Kyrgyzstán: Porovnání verzí

| datum vzniku = [[31. srpen|31. srpna]] [[1991]]

| způsob vzniku = nezávislost na [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]]

| kód měny = KGS

| ison = 417

 

=== Nezávislost ===

 

=== Tulipánová revoluce ===

V únoru a [[Březen 2005|březnu 2005]] proběhly volby do parlamentu opět za účasti pozorovatelů z OBSE. Pozorovatelé uvedli, že ačkoli druhé kolo voleb znamenalo určité zlepšení oproti prvnímu kolu z 27. února, přesto volby nevyhověly mezinárodním standardům. Naproti tomu pozorovatelé ze [[Společenství nezávislých států]] označili volby za dobře zorganizované, svobodné a spravedlivé. To už ale v zemi začaly nepokoje a demonstrace požadující od Akajeva odstoupení z čela státu. Nepokoje se změnily v revoluci, která se označuje jako [[Tulipánová revoluce]] a je jednou z tzv. [[Barevné revoluce|barevných revolucí]], které proběhly v zemích bývalého [[Sovětský svaz|SSSR]] ([[Oranžová revoluce]] na [[Ukrajina|Ukrajině]] [[2004]], [[Růžová revoluce]] v [[Gruzie|Gruzii]] [[2003]]). Akajev uprchl s rodinou ze země do [[Rusko|Ruska]]. Premiér [[Nikolaj Tanajev]] rezignoval v okamžiku, kdy opozice ovládla média a policie se z části rozprchla a z části se přidala k protestujícím. Protesty v některých částech hlavního města přerostly v rabování. Nově vypsané volby v červnu 2005 vyhrála opozice. Premiérem se stal [[Felix Kulov]] a prezidentem [[Kurmanbek Bakijev]], který byl touto funkcí pověřen již den po útěku Akajeva. V roce [[2006]] vyšla nová ústava, podle které ztrácí prezident podstatnou část svých pravomocí.

 

{{Aktualizovat|část}}

[[Soubor:Burning truck bishkek protests.jpg|thumb|Hořící armádní vozidlo před budovou prezidentského úřadu v Biškeku během nepokojů 7. dubna 2010.]]

Ačkoliv byl [[Kurmanbek Bakijev]] jako nový prezident mezinárodně vnímán jako prodemokratický, následný vývoj situace v zemi poukazoval na pozvolný návrat k situaci před [[Tulipánová revoluce|Tulipánovou revolucí]] (potlačování opozice, nesvobodné volby). Ve volbách v červenci [[2009]] byl Kurmanbek Bakijev zvolen opětovně, opozice však volby označila za zfalšované, znepokojení vyjádřila i [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě|OBSE]].

 

 

 

Předsedkyní nově vytvořené prozatímní vlády se následně stala sociální demokratka a představitelka opozice [[Roza Otunbajevová]], která by měla vytvořit návrh nové ústavy a připravit svobodné volby.<ref>{{Citace elektronické monografie | korporace = ČTK | titul = Krví zbrocený Kyrgyzstán má novou prozatímní vládu | url = http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/196951-krvi-zbroceny-kyrgyzstan-ma-novou-prozatimni-vladu.html | datum vydání = 2010-04-08 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-04-08 | vydavatel = Novinky.cz}}</ref>

 

=== Srážky ===

 

=== Vodstvo ===

 

Jezer a přehradních nádrží je v Kyrgyzstánu kolem 750 (jejich celková plocha dosahuje 6836 km², což je 3,4 % rozlohy země). Velikost přes 1 km² má 16 jezer a 11 vodních nádrží.

Nejpočetnější národnost v Kyrgyzstánu představují [[Kyrgyzové]]. V roce 2014 jejich počet dosáhl velké většiny (72,6 %) z celkového počtu 5,8 miliónů obyvatel Kyrgyzstánu, zatímco v roce [[1989]] byl tento podíl 52,4 %. Ke zvýšení podílu Kyrgyzů v následujících letech došlo vlivem odchodu především [[Rusko|ruského]] obyvatelstva. K odchodu slovanského obyvatelstva celkově docházelo v největší míře na začátku 90. let 20. století, jen během roku [[1993]] opustilo republiku 110 000 osob.

 

 

 

Významnou skupinou obyvatel Kyrgyzstánu byli [[Němci]], které sem z oblasti [[Autonomní sovětská socialistická republika Povolžských Němců|Povolží]] nechal deportovat [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]]. Příchod Němců do [[Ruské impérium|carského Ruska]] je možné počítat od doby vlády německé kněžny [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny]] (provdané za [[car]]a [[Petr III. Ruský|Petra III.]]), pozdější carevny Kateřiny Veliké. Ta již v roce [[1763]] nabídla Němcům, jako svým krajanům, přestěhování do carského Ruska, kde jim zajistila daňové úlevy a náboženskou svobodu v zemi. Pro ty, kteří se přestěhovali do oblastí [[Volha|dolní Volhy]], na Ukrajinu nebo na [[Kavkaz (region)|Kavkaz]], či do oblastí [[střední Asie]] však bylo těžké dostat se zpět.<ref>Petr Kokaisl, Jan Pargač a kol. [http://books.google.com/books?id=zxzX5K_8TQ8C&printsec=frontcover&dq=kokaisl&hl=cs ''Pastevecká společnost v proměnách času: Kyrgyzstán a Kazachstán'' : Kyrgyzstán: Cesta pastevců od tradice k modernitě. Praha: Univerzita Karlova, 2006.] ISBN 80-7308-119-9</ref><ref>Petr Kokaisl a kol. [http://books.google.com/books?id=V2m26LIiq74C&printsec=frontcover&dq=kokaisl&hl=cs ''Kyrgyzstán a Kyrgyzové. Кыргызстан и Кыргызы.'' Plzeň: Západočeská univerzita, 2008.] ISBN 978-80-7043-772-8</ref> V roce 1989 žilo v Kyzgyzské SSR celkem 101 309 Němců,<ref>Zdroj: [http://demoscope.ru/weekly/ssp/sng_nac_70.php Sčítání lidu 1970].</ref> ale jejich počet klesl na necelých 9 tisíc v roce 2014, protože většina Němců z Kyrgyzstánu se po rozpadu Sovětského svazu odstěhovala do Německa nebo do Ruska.

== Ekonomika ==

[[Soubor:E7919-Dordoy-Bazaar-clothing.jpg|náhled|Bazar ''Dordoj'']]

 

V únoru 2009 vyjednal prezident [[Kurmanbek Bakijev]] s Ruskem ekonomickou podporu v hodnotě 2 miliardy dolarů.<ref>{{Citace periodika

| url =

| issn =

 

== Zajímavé turistické cíle ==

[[Soubor:Yssykkoel-lake.jpg|thumb|Jezero Issyk-kul]]

* [[Pik Lenina]]

* Jezero [[Issyk-kul]]

* Národní park [[Sary Čelek]]

 

== Reference ==

<references />

 

== Literatura ==

* {{Citace monografie

| příjmení = KOKAISL

 

== Související články ==

* [[Seznam představitelů Kyrgyzstánu]]

 

== Externí odkazy ==

* [http://www.blisty.cz/2010/4/15/art52080.html Článek "Amerika, Rusko, Kyrgyzstán – seřaď dle důležitosti!" na] [[Britské listy|Britských listech]]

* {{Citace elektronické monografie

{{Státy v postsovětském prostoru}}

}}

{{Navboxes

| title = Členství v mezinárodních organizacích