Wikipedie

Hohenzollernové: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
1 711 609 editací
m Sjednocení; kosmetické úpravy
Řádek 2:
| jméno = Hohenzollernové
| znak = Wappen Hohenzollern.svg
| popispopisek = Erb rodu Hohenzollernů
| země = [[Německo]], [[Prusko]], [[Rumunsko]]
| mateřská dynastie = Burchardové
Řádek 12:
| konec vlády = [[30. prosinec]] [[1947]] (v Rumunsku) <br /> [[9. listopad]] [[1918]] (v Německu)
| současná hlava = [[Jiří Fridrich Pruský]]
| větve rodu = '''Franská větev'''
* Hohenzollern-Branderburg (Prusko)
* Brandenburg-Ansbach
* Brandenburg-Kulmbach
'''Švábská větev'''
* Hohenzollern-Haigerloch
* Hohenzollern-Hechingen
* Hohenzollern-Sigmaringen
|}}
'''Dynastie Hohenzollernů''' ([[němčina|německy]]: ''Haus Hohenzollern'') či jen '''Hohenzollernové''' je německá dynastie, [[Švábsko|švábského]] původu. Mezi nejvýznamnější území, kterým Hohenzollernové vládli, patřily [[Prusko]], [[Německé císařství|Německo]] a [[Rumunsko]]. Jejich rod užívá erbu se stříbrno-černě čtvrceným štítem. Počátek dynastie je nepopíratelně doložen od roku [[1110]] (v držení hrabství Zollern ve Švábsku). V roce [[1119]] získali (Hohen)Zollernové hodnost norimberského purkrabího s rozsáhlými statky ve Francích, jež získal hrabě Fridrich III. sňatkem. Jeho syny se rod rozdělil do dvou větví, a to starší [[Katolicismus|katolické]] švábské a mladší [[protestantismus|protestanské]] franské. Franská větev o svoje území přišla v roce [[1918]] a švábská v roce [[1947]], kdy byl poslední hohenzollerský panovník, rumunský král [[Michal I. Rumunský|Michal I.]], svržen komunisty.
 
Současnou hlavou dynastie (a pretendentem německého a pruského trůnu) je princ [[Jiří Fridrich Pruský]], pravnuk posledního německého císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] Hlava dynastie je z mladší franské linie; tato situace, kdy je primogeniturní příslušník mladší linie hlavou celé dynastie, není příliš častá.
 
Dynastie používá motto ''Nihil Sine Deo'', česky: ''Nic bez Boha''. V braniborsko-pruské větvi rodu je spíše častěji používáno motto ''Gott mit uns'', česky: ''Bůh s námi''.<ref>[http://www.steincollectors.org/steinmo/2002/Hohenzollern.html A Royal Student Stein]</ref>
Řádek 36:
=== Zollernská hrabata (1061–1204) ===
* [[Burkhard I. Zollernský|Burkhard I.]] [[1061]]–[[1125]]
* [[Fridrich I. Zollernský|Fridrich I.]] [[1125]]–[[1142]], syn Burkharda
* [[Fridrich II. Zollernský|Fridrich II.]] [[1142]]–[[1171]], syn Fridricha I.
* [[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] [[1171]]–[[1200]], syn Fridricha II., byl také purkrabím norimberským
 
[[Fridrich III. Zollernský|Fridrich III.]] hrabě z Zollernu byl věrný sluha římských císařů [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha Barbarossy]] a [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha VI.]] V roce [[1185]] se oženil se [[Sofie Raabs|Sofií Raabs]], dcerou [[Konrád II. Norimberský|Konráda II.]], norimberského [[purkrabí]]ho. Právě po Konrádově smrti, který zemřel bez mužských dědiců, získal Fridrich III. jako manžel dědičky norimberské purkrabství a stal se purkrabím Fridrichem I. Norimbersko-Zollernským. Příjmení rodu bylo změněno na '''''Hohenzollern'''''.
Řádek 50:
Franská linie je mladší, ale významnější větví dynastie Hohenzollernů a hlava této linie je také hlavou celé dynastie. Tato franská linie, jejímž zakladatelem byl Konrád III. Norimberský, získala postupně tato panství, v jejichž získávání byla podstatně úspěšnější než švábská větev:
 
