Voračičtí z Paběnic: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno
| znak
| znak velikost
|
| země
| mateřská dynastie =
| tituly
| zakladatel
| mýtický zakladatel=
| rok založení
| rok vymření
| meč
| přeslice
| poslední vládce
| současná hlava
| větve rodu
|}}
Řádek 27:
Jan vykonával funkci nejvyššího berníka, Jan Lipolt bojoval proti [[Švédsko|Švédům]] za [[třicetiletá válka|třicetileté války]]. V 17. století všechny větve povýšily do panského stavu, v 18. století dokonce do hraběcího. V roce [[1704]] byl jako první do hraběcího stavu přijat František Helfríd se svými bratry Antonínem, Vojtěchem a Leopoldem, který sloužili v císařské armádě jako důstojníci. Helfríd vykonával úřad hejtmana loketského kraje a sloužil u zemského soudu. Věnoval se [[genealogie|genealogii]] a [[heraldika|heraldice]] českých a moravských šlechtických rodin. Jan Kryštof Ignác se na počátku 18. století stal profesorem filosofie a teologie na pražské univerzitě a rektorem koleje u sv. Ignáce. Roku 1778 vymřela nippenburská větev rodu [[Páni z Bissingen|Bissingen]] a její poslední potomek Jan Jindřich odkázal své statky svému bratranci Jáchymu Voračickému z Paběnic. Od této doby se rod také nazývá Voračický-Bissingen (''Woracziczky-Bissingen'').
Rod vymřel po meči v roce 1985.
== Erb ==
|