Rogendorfové: Porovnání verzí

| popispopisek = Erb svobodných pánů z Rogendorfu podle [[Johann Siebmacher|Siebmachera]], rok 1605

| mateřská dynastie =

| konec vlády =

| přeslice =

| poslední vládce =

| současná hlava =

| větve rodu =

== Dějiny rodu ==

Kořeny rodu spadají do [[14. století]], kdy se jako první historicky doložená postava uvádí Mikuláš z Rogendorfu. Vilém z Rogendorfu se proslavil v roce [[1529]], kdy byl jedním z velitelů Vídně při [[První obléhání Vídně|jejím prvním tureckém obléhání]].

V roce [[1619]] si vzal Jiří Ehrenreich z Rogendorfu (13. ledna 1596–1653) Johanku Drnovskou z Drnovic, která byla poslední členkou rodu [[Drnovští z Drnovic|Drnovských z Drnovic]]. Protože byl protestant, jeho rodina utrpěla při pobělohorských konfiskacích a přišla o panství [[Dolní Kounice]]. Jeho žena Johanka však po jeho smrti vysoudila v roce [[1661]] rodový majetek v [[Rájec (Rájec-Jestřebí)|Rájci]], který přešel na jejího syna Kristiána z Rogendorfu (28. září 1635 – 19. prosince 1701). Ten se stal komorníkem [[Leopold I.|Leopolda I.]], přísedícím zemského práva a královským hejtmanem. V roce [[1686]] byl povýšen do hraběcího stavu s titulem ''"hrabě z Rogendorfu a svobodný pán z Molenburku."''

Jeho nástupcem se stal syn Karel Ludvík (25. května 1685–1738), který dosáhl titulu tajného rady, komořího a přísedícího [[Zemské desky|zemských desk]]. Byl dobrým hospodářem, staral se o rozvoj svého panství. Založil sklárnu v [[Housko|Housku]], v roce [[1716]] založil vesnici [[Krasová|Rogendorf]], v roce [[1717]] panský dvůr pod ruinami hradu [[Holštejn (hrad)|Holštejna]] a roku [[1724]] vesnici [[Molenburk]]. V letech 1711–1724 vlastnil [[Letovice (zámek)|Letovice]]. Roku 1733 znovu vystavěl zchátralý kostel v [[Petrovice (okres Blansko)|Petrovicích]]. Podporoval rozvoj [[hamr]]ů na řece Svitavě. Jeho manželkou byla od roku [[1710]] Karolina Anna Pálffy z Erdőd, která byla velice zbožná. Ve [[Sloup (okres Blansko)|Sloupě]] nechala vystavět [[špitál]] a [[Kostel Panny Marie Bolestné (Sloup)|poutní kostel Panny Marie Bolestné]].

Karel Ludvík po sobě zanechal čtyři syny a tři dcery. Nejstarší František Antonín byl c.k. polním maršálkem a komořím a ujal se rodinných statků Rogendorf a Molenburk v [[Dolní Rakousy|Dolních Rakousích]]. Vilém Felix byl kanovníkem v [[Olomouc]]i, Arnošt byl nejvyšším polním strážmistrem a komořím. Karlova dcera Rafaela si vzala roku [[1743]] hraběte Antonína Josefa ze Salmu, který v roce [[1763]] koupil majetkové podíly ostatních dědiců rájeckého panství a tento statek tak přešel do vlastnictví rodu [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salmů]].

Rod Rogendorfů žil v [[Rakousko|Rakousku]] do 19. století.

* http://genealogy.euweb.cz/austria/rogendorf.html