* v roce [[1218]] [[norimberské purkrabství]]
* poté v roce [[1331]] makrabství [[Ansbach]]
* v roce [[1340]] makrabství [[Kulmbach]]
* a v roce [[1417]] [[Braniborské markrabství]]
* v roce [[1525]] [[Pruské vévodství]]
Řádek 124:
* [[Kristián Ernst Braniborsko-Bayreuthský|Kristián II. Ernst]] ([[1655]]–[[1712]])
* [[Jiří Vilém Braniborsko-Bayreuthský|Jiří I. Vilém]] ([[1712]]–[[1726]])
* [[Jiří Fridrich Karel Braniborsko-Bayreuthský|Jiří Fridrich II.]] ([[1726]]–[[1735]]), předtím braniborsko-ansbašský markrabě
* [[Fridrich Braniborsko-Bayreuthský|Fridrich IV.]] ([[1735]]–[[1763]])
* [[Fridrich Kristián Braniborsko-Bayreuthský|Fridrich V. Kristián]] ([[1763]]–[[1769]])
Řádek 141:
 
* [[Fridrich I. Braniborský|Fridrich I.]] ([[1415]]–[[1440]]), od r. [[1426]] byl markrabětem jeho syn Jan, kurfiřtem však zůstal do smrti
** [[Jan Braniborský]] ([[1426]]–[[1440]]), syn Fridricha I., byl pouze markrabětem, kurfiřtem byl jeho otec až do smrti
* [[Fridrich II. Braniborský|Fridrich II. Železný]] ([[1440]]–[[1470]])
* [[Albrecht III. Achilles]] ([[1470]]–[[1486]])
Řádek 176:
</gallery>
<gallery>
Soubor:Johann Sigismund Grunewald.jpg|Jan Zikmund
Soubor:Georg Wilhelm.jpg|Jiří Vilém
Soubor:Kurfürst Friedrich Wilhelm von Brandenburg 2.gif|Fridrich Vilém
Řádek 203:
Soubor:Albrecht von Hohenzollern.jpg|Albrecht I.
Soubor:Albrecht Friedrich von Preu en.jpg|Albrecht Fridrich
Soubor:Johann Sigismund Grunewald.jpg|Jan Zikmund
Soubor:Georg Wilhelm.jpg|Jiří Vilém
Soubor:Kurfürst Friedrich Wilhelm von Brandenburg 2.gif|Fridrich Vilém
Řádek 215:
Několik let před rokem [[1700]] získala hannoverská dynastie následnictví ve [[Spojené království|Spojeném království]], kde od roku [[1714]] v osobě krále [[Jiří I.|Jiřího I.]] usedla na trůn. Také saský [[kurfiřt]] [[August II. Silný|Fridrich August I. Silný]] (z rodu [[wettinové|Wettinů]]) získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se královský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže.
 
V roce [[1701]] tedy přijal tehdejší braniborský a pruský panovník titul „král v Prusku“ (něm. ''König in Preußen'') a v rámci obtížně akceptovaného kompromisu s [[císař]]em byl tedy svrchovaným panovníkem pouze na územích mimo Říši, v tzv. [[Prusy knížecí|Prusích knížecích]]; jednalo se také o ústupek [[Polské království|Polsku]], jež ovládalo tzv. [[Prusy královské]] a také argument, proč se pruský panovník nemohl titulovat „král Pruský“ (něm. ''König von Preußen'').
 
Korunovaci [[Fridrich I. Pruský|Fridricha I.]] pruským králem předcházelo založení [[Řád černé orlice|Řádu Černé orlice]]. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] byl v okázalé ceremonii korunován v [[Kaliningrad|Königsbergu]], při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat. [[Fridrich I. Pruský|Fridrich I.]] (1701–1713) byl kromě [[Vilém I. Pruský|Viléma I.]] (1861–1888) jediným korunovaným pruským králem.
Řádek 221:
Zbytek [[18. století]] a také [[19. století]] bylo ve znamení prusko-rakouských sporů o středoevropskou hegemonii. Vítězné [[války o rakouské dědictví]] přinesly Hohenzollernům v r. [[1742]] [[Slezsko]]. Po prvním [[dělení Polska]] v roce [[1772]] získali Hohenzollernové „královské Prusko“ a změnili svůj titul na krále pruského (něm. ''König von Preußen''). Růst moci po dalších děleních Polska, [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] a zániku [[Svatá říše římská|Svaté říše římské národa německého]] byl završen vítězstvím v [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské válce]] v roce [[1866]].<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref>
 
