Operace Bagration: Porovnání verzí

[[Soubor:Heavy artillery 203mm m1931 b-4 3rd belorussian front 1944.jpg|thumb|left|upright=0.8|Sovětské houfnice 203mm od 3. běloruského frontu v palebných postaveních, léto 1944]]

 

 

Byly vyhazovány mosty, ničeny koleje, přerušovány zásobovací trasy, přepadávány německé kolony se zbraněmi a válečným materiálem. Operace Rudé armády byly zahájeny v den třetího výročí napadení [[Sovětský svaz|SSSR]] [[22. červen|22. června]] [[1944]] útoky vojsk 1. pobaltského a 3. běloruského frontu. Hlavní útok s mohutnou dělostřeleckou přípravou začal dne následujícího. Nejdůležitější úder vedla přes pripjaťské bažiny vojska 1. běloruského frontu generála K. K. Rokossovského. [[Sovětská armáda]] zde postavila haťové cesty, kterými projela i těžká bojová technika. Pro německé generály byl tento manévr ohromným překvapením a šokem, protože v místech útoku byla jen slabá obrana, která byla smetena. Vojska 2. běloruského frontu pronikla do 27. června až k [[Dněpr]]u a 28. června dobyla [[Mogilev]]. [[1. pobaltský front]] prolomil na [[vitebsk]]ém směru německou obranu a do 29. června obklíčil a zničil německý armádní sbor. [[1. běloruský front]] obklíčil v prostoru [[Bobrujsk]]a 6 německých divizí. Německé [[Skupina armád Střed|skupině armád Střed]] (''Mitte'') začala hrozit úplná porážka, takže Hitler rozhodl vyměnit maršála Busche polním maršálem [[Walter Model|Walterem Modelem]]. Ten se pokusil přemístit z jihu několik divizí, jejichž pohyb však byl omezen činností partyzánů. Sovětská armáda provedla klešťový obchvat a dne 3. července osvobodila běloruské hlavní město [[Minsk]] ze dvou stran. Obklíčené svazky pěti německých sborů se snažily dostat ze sevření, avšak veškerá snaha byla marná. Do 11. července činily ztráty Němců jen v tomto kotli 70 tisíc padlých a 40 tisíc zajatých vojáků.<ref>http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2020</ref>