Sekta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 82.208.52.211 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jirka Dl
Bez shrnutí editace
značky: možný vandalismus vulgarity odstraněna reference editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=menšinové skupině|druhý=hře [[Jiří Suchý|Jiřího Suchého]]|rozlišovač=divadelní hra}}
== Mirrrrro Mrdka ==
 
'''Sekta''' (z [[Latina|latinského]] {{cizojazyčně|la|''secta''}} — „směrnice, směr, dráha, filozofický směr, filozofická škola, politická
strana, frakce“,<ref name="antrop_slovnik">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Malina | jméno = Jaroslav | odkaz na autora = Jaroslav Malina (antropolog) | spoluautoři = a kol. | titul = ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk | url = http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/pdf/antropologicky_slovnik.pdf | datum vydání = 2009 | datum přístupu = 2010-08-27 | vydavatel = Akademické nakladatelství CERM | místo = Brno | strany = 3552 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Sekta | isbn = 978-80-7204-560-0}}</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Elwell | jméno = Walter A. ed. | odkaz na autora = | titul = Evangelical Dictionary of Theology | vydavatel = Baker Academic | místo = Grand Rapids | rok = 2001 | počet stran = 1312 | kapitola = | strany = 1083 | isbn = 978-0-8010-2075-9 | jazyk = anglicky}}Dále jako [Elwell ed. 2001].</ref> a to nejspíše ze slovesa {{Cizojazyčně|la|''sequi''}} — „sledovat, následovat“, nebo méně pravděpodobně ze slovesa {{Cizojazyčně|la|''secare''}} — „řezat, oddělovat“<ref>{{Citace monografie | příjmení = Štampach | jméno = Ivan O. | odkaz na autora = | titul = Přehled religionistiky | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 237 | kapitola = 12 | strany = 181-182 | isbn = 978-80-7367-384-0 | jazyk =česky}} Dále jen [Štampach 2008].</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Harper | jméno = Douglas | odkaz na autora = Douglas Harper | titul = Sect
| url = http://www.etymonline.com/index.php?term=sect&allowed_in_frame=0 | datum přístupu = 2012-02-27 | vydavatel = etymonline.com | jazyk = anglicky | kapitola = Sect | typ kapitoly = heslo
}}</ref>) je pojem často implicitně nebo explicitně negativního nebo i pejorativního významu,<ref name="furseth">{{Citace monografie | příjmení = Furseth | jméno = Inger | odkaz na autora = | příjmení2 = Repstad | jméno2 = Pal | odkaz na autora2 = | titul = An Introduction to Sociology of Religion: Classical and Contemporary Perspectives | vydavatel = Ashgate Publishing | místo = Aldershot-Burlington | rok = 2006 | počet stran = 252 | kapitola = | strany = 133 | isbn = 978-0-7546-5653-1 | jazyk = anglicky}}</ref><ref>{{Citace periodika | příjmení = Vojtíšek | jméno = Zdeněk | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Co se slovem sekta | datum vydání = 2004 | periodikum = Dingir. Časopis o současné náboženské scéně | odkaz na periodikum = | rok = 2004 | měsíc = leden | ročník = 7 | číslo = 4 | strany = 113-114| url = http://www.dingir.cz/archiv/Dingir404.pdf | issn = 1212-1371}} Dále jen [Vojtíšek 2004].</ref> kterým většinová [[kultura]] nebo většinová [[společnost]] označuje menšinovou, obvykle náboženskou skupinu vydělenou z&nbsp;určitého směru (náboženského, politického nebo ideologického).<ref name="vojt114">Vojtíšek 2004, s. 114.</ref><ref name="antrop_slovnik" /><ref name="enc_slovnik">{{Citace monografie | autor = Kolektiv autorů | titul = Encyklopedický slovník | vydavatel = Odeon | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 1256 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Sekta | strany = 976 | isbn = 80-207-0438-8}}</ref>
 