[[18. květen|18. května]] [[1848]] se ve Frankfurtu nad Mohanem sešel první celoněmecký parlament. [[27. březen|27. března]] [[1849]] shromáždění těsnou většinou schválilo dědičnost německé císařské koruny a o den později se shodlo i na tom, že koruna bude nabídnuta pruskému králi [[Fridrich Vilém IV.|Fridrichu Vilémovi IV.]] Tato volba měla dosadit pruského krále do čela liberálního hnutí. V Berlínského dvora vypukl zmatek. Král Fridrich Vilém IV. však po váhání [[27. duben|27. dubna]] korunu odmítl.
 
Odmítnutí císařské koruny mělo zřejmě dva hlavní důvody: protože se považoval za krále z Boží milosti, nemohl přijmout korunu (ač o sjednocení velmi usiloval) z rukou frankfurtského shromáždění, jež považoval za revoluční instituci. Císařskou korunu by přijal jako legitimistický panovník pouze od rovnorodých [[kníže|knížat]]. Stejný názor zastával i králův bratr, budoucí král [[Vilém I. Pruský|Vilém I]]. Druhý důvod byl ten, že Fridrichu Vilémovi připadalo v rozporu se svatým duchem německých dějin a také se mu příčilo, aby si pruský král vsadil na hlavu uctívanou císařskou korunu, která podle historického práva přísluší rakouskému panovníkovi.
Řádek 238:
 
==== králové Pruska ====
V letech [[1772]]–[[1795]] se Prusko zúčastnilo trojího [[dělení Polska]] a získalo tak rozsáhlá území na východě, mezi nimiž měly pro Prusko největší význam právě tzv. [[Prusy Královské]] (pozdější Západní Prusko). Tehdejší „král v Prusku“ [[Fridrich II. Veliký|Fridrich II. ''Veliký'']] se tedy již mohl titulovat jako „král Pruský“ (něm. ''König von Preußen'').
 
* [[Fridrich II. Veliký]] ([[1772]]–[[1786]]), změnil titul na krále pruského, zároveň braniborský kurfiřt a markrabě
Řádek 292:
Švábská (starší) větev vládla na panstvích [[Hechingen]], [[Sigmaringen]] a [[Haigerloch]]. Tím na rozdíl od franské větve patřila spíš k nevýznamným říšským rodům a kromě [[Hohenzollernsko|Hohenzollernska]] nerozšířila svou moc dále. Zakladatelem švábské linie se stal [[Fridrich II. Norimberský]], jenž obdržel hrabství [[Zollern]] a purkrabství Norimberské v roce [[1200]] po otci, čímž se stal zakladatelem švábské větve rodu, purkrabství Norimberské však v roce [[1218]] daroval staršímu bratrovi [[Konrád III. Norimberský|Konrádovi III.]], jenž se stal zakladatelem franské linie rodu. Švábská větev na rozdíl od franské zůstala [[Katolicismus|katolická]]. V získávání území také na rozdíl od franské větve nebyla příliš úspěšná, kromě obsazení trůnu [[Rumunsko|Rumunska]].
 
* v roce [[1218]] udržela [[Hohenzollernské hrabství]]
* to poté bylo v roce [[1575]] rozděleno na tři hrabství
* původní části byly v roce [[1623]] povýšeny na říšská knížectví
* tyto dvě knížectví byla v letech [[1849]] a [[1850]] prodána franské větvi a připojena k Prusku
* v letech [[1858]]–[[1862]] byl bývalý kníže [[Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský]] pruským ministerským předsedou
* a nakonec v roce [[1869]] získal jeho druhorozený syn Karel dědičně rumunský trůn.
 
Řádek 356:
* [[Konstantin Hohenzollern-Hechingenský|Konstantin]] (1838–1850), vymřela jím linie Hohenzollern-Hechingen
 
V roce [[1850]] prodal bezdětný kníže Konstantin své knížectví [[Hohenzollern-Hechingen]] francké větvi rodu, stejně tak v tomtéž roce učinil kníže [[Hohenzollern-Sigmaringen]]u Karel Antonín a obě knížectví byla sjednocena do země [[Hohenzollernsko]]. Titul knížete však švábské větvi zůstal. Dědický nárok však připadl po smrti knížete Konstantina v roce [[1869]] linii Hohenzollern-Sigmaringen.
 
