Koučování: Porovnání verzí

Přidáno 1 921 bajtů ,  před 7 lety
→‎Definice: Přidána sekce mýty o koučování.
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Koučovací metody: přidány nové koučovací metody
→‎Definice: Přidána sekce mýty o koučování.
Řádek 15:
| isbn = 80-7178-303-X
}}</ref>
Maren Fischer-Epe uvádí, že „[k]oučování„koučování je kombinace individuálního poradenství, osobní zpětné vazby a prakticky orientovaného tréninku; účelem je dosahování profesního a osobnostního rozvoje.“<ref>Fischer-Epe 2006, s. 17</ref> Koučování není [[psychoterapie]]. I když koučování může mít někdy podobný efekt jako psychoterapie, není ho dosaženo skrz psychologické a psychoterapeutické teorie, ale díky vlastní cestě, kterou si klient k výsledku najde.
 
Mezinárodní federace koučů definuje koučování jako partnerství s klientem v tvořivém procesu, který provokuje myšlení a inspiruje klienta k maximalizaci jeho osobního a profesního potenciálu.
 
Americká komunita [[Coachville]] (kterou založil [[Thomas Leonard]] - zakladatel [[International coaching federation|ICF]]) koučování definuje jako "proceskonverzace, ve kterémkteré kouč pomáhá hráči (klientovi) hrát jeho hru lépe a vyhrávat ji podle klientových vlastních pravidel". Koučování zde vychází z herní metafory - tedy z teze, že cokoliv v životě se dá hrát jako hra.
 
KoučovéKouči vystupují jako rovnocenní partneři, spolupracovníci, průvodci, důvěrníci, partneři. Pracují s jedinci tak, že pomocí otázek podněcují jejich různé pohledy na věc, pomáhají prohloubit jejich uvědomění (co vlastně chci, na čem mi záleží, co naopak vůbec nechci, ...) a podporují je při nacházení vlastních zdrojů, potřebných k realizaci vlastních záměrů a cílů. Kouč klientovi neradí, nic nedoporučuje ani neschvaluje, nic mu nepodsouvá ani ho nikam nesměřuje - neovlivňuje klienta svým postojem. U kouče je důležitá absolutní důvěra v klienta, v jeho celistvost a v jeho schopnost najít vlastní řešení.
 
== Typy koučování ==
Řádek 42:
* Inner Freedom
* World Power
 
== Mýty o koučování ==
* '''Mýtus#1 Kouči radí lidem'''. Koučování není poradenství. Kouči rozvíjejí potenciál klientů pomocí kladení silných otázek, aktivního naslouchání a přímé komunikace. Rady klientům jsou dokonce jednou z koučovacích chyb. Kouči často mají také roli konzultantů/mentorů - rady však udělují jen v oblastech, ve kterých mají prokazatelnou expertízu a výhradně se souhlasem klienta.
* '''Mýtus#2: Koučem se může stát každý.''' Ačkoliv je koučování neregulovaná profese, koučem se nemůže stát každý. Na koučování je především třeba mít vyzrálou a vyrovnanou osobnost. Kouči potřebují absolvovat akreditovaný výcvik metod a dovedností, aby dokázali svoji práci dělat na profesionální úrovni. Koučování se nelze naučit z knih.
* '''Mýtus#3: Každý je dnes koučem, koučů už je dnes hodně.''' - Počet odborníků v každé profesi je určen poptávkou na trhu, stejně tak je to i v koučování.
* '''Mýtus#4: Já se koučuju sám, kouče nepotřebuji. -''' Po praktické stránce nelze dosahovat stejných efektů pomocí sebekoučování, jako pomocí kouče. Do tzv. "slepých míst" v mysli se člověk sám nedostane. Pomoc druhé osoby má nesrovnatelně účinnější efekt, než snaha o sebekoučování.
* '''Mýtus#5: Kouče nepotřebuju, na to abych si popovídal mám přátele.''' - Účelem přátelských konverzací je sdílení příběhů. Účelem koučovacích konverzací je rozvoj potenciálu a dosahování cílů. Jedná se o dvě naprosto odlišné konverzace s jiným záměrem. Ačkoliv vás přátelé vyslechnou, v přátelských konverzacích nedochází k efektivnímu seberozvoji
 
== Odkazy ==
3

editace