== Vymezení pojmu ==
 
Pojem „sekta“ je užíván většinou v&nbsp;souvislosti s náboženstvím a odborně se mu věnují [[teologie]], [[religionistika]], [[sociologie náboženství]] a [[psychologie náboženství]]. V&nbsp;rámci jejich odborných diskusí jde o pojem značně neustálený a jeho mnohoznačnost může vést snadno k nepochopení nebo k nespravedlivému odsuzování určité náboženské skupiny.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Profant | jméno = Vít | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = Štampach Ivan O. | titul = Co je a co nění sekta | periodikum = Dingir. Časopis o současné náboženské scéně | odkaz na periodikum = www.dingir.cz | rok = 2000 | měsíc = prosinec | ročník = | číslo = 4 | strany = 5-6 | url = http://www.dingir.cz/archiv/Dingir400.pdf | issn = 1212-1371}} Dále jako [Profant-Štampach 2000].</ref> Zejména mezi laickou veřejností bývá pojem používán pejorativně.<ref name="vojtisek-lidovky">{{Citace elektronické monografie | korporace = Kolportáž | titul = Zdeněk Bauer: Problém sekt je už jejich označení| url = http://www.kolportaz.cz/oznaceni-sekta-je-nepresne-zavadejici.html | datum vydání = | datum přístupu = 28-02-2012 | vydavatel = Kolportaz.cz | jazyk = česky}}</ref> Pojem sekta je také [[Etnocentrismus|etnocentristicky]] zatížený a staví na křesťanské tradici, kterou potom často aplikuje na jiná, neevropská nebo nekřesťanská náboženství.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Nešpor | jméno = Zdeněk | odkaz na autora = | příjmení2 = Lužný | jméno2 = Dušan | odkaz na autora2 = | titul = Sociologie náboženství | vydavatel = Portál | místo = Praha | rok = 2007 | počet stran = 232 | kapitola = | strany = 103-104 | isbn = 978-90-7367-251-5 | jazyk = česky}} Dále [Nešpor-Lužný 2007].</ref>
Řádek 60 ⟶ 54:
 
== Negativní významy a užití pojmu ==
Pojem sekta může mít často také negativní význam nebo užití.<ref name="furseth">{{Citace monografie|příjmení=Furseth|jméno=Inger|odkaz na autora=|příjmení2=Repstad|jméno2=Pal|odkaz na autora2=|titul=An Introduction to Sociology of Religion: Classical and Contemporary Perspectives|vydavatel=Ashgate Publishing|místo=Aldershot-Burlington|rok=2006|počet stran=252|kapitola=|strany=133|isbn=978-0-7546-5653-1|jazyk=anglicky}}</ref> Například [[Zdeněk Vojtíšek]] shrnuje, že užití slova sekta mimo sociologickou nebo společensko-vědní oblast má hned několik negativních konotací s ohledem na konkrétního mluvčího. Mezi křesťany různého vyznání může sekta znamenat negativní označení různých nepravověrných skupin. V&nbsp;rámci sekulárního veřejného diskurzu je sekta spojována například s např. vymýváním mozků a podobně.<ref name="vojt113">Vojtíšek 2004, s. 113.</ref> Jak Vojtíšek dále připomíná, negativní význam slova sekty byl na veřejnosti zvláště posílen po listopadu 1978, kdy došlo k organizované sebevraždě a vraždě celkem 913 členů náboženské skupiny Svatyně lidu.<ref name="vojt113" /> Autor dále shrnuje, že odborné diskuze na tuto situaci reagovaly dvěma způsoby. První z nich se zaměřil na co nejpřesnější a neutrální definici pojmu sekta. Druhý naopak považuje pojem sekta za natolik problematický, že místo něj navrhuje používat alternativní pojmy jako jsou například pojmy kult nebo nové náboženské hnutí.<ref name="vojt114">Vojtíšek 2004, s. 114.</ref> Podle německého religionisty R. Hummela definuje pojem sekta "vztah nynějšího většinového náboženství popř. většinové kultury k odštěpené organizované menšině." <ref>Citováno v Vojtíšek 2004, s. 114.</ref> To znamená, že pojem sekta má vztahový a nikoliv deskriptivní (popisný) význam, jak argumentuje Vojtíšek.<ref name="vojt114" /> Podle jeho mínění má pojem sekta i v&nbsp;tomto relačním (vztahovém) smyslu (tedy jako de facto přirozeně negativní vztahu mezi většinou a náboženskou menšinou) v&nbsp;rámci sociologie náboženství, religionistiky a psychologie náboženství svoje místo.<ref name="vojt114" />
Také další český religionista [[David Zbíral]] považuje označení sekta za silně ideologicky a emocionálně zatížené. Religionistika nebo sociologie náboženství se proto označení sekta pokud možno vyhýbají. Podle Zbírala naopak antikultovní hnutí těží ve své argumentaci z ideologického zatížení slova sekta. <ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = Osobní stránky Davida Zbírala| titul = Nová náboženská hnutí (stručný úvod)| url = http://www.david-zbiral.cz/NNHuvod.htm#_Toc151661444 | datum vydání = 11-04-2007 | datum přístupu = 06-03-2012 | vydavatel = www-david-sbíral.cz | jazyk = česky}}</ref>
 