=== Hrabata, později knížata Hohenzollern-Sigmaringen (1576–1623-1850) ===
Řádek 368:
* [[Karel II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel II.]] (1576–1606)
* [[Jan Hohenzollern-Sigmaringenský|Jan]] (1606–1623), v roce [[1623]] bylo hrabství povýšeno na knížectví
* [[Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad I.]] (1638–1681)
* [[Maxmilián Hohenzollern-Sigmaringenský|Maxmilián]] (1681–1689)
* [[Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský|Meinrad II.]] (1689–1715)
* [[Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský|Josef František Ernst]] (1715–1769)
* [[Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Fridrich]] (1769–1785)
* [[Antonín Alois Hohenzollern-Sigmaringenský|Antonín Alois]] (1785–1831)
* [[Karel III. Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel III.]] (1831–1848)
* [[Karel Antonín Hohenzollern-Sigmaringenský|Karel Antonín]] (1848–1850), prodal knížectví Prusku
 
Řádek 383:
{{Podrobně|Hohenzollernsko|Provincie Hohenzollernsko}}
 
Kníže Karel Anton však nezůstal "s prázdnou". V letech [[1858]]–[[1862]] byl pruským ministerským předsedou a po smrti knížete Konstantina z [[Hohenzollern-Hechingen]]u (jelikož s ním vymřela linie) získal Karel Anton dědičná práva linie [[Hohenzollern-Hechingen]] a v roce [[1869]] změnil svůj titul (a příjmení) na knížete Hohenzollerského, jeho potomci se tak stali z princů Hohenzollern-Sigmaringenských princi Hohenzollernskými.
 
* [[Karel Antonín Hohenzollernský|Karel Antonín]] (1850–1885), prodal knížectví Prusku, v roce 1869 se stal hlavou celé švábské linie
Řádek 427:
 
* korunní princezna [[Markéta Rumunská]] (Margarita) (* 1949) nejstarší dcera krále Michala I.
* princezna [[Elena Rumunská]] (* 1950) druhorozená dcera krále Michala I.
** princ [[Mikuláš Rumunský]] (* 1985) – její jediný syn, vnuk krále Michala I.
 
