel konvencím a tajně takto tyto dvě hvězdy pojmenoval ve svém katalogu hvězd Palermo, vydaném roku 1814. Nikdo si této revolty dlouho nevšiml, byla zjištěna až později britským astronomem Thomasem Webbem, mnoho let po tom, co byly názvy zmíněných hvězd již oficiálně uznány. Nikomu jinému se své jméno hvězdě propašovat nepodařilo.
== Charakteristika ==
Souhvězdí Delfína najdeme snadno, jeho nápadný obrazec podobný papírovému drakovi se nachází v blízkosti letního trojúhelníku poblíž Altaira, na východním okraji letní Mléčné dráhy ve směru souhvězdí Orla. Je ohraničené (po směru hodinových ručiček od severu) souhvězdími Lištička, Šíp, Orel, Vodnář, Koníček a Pegas. Lidé často souhvězdí mylně považují na Malý vůz. Ten je však mnohem větší a nápadnější, navíc se nachází v úplně jiné části oblohy. Také lze hvězdy souhvězdí Delfína zaměnit s otevřenou hvězdokupou [[Plejády]], která je však na obloze mnohem menší. Čtyřúhelník nejjasnějších hvězd (od 3,5<sup>m</sup> do 4,5<sup>m</sup>) Alfa, Beta, Gamma a Delta Delphini svým tvarem připomíná diamant. V anglicky mluvících zemích tomuto asterismu říkají též Jobova truhla, dodnes nevíme, odkud se tento název vzal <ref>http://www.ianridpath.com/startales/delphinus.htm</ref>. K obrazci se na hvězdu Delta napojují další hvězdy jako takový malý "chvostík". Celková délka hlavního obrazce od tlamy po ocas je jen 6°, přibližně stejně dlouhý je i Jižní kříž. Zabírá plochu 189 stupňů čtverečních.
Řádek 52:
* Alfa Delphini, též [[Sualocin]], je soustava sedmi hvězd - modrobílé složky hlavní posloupnosti A a G jsou vzájemně propojeny fyzicky, zatímco B, C, D, E a F se nachází pouze jejich v bezprostřední blízkosti a nijak fyzicky spolu spojeny nejsou. Sualocin dále tvoří s 81" vzdáleným průvodcem optickou dvojhvězdu. Nacházejí se 291 světelných let od nás. Jasnost je 3,8 m. Sualocin a G patří ke spektrálním typům A resp. B9V.
* Delta Delphini 1,2 - bílá dvojhvězda s jasností 3,8 m. Obě složky není možné bez dalekohledu rozeznat. Hlavní hvězda je obr spektrální třídy A7IIIp, bohatý na kov, souputník je podobr třídy F0. Od nás jsou asi 207 světelných let daleko. Je typu Delta Scuti.
* Epsilon Delphini jako Deneb Dulfim (neplést s hvězdou Deneb v souhvězdí Labutě), jejíž název znamená, [[nomen omen]], v arabštině "ocas delfína". Jedná se o modrobílého obra patřící do spektrální třídy B6III. Má zdánlivou velikost 4,03 a je 358 světelných
* Gamma Delphini, na místě nosu delfína, je čtvrtá nejjasnější, navíc pěkná fyzická dvojhvězda. Samostatně lze vidět jednotlivé složky každým dalekohledem o průměru objektivu alespoň 5 cm, mírně se odlišují jasem (4,27 m a 5,14 m) a žlutou vs. zlatožlutou barvou. Od sebe jsou zhruba 9", od nás je vzdálenost 102 světelných let. Primární složka je trpaslík spektrálního typu F7V, druhá oranžový podobr K1IV.
* Theta Delphini je oblast bohatá na hvězdy. Kandidát na planetu byl objeven v oběžné dráze sekundární složky v roce 1999, nicméně nebyl stále potvrzen.
| |||