Dynastie Pahlaví: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m standardizace iboxů za použití AWB |
m Sjednocení; kosmetické úpravy |
||
Řádek 2:
| jméno =Pahlaví
| znak =Imperial Coat of Arms of Iran.svg
|
| země =[[Írán]]
| mateřská dynastie =
Řádek 21:
== Vzestup Rezá Šáha Pahlavího ==
Rezá Šáh vstoupil do kozácké brigády v patnácti letech, kterou v kádžárovské Persii zformovalo carské [[Rusko]]. Stejně jako mnozí jiní Íránci byl i Rezá nespokojen s tehdejším stavem Persie. V zemi, hrdé na svou tisíciletou historii a kulturu, neexistovala silná ústřední vláda, chyběla moderní infrastruktura, [[Soud|soudnictví]] ovládal [[Šíité|šíitský]] klérus a dvě [[Kolonialismus|koloniální]] mocnosti, Rusko a [[Spojené království|Británie]], soupeřily o zóny vlivu v jednotlivých regionech.
S britskou podporou v zádech začal Rezá Chán počátkem roku [[1921]] připravovat [[státní převrat]]. Dne [[21. únor]]a [[1921]] vstoupil Rezá v čele svých kozáků do [[Teherán]]u, donutil stávajícího předsedu vlády k rezignaci a sám se dal kádžárovským šáhem [[Ahmad Šáh|Ahmadem]] jmenovat [[generál]]em a ministrem války. Dne [[26. říjen|26. října]] [[1923]] převzal Rezá v této souvislosti úřad předsedy vlády a šáhovi navrhl, „aby dělal to, co by dělal nejraději“. Ahmad ještě týž den odcestoval do [[Evropa|Evropy]], když předtím jmenoval svého bratra [[regent]]em. O půl roku později, [[21. březen|21. března]] [[1924]], přednesl Rezá před parlamentem své představy o budoucnosti Persie – Persie bez [[Kádžárovci|Kádžárovců]]. [[Ahmad Šáh]] žil po zbytek života ve [[Francie|Francii]], aniž by sesazení svého rodu kdy uznal.
[[Soubor:Reza Pahlavi.jpg|thumb|Rezá Šáh Pahlaví]]
Setkání s šíitským klérem [[1. duben|1. dubna]] [[1924]] v [[Kumm]]u však znamenalo pro Rezu velké zklamání. Přední duchovní včetně [[ájatolláh]]a [[Hasan Isfahání|Hasana Isfaháního]] odmítali republiku a uznávali jen [[Monarchie|monarchistickou]] formu vlády. To byla vážná překážka pro chystané sesazení [[kádžárovská dynastie|kádžárovské dynastie]], ale Rezá již zašel příliš daleko, takže mu nezbylo než se o hodnost [[šáh]]a ucházet sám. Dne [[29. říjen|29. října]] [[1925]] rozhodl [[parlament]] podle očekávání o zbavení [[Kádžárovci|Kádžárovců]] moci a nato poslanci urychleně svolali Ústavodárné shromáždění a v říjnu [[1925]] dosáhl toho, že parlament sesadil oficiálně mladého šáha z trůnu. Ústavodárné shromáždění (''Majlis'') nakonec [[Rezá Šáh Pahlaví|Rezu Chána]] uznalo [[12. prosinec|12. prosince]] [[1925]] dědičným perským šáhem. Korunovace nového šáha se konala [[25. duben|25. dubna]] [[1926]] a Rezá přitom napodobil [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]], když si sám vložil korunu na hlavu (navíc stejně jako Napoleon i on byl [[uzurpátor]]em trůnu který mu nepatřil).
Rezá Šáh ke svému jménu připojil tehdy dynastické příjmení ''[[Pahlaví]]'', starobylý výraz, jímž se označoval středoperský jazyk, užívaný především za [[Sásánovci|Sásánovců]]. Později mu parlament udělil ještě přídomek „Veliký“, ten však nepřečkal pád dynastie.
Řádek 32:
Hlavním Rezovým cílem byla urychlená modernizace země, v duchu Atatürkovy politiky v Turecku, a on sám neváhal při prosazování svých představ užívat tvrdých donucovacích metod. Jeho plány zahrnovaly nejenom centralizaci [[Správa|správy]], [[Industrializace|industrializaci]] a výstavbu [[Železnice|železniční]] sítě, ale i vytvoření moderního [[školství]], reformu [[Právo|právního]] systému a lepší organizaci [[zdravotnictví]]. Tak zásadní změny vyžadovaly v perských poměrech příval zákonů a nařízení, které by vůbec položily základy moderního státu, a proto se k nutným opatřením přistoupilo okamžitě. V roce [[1935]] název státu změněn na Írán (tj. země [[Árijové|Árjů]]).
Oproti svým kádžárovským předchůdcům usiloval Rezá Šáh o politiku více nezávislou na tradičních protektorech [[Persie]] Británii a Rusku (resp. [[Sovětský svaz|SSSR]]), přesto však je přehnané tvrdit, že by se jednoznačně orientoval na spojenectví se státy [[Osa (politika)|Osy]], zvláště na [[Německo]].
== Abdikace Rezá Šáha a nástup Muhammada Rezy ==
Řádek 47:
== Pád šáha Muhammada Rezy a dynastie Pahlaví ==
Šáhovy reformy a některé neuvážené kroky vlády, např. zavedení nového [[kalendář]]e, kde výchozím datem [[Letopočet|letopočtu]] nebyla [[hidžra]], ale narození [[starověk]]ého [[Perská říše|perského]] [[Šáhanšáh|krále]] [[Kýros II.|Kýra II.]], tzv. imperiální kalendář byl zaveden v roce [[1976]] a místo roku 1355 hidžry se nyní počítal rok 2535. Většina Íránců změnu letopočtu bojkotovala. Nebo grandiózní (a nákladné) oslavy dvouapůltisíciletého trvání monarchie. Přes veškeré snahy se šáhovi a jeho poradcům nepodařilo získat pro bílou revoluci veřejné mínění, přičemž nadměrné zdůrazňování předislámských perských tradic naráželo vysloveně na odpor.
V průběhu doby stále více rostla vnitřní opozice proti režimu, zvýrazňovaly se jeho nedemokratické rysy a po roce [[1976]] mu začala dávat najevo odstup i americká administrativa, kladoucí větší důraz na [[Základní lidská práva|lidská práva]]. V závěru roku [[1978]] vypukly v celé zemi rozsáhlé [[Demonstrace (protest)|demonstrace]], které se vláda snažila násilím potlačit. Dne [[16. leden|16. ledna]] [[1979]] opustil Muhammad Rezá zemi a o čtrnáct dní později se vrátil z exilu Chomejní, příští vůdce teokratické islámské republiky.
| |||