Řádek 177 ⟶ 171:
* uzavřenost vůči světu, přinejmenším ideová, ale v mnoha případech fyzická
* selekce informací, ať směrem ze světa vůči členům skupiny, tak ze skupiny vůči světu.<ref>Štampach 2008, s. 181–191.</ref>
V neobecnější rovině je možné setkat se znaky sekt jako jsou například přísná pravidla, sankce za jejich nedodržení, silná autorita vůdce, uzavřenost vůči okolnímu světu a&nbsp;omezená komunikace s&nbsp;ním,<ref name="antrop_slovnik">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Malina|jméno=Jaroslav|odkaz na autora=Jaroslav Malina (antropolog)|spoluautoři=a kol.|titul=ANTROPOLOGICKÝ SLOVNÍK (s přihlédnutím k dějinám literatury a umění) aneb co by mohl o člověku vědět každý člověk|url=http://is.muni.cz/do/1431/UAntrBiol/el/antropos/pdf/antropologicky_slovnik.pdf|vydavatel=Akademické nakladatelství CERM|místo=Brno|datum vydání=2009|datum přístupu=2010-08-27|kapitola=Sekta|typ kapitoly=heslo|strany=3552|isbn=978-80-7204-560-0}}</ref> dále pak fanatičnost přívrženců a&nbsp;pocit jejich výlučnosti.<ref name="enc_slovnik">{{Citace monografie|autor=Kolektiv autorů|titul=Encyklopedický slovník|vydavatel=Odeon|místo=Praha|rok=1993|počet stran=1256|kapitola=Sekta|typ kapitoly=heslo|strany=976|isbn=80-207-0438-8}}</ref> Sekty často projevují radikální tendence.<ref name="enc_slovnik" /> Tyto znaky ale vyjadřují jen jednu z mnoha významových rovin pojmu sekta.
V. Profant a Ivan O. Štampach odlišují několik významových rovin a z nich vyplývajících charakteristik nebo znaků pojmu sekta. Na prvním místě se jedná o náboženskou společnost, která chce reformovat nauku nebo praktiky větší a starší náboženské organizace. Jak dodávají, řada současných etablovaných církví vznikala jako sekta (včetně křesťanství). Další význam se váže k relativně novým náboženským společnostem, které stojí buď mimo křesťanství nebo mimo obecně preferované pojetí křesťanství. Dále jsou jako sekta charakterizovány "Náboženská společnost, v níž převládají tendence k autoritářství, uzavřenosti, fanatismu, nesnášenlivosti, selekce informací apod." a konečně také náboženské společnosti, které "svým stoupencům škodí obvykle tzv. vymýváním mozků...a náboženské společnosti s násilnými popř. vraženými nebo sebevražednými tendencemi." <ref name="ps5-6" /> Jak dodávají, při konkrétním hodnocení nějaké náboženské organizace jako sekta je nutné počínat si s opatrností a pokud možno objektivně s ohledem na možné právní problémy, ohrožení dobrého jména atp.<ref name="ps6">Profant-Štampach 2000, s.6.</ref> Dále připomínají, že užití slova sekta se často může týkat alternativních, netradičních a atypických náboženských skupin, jež by mohly být ve skutečnosti přínosem pro společnost a slouží tak k jejich společenské marginalizaci.<ref name="ps6" />