COBE: Porovnání verzí

Přidány 3 bajty ,  před 4 lety
m
Sjednocení; kosmetické úpravy
m (Náhrada COBE_cmb_fluctuations.gif -> COBE_cmb_fluctuations.png (GifTagger: Replacing GIF by exact PNG duplicate.))
m (Sjednocení; kosmetické úpravy)
| název = COBE
| barva = #bcd2ee
| fotoobrázek = Cosmic Background Explorer logo.jpg
| obrázek =
| popispopisek =
| jiné_názvy = Cosmic Background Explorer, Explorer 66
| cospar = 1989-089A
Konstrukce družice byla z větší části založena na designu infračerveného teleskopu [[IRAS]], avšak měla několik unikátních charakteristik. Kvůli povaze mise a potřebě měřit a kontrolovat zdroje systémových chyb, byl potřeba přesný a komplexní design. COBE měla pracovat minimálně šest měsíců a měla být schopna omezit rušivé působení vnějších vlivů jako byly umělé radiové signály ze Země a jiných družic a přirozené radiové interference planety Země, Měsíce a Slunce. Přístroje na palubě vyžadovaly teplotní stabilitu pro udržování konstantního příjmu a vysokou míru čistoty pro omezení vstupu zbloudilého světla a minimalizaci tepelného vyzařování částic. Pro snímání a následné modelování reliktního záření z různých úhlů bylo nutné, aby družice rotovala rychlostí 0,8 otáčky za minutu. Osa rotace byla nakloněna vůči vektoru orbitální rychlosti tak, aby se předešlo kontaktu citlivé optiky s možnými zbytky atmosféry. Také to předcházelo infračerveným zábleskům, pocházejícím z nárazů elektricky neutrálních, avšak vysokorychlostních částic do optické výbavy.
 
Pro zajištění potřeby pomalé rotace a tříosé stabilizace byla sonda vybavena dvojicí [[setrvačník]]ů, jejichž [[moment hybnosti]] byl opačný k momentu hybnosti celé družice. Součet momentů hybnosti tak byl udržován na nule. Chlazení přístrojů FIRAS a DIRBE měl na starosti systém sestávající se z tepelně izolační nádoby, naplněné 650 litry [[Supratekutost|supratekutého]] helia. Tento systém byl přejat z teleskopů IRAS a byl schopen chladit oba přístroje na teplotu 2 [[Kelvin|K]] (-271 [[stupeň Celsia|°C]]) po celou dobu trvání mise. Na ochranu citlivých přístrojů před přímými vlivy radiového rušení a infračerveného záření byl kolem přístrojů umístěn kuželovitý štít.
[[Elektrická energie|Elektrickou energii]] dodávaly [[solární panel]]y o výkonu 750 [[Watt|W]].
 
 
[[Soubor:COBE_cmb_fluctuations.png|thumb|left|Anizotropie reliktního záření, naměřená družicí COBE]]
Přístroj DRM mohl mapovat [[anizotropie|anisotropii]] reliktního záření po celé čtyři roky. DRM jako jediný nebyl závislý na chlazení kapalným heliem a mohl tak pracovat i po vyčerpání chladicího systému. Za tuto dobu byl schopen vytvořit mapu mikrovlnného reliktního záření pokrývající celou oblohu. Mikrovlnné reliktní záření je velmi slabé a DRM ho tak musel oddělit od ostatních zdrojů záření.
[[23. duben|23. dubna]] [[1992]] tým amerických vědců oznámil objevení [[anizotropie]] v datech z družice COBE, což bylo okamžitě na celém světě prezentováno jako jeden z nejzásadnějších vědeckých objevů.
 
=== Související články ===
* [[Velký třesk]]
* [[Reliktní záření]]
 
=== Externí odkazy ===
1 121 614

editací