Slavatové z Chlumu a Košumberka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - dynastie
| jméno
| znak
|
| země
| mateřská dynastie =
| tituly
* [[Baron
*[[Hrabě|Hrabata]]
| zakladatel
| mýtický zakladatel =
| poslední vládce
| rok založení = [[11. století|11.]] až [[12. století]]
| konec vlády =
| současná hlava
| větve rodu
|}}
'''Slavatové z Chlumu a Košumberka''' (též '''Slawatowé''') jsou starý [[Čechy|český]] [[Panský stav|panský]] rod, který povýšil až do [[hrabě]]cího stavu. Jméno odvozovali od hradu [[Chlum (hrad, okres Kutná Hora)|Chlumu]] u [[Čáslav]]i a hradu [[Košumberk]]a na [[Chrudim]]sku.
== Historie ==
[[Soubor:Wilhelm Slawata.jpg|thumb|left|Rytina Viléma Slavaty v pozdním věku]]
[[
Jako první předek rodu se uvádí jakýsi Bleh, který žil na přelomu [[11. století|11.]] a [[12. století]]<ref>http://leccos.com/index.php/clanky/slavatove-z-chlumu-a-kosumberka - Leccos - Slavatové z Chlumu a Košumberka</ref>. Jeho synem byl Zdeslav a jeho zase Bleh Velký řečený z [[Třebušín|Třebušova]] a v letech 1176–83 správce hradu litoměřického. Měl čtyři syny. Bleh, spřízněný s [[Hroznata|Hroznatou]], zdědil po něm Blehov, dále Zdislav, který zdědil s bratry Stolinky, pak Bun, který prodal Boušovice a nakonec Milota. Po přesídlení z [[Litoměřice|Litoměřicka]] na [[Čáslav]]sko lze sledovat přesnou posloupnost rodu. Později získali [[Podhořany]], [[Damírov]] a další panství ve východních Čechách.
Během [[Husitství|husitských válek]] podporovali stranu [[podobojí]]. Jan Vilém a Diviš se s [[Jan Hus|Husem]] přátelili, podepsali list proti Husově upálení. Slavata v letech [[1463]]-[[1467]] působil jako královský hofmistr, jeho syn Michal, který jako první přijal jeho příjmení (Slavata), získal statky [[Sázavský klášter|Sázavského kláštera]]. Počátkem 1[[7. století]] měli příležitost značně rozšířit rodový majetek, Jan bojoval o získání dědictví po [[Smiřičtí ze Smiřic|Smiřických ze Smiřic]] a Vilém po [[páni z Hradce|pánech z Hradce]]. Majetek pánů z Hradce rod Slavatů skutečně získal sňatkem s [[Lucie Otýlie z Hradce|Lucií Otýlií]].
Za [[české stavovské povstání|stavovského povstání]] podporovali české stavy, za což byl některým příslušníkům rodu odebrán majetek. První ze čtyř bratrů, Michal, nejprve emigroval, poté se vrátil zpět a konvertoval ke [[Římskokatolická církev|katolictví]], jeho bratr Jáchym přestoupil již před rokem [[1620]], poté působil jako válečný rada a generální komisař císařského vojska. Další bratr Adam se v této vřavě vůbec neprojevoval.
Poslední bratr [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka|Vilém]] ([[1572]]-[[1652]]) konvertoval od jednoty bratrské ke katolické církvi, oženil se s [[Lucie Otýlie z Hradce|Lucií Otilií]], která zdědila majetek pánů z Hradce. Před vzbouřením stavů vykonával post královského místodržícího, v květnu [[1618]] jej spolu s [[Jaroslav Bořita z Martinic|Bořitou z Martinic]] vyhodili čeští šlechtici z oken [[Pražský hrad|Pražského hradu]]. Zranění léčil nejprve v [[Praha|pražském]] [[Lobkovický palác|Lobkovickém paláci]], později v [[Teplice|Teplicích]], po vyléčení odjel za císařem [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinandem II.]] [[Pražská defenestrace (1618)|Druhá pražská defenestrace]] přispěla k jeho počínajícímu militantnímu katolicismu, během pobytu na císařském dvoře vypracovával krutý plán pomsty českým stavům. Po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] se stal říšským [[hrabě]]tem, nejvyšším komorníkem a od roku [[1628]] nejvyšším kancléřem. Získal výsady [[rožmberkové|Rožmberků]] a hradeckých pánů, to byl vladařský titul, možnost zasedat na sněmu jako první hned po knížatech či titul [[palatin]]a. Na konfiskacích se neobohatil až tolik jako druzí. Sepsal rozsáhlé paměti.
Markéta Saloména ze Smiřic, vdova po Jindřichovi, který zahynul při výbuchu střelného prachu v [[Jičín|jičínském zámku]], odešla se synem Albrechtem Jindřichem do zahraničí, marně hájila majetek Smiřických před [[Albrecht z Valdštejna|Albrechtem z Valdštejna]], který se jej po porážce stavů zmocnil. I po jeho smrti usilovala o návrat rodového jmění, ale marně.
Řádek 41:
== Příbuzenstvo ==
Spojili se s [[Valdštejnové|Valdštejny]], [[Páni z Hradce|pány z Hradce]], [[Boskovicové
== Odkazy ==
|