Řádek 435:
** princ [[Alexandr Hohenzollernský]] (* 1987), jeho syn
 
== Rodokmen ==
{{Tree list}}
* {{Tree list/final branch}}hrabě ''[[Fridrich I. Zollernský]] (x1125)''
** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich II. Zollernský]] (x1142)''
*** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich III. Zollernský]] (1139–1200)'', norimberský purkrabí
**** ''[[Fridrich IV. Zollernský]] (1186–1255)'', zakladatel švábské linie
***** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich V. Hohenzollernský]] (x1289)''
****** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich VI. Hohenzollernský|Fridrich VI.]] (x1298)''
******* ''[[Fridrich VII. Hohenzollernský|Fridrich VII.]] (x1309)''
******* {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich VIII. Hohenzollernský|Fridrich VIII.]] (x1333)''
******** ''[[Fridrich IX. Hohenzollernský|Fridrich IX.]] (x1378)''
********* {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich X. Hohenzollernský|Fridrich X.]] (x1412)''
******** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich Hohenzollernský (1407)|Fridrich]] (x1407)''
********* {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich XI. Hohenzollernský|Fridrich XI.]] (x1401)''
********** ''[[Fridrich XII. Hohenzollernský|Fridrich XII.]] (1401–1443)''
********** {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich I.]] (1384–1439)''
*********** {{Tree list/final branch}}''[[Jošt Mikuláš I.]] (1433–1488)''
************ {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich II.]] (1452–1512)''
************* {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich III.]] (1494–1525)''
************** {{Tree list/final branch}}''[[Karel I. Hohenzollernský|Karel I.]] (1516–1576)''
*************** ''[[Eitel Fridrich IV.]] (1545–1605)''
**************** {{Tree list/final branch}}''[[Jan Jiří Hohenzollern-Hechingenský]] (1577–1623)''
***************** {{Tree list/final branch}}''[[Eitel Fridrich V.]] (1601–1661)''
*************** {{Tree list/final branch}}''[[Karel II. Hohenzollernský|Karel II.]] (1547–1606)''
**************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1578–1638)'', 1623 povýšen na knížete
***************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Meinrad I. Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1605–1681)''
****************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Maxmilián I. Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1636–1689)''
******************* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Meinrad II. Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1673-1715)''
******************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Josef František Ernst Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1702–1769)''
********************* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Karel Fridrich Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1724–1785)''
********************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Anton Aloys von Hohenzollern-Sigmaringen|Anton Aloys Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1762–1831)''
*********************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Karel von Hohenzollern-Sigmaringen (1785-1853)|Karel Hohenzollern-Sigmaringenský]] (1785-1853)''
************************ {{Tree list/final branch}} ''[[Karel Antonín Hohenzollernský]] (1811–1885)''
************************* ''[[Leopold Hohenzollernský]] (1835–1905)''
************************** ''[[Vilém Hohenzollernský]] (1864–1927)''
*************************** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich Hohenzollernský]] (1891–1965)''
**************************** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich Vilém Hohenzollernský (1924-2010)|Fridrich Vilém Hohenzollernský]] (1924-2010)''
***************************** '''[[Karel Fridrich Hohenzollernský|Karel Fridrich]]''' (*1952)
****************************** {{Tree list/final branch}}[[Alexandr Hohenzollernský|Alexandr]] (*1987)
***************************** Albrecht (*1954)
***************************** {{Tree list/final branch}}[[Ferdinand Hohenzollernský (1960)|Ferdinand]] (*1960)
****************************** Aloys (*1999)
****************************** {{Tree list/final branch}}Fidelis (*2001)
************************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''král [[Ferdinand I. Rumunský]] (1865–1927)''
*************************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''král [[Karel II. Rumunský]] (1893–1953)''
**************************** [[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] '''král [[Michal I. Rumunský]] (*1923)'''
***************************** [[Markéta Rumunská|Margarita]] (*1949)
***************************** [[Elena Rumunská (1950)|Elena]] (*1950)
***************************** [[Irena Rumunská|Irena]] (*1953)
***************************** [[Sofie Rumunská|Sofie]] (*1957)
***************************** {{Tree list/final branch}}[[Marie Rumunská (1964)|Marie]] (*1964)
**************************** {{Tree list/final branch}} ''[[Carol Mircea Lambrino]] (1920–2006)''
***************************** Paul-Philippe Hohenzollern (*1948)
****************************** {{Tree list/final branch}}Carol Ferdinand (*2011)
***************************** {{Tree list/final branch}}Alexander Hohenzollern (*1961)
************************* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''král [[Karel I. Rumunský]] (1839–1914)''
**** {{Tree list/final branch}}''[[Konrád III. Norimberský]] (1188–1261)'', zakladatel franské linie
***** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich III. Norimberský]] (1220–1297)''
****** ''[[Jan I. Norimberský]] (1279–1300)''
****** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich IV. Norimberský]] (1287–1332)''
******* {{Tree list/final branch}}''[[Jan II. Norimberský]] (1309–1357)''
******** {{Tree list/final branch}}''[[Fridrich