Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 2 739 bajtů ,  před 3 lety
doplnění
}}
'''Konstantin Pavlovič''' ({{Vjazyce2|ru|''Константи́н Па́влович''}}; {{JULGREGDATUM|8|5|1779|Link=1}} – {{JULGREGDATUM|27|6|1831|Link=1}}) byl [[Ruské impérium|ruský]] [[velkovévoda|velkokníže]], druhorozený syn [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]] a [[Žofie Dorota Württemberská|Žofie Doroty Württemberské]]. Byl ruským [[cesarevič]]em  po celou dobu vlády staršího bratra [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]], ale ten jej v roce 1823 tajně zbavil nároku na trůn. Po dvacet pět dnů po smrti [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]] (od {{JULGREGDATUM|1|12|1779|Link=1}} do {{JULGREGDATUM|26|12|1779|Link=1|FormatJUL=j.}}) byl titulován {{Cizojazyčně|ru|''Императором и Самодержцем Всероссийским Константином I''}}, ačkoli nikdy nevládl a na trůn nenastoupil. Nejasnost v nástupnictví se stala bezprostřední příčinou [[Děkabristé|povstání děkabristů]].
 
O Konstantinovi bylo známo, že příliš nedbá na dvorskou [[Etiketa|etiketu]] a často se protiví vůli svého bratra [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I. Pavloviče]]; to mu přinášelo jisté sympatie a v Rusku je vnímán příznivě, avšak ve funkci [[Vrchní velitel|vrchního velitele]] a ''de facto'' [[Místokrál|místokrále]] [[Kongresové Polsko|Kongresového Polska]] je zapsán jako nelítostný vládce.<ref name="Kucherskaya">{{Cite web|url=http://www.aatseel.org/100111/pdf/program/2004/abstracts/kucherskaya.htm|title=Deviant behavior of Grand Duke Constantine Pavlovich as the trigger of his success and failure (on materials of Russian and Polish literatures)|author=Maya Kucherskaya, Higher School of Economics, Moscow|publisher=[[American Association of Teachers of Slavic and Eastern European Languages]]}}</ref>
 
== Biografie ==
=== Mládí ===
Konstantin se narodil v [[Carskoje Selo|Carském Selu]] 27. dubna 1779 jako syn careviče [[Pavel I. Ruský|Pavla]] a jeho manželky [[Žofie Dorota Württemberská|Marie Fjodorovny]], dcery [[Fridrich Evžen Württemberský|Fridricha Evžena II.]], [[Seznam württemberských panovníků|vévody z Württemberku]]. Ze všech Pavlových dětí připomínal Konstantin otce nejvíce, a to jak fyzicky tak i duševně.
 
Konstantinova babička z otcovy strany [[Kateřina II. Veliká]] jej pojmenovala po [[Konstantin I. Veliký|Konstantinu Velikém]], zakladateli [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Medaile s antickými postavami vyražená k připomínce jeho narození nese nápis ''Zpět k Byzanci'', který jasně evokuje Kateřinin [[Řecký plán|''Řecký plán'']].
 
[[Soubor:Constantine_Pavlovich_by_P.E.Rockstuhl_(c.1809,_Hermitage).jpg|náhled|upright=1|Velkokníže Konstantin Ruský, syn [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]]]]
[[Soubor:Anna_Fedorovna_by_E.Vigee-Lebrun.jpg|náhled|upright=1|Princezna [[Juliana Sasko-Kobursko-Saalfeldská]], v Rusku známá jako Anna Fjodorovna]]
 
Směr rané Konstantinovy výchovy byl zcela v rukou babičky, císařovny Kateřininy Veliké. Podobně jako u jejího nejstaršího vnuka (pozdějšího panovníka [[Alexandr I. Pavlovič|Alexandra I.]]), určovala každý detail výchovy i tělesné přípravy. Ale podle svých zvyků přenechala péči o vnuky lidem, kteří požívali její důvěry. Kníže [[Nikolaj Ivanovič Saltykov|Nikolaj Saltykov]] měl být soukromým učitelem, ale i on přenechal péči jiným a do výchovy zasahoval osobně jen zřídkakdy a neměl žádný vliv na zrání impulzivního, neklidného a svéhlavého chlapce. Jedinou osobou, jejíž vliv se při výchově uplatnil, byl Cesar La Harpe, který vedl výchovu obou carevniných vnuků od roku 1783 do května 1795.
 
== Reference ==