V. Norimberský]] (1333–1398)''
********* ''[[Jan III. Norimberský]] (1369–1420)''
********* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich VI. Norimberský|Fridrich VI. Norimberský a I. Braniborský]] (1371–1440)'', braniborský [[kurfiřt]]
********** [[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich II. Braniborský]] (1413–1471)''
********** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Albrecht III. Achilles]] (1414–1486)''
*********** [[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Cicero Braniborský]] (1455–1499)''
************ {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jáchym I. Braniborský|Jáchym I. Nestor]] (1484–1535)''
************* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jáchym II. Braniborský|Jáchym II. Hektor]] (1484–1535)''
************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Jiří Braniborský]] (1525–1598)''
*************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jáchym Fridrich Braniborský]] (1546–1608)''
**************** [[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jan Zikmund Braniborský]] (1572–1619)'', pruský vévoda a braniborský kurfiřt
***************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jiří Vilém Braniborský]] (1595–1640)'', pruský vévoda a braniborský kurfiřt
****************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich Vilém I. Braniborský]] (1620–1688)''
******************* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] král ''[[Fridrich I. Pruský]] (1657–1713)'', první pruský král
******************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich Vilém I.]] (1688–1740)''
********************* [[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich II. Veliký]] (1712–1786)''
********************* {{Tree list/final branch}}''[[August Vilém Pruský (1722–1758)|August Vilém Pruský]] (1722–1758)''
********************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich Vilém II.]] (1744–1797)''
*********************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] '' [[Fridrich Vilém III.]] (1770–1840)''
************************ [[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] '' [[Fridrich Vilém IV.]] (1795–1861)''
************************ {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Vilém I. Pruský|Vilém I.]] (1797–1888)''
************************* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Fridrich III. Pruský|Fridrich III.]] (1831–1888)''
************************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Vilém II. Pruský|Vilém II.]] (1859–1941)''
*************************** ''[[Vilém Pruský (1882–1951)|korunní princ Vilém]] (1882–1951)''
**************************** {{Tree list/final branch}} ''[[Ludvík Ferdinand Pruský (1907–1994)|Ludvík Ferdinand]] (1907–1994)''
***************************** ''[[Ludvík Ferdinand Pruský (1944–1977)|Ludvík Ferdinand]] (1944–1977)''
****************************** {{Tree list/final branch}} '''[[Jiří Fridrich Pruský]]''' (*1976), pretendent trůnu, '''hlava rodu'''
******************************* [[Karel Fridrich Pruský|Karel Fridrich]] (*2013)
******************************* {{Tree list/final branch}}[[Ludvík Ferdinand Pruský (2013)|Ludvík Ferdinand]] (*2013)
***************************** {{Tree list/final branch}}Kristián Zikmund (*1946)
****************************** {{Tree list/final branch}}Kristián Ludvík (*1986)
*************************** ''[[Oskar Pruský (1888–1958)|Oskar]] (1888–1958)''
**************************** {{Tree list/final branch}}''[[Vilém Karel Pruský|Vilém Karel]] (1922–2007)''
***************************** Vilém Karel (*1955).
***************************** {{Tree list/final branch}}[[Oskar Pruský (1959)|Oskar]] (*1959)
****************************** {{Tree list/final branch}}Oskar (*1993)
****************************** {{Tree list/final branch}}Albert (*1998)
*************************** {{Tree list/final branch}}''[[Jáchym František Pruský|Jáchym]] (1890–1920)''
**************************** {{Tree list/final branch}}''[[Karel František Pruský|Karel František]] (1916–1975)''
***************************** {{Tree list/final branch}}[[František Vilém Pruský|František Vilém]] (*1943)
****************************** {{Tree list/final branch}}[[Jiří Michailovič Ruský|Jiří Michailovič]] (*1981)
**************** {{Tree list/final branch}} ''[[Jan Jiří Krnovský]] (1577–1624)''
*********** {{Tree list/final branch}} ''[[Fridrich Braniborsko-Ansbašský]] (1455–1499)''
************ [[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] vévoda ''[[Albrecht Braniborsko-Ansbašský]] (1490–1568)'', pruský vévoda
************* {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] vévoda ''[[Albrecht Fridrich Pruský]] (1553–1618)''
************** {{Tree list/final branch}}''[[Anna Pruská]] (1576–1625)''
*************** {{Tree list/final branch}}[[ImageSoubor:Simple silver crown.svg|15px]] ''[[Jiří Vilém Braniborský]] (1595–1640)'', pruský vévoda a braniborský kurfiřt
************ {{Tree list/final branch}}''[[Jiří Braniborsko-Ansbašský]] (1484–1543)''
{{Tree list/end}}
 
Řádek 559:
* {{Citace monografie | příjmení = Schoeps | jméno = Hans-Joachim | odkaz na autora = | titul = Dějiny Pruska | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 410 | isbn = 80-86379-59-0}}
* {{Citace monografie | příjmení = Stellner | jméno = František | odkaz na autora = František Stellner | titul = Fridrich Veliký. Cesta Pruska k velmocenskému postavení | vydavatel = Panevropa | místo = Praha | rok = 1998 | počet stran = 552 | isbn = 80-85846-10-1}}
* Válka a evropské královské rody - Anthony Devere-Summers, vyšlo 1998, ISBN 80-7217-074-0
* Monarchie moderní Evropy: lexikon panovnických rodů - Isabelle Bricard, 1. vydaní, Knižní klub, 2002 ISBN 80-7243-143-9, v referencích
* Didaktická kronika rodu Hohenzollernů - Ján Lenčo, nakladatelství Onyx, vyšlo v roce 1963
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Hohenzollernové“