Armáda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele Leontyna77 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je 90.180.188.194 |
odstraněny odkazy na rozcestníky - kde to bylo vhodné, adata, delinky , zpřesnění |
||
Řádek 4:
[[Soubor:Army Nato.png|thumb|Značka pro armádu v mapové symbolice [[Severoatlantická aliance|NATO]]. ]]
[[Soubor:British soldier during Operation Desert Shield.jpg|thumb|Britský voják v průběhu [[Válka v Zálivu|války v Perském zálivu]]]]
'''Armáda''' je organizovaný [[ozbrojené síly|ozbrojený sbor]] [[stát]]u nebo [[
== Terminologie ==
Řádek 12:
* [[Ozbrojené síly]] celého státu, kdy se pak podle prostředí obvykle armáda člení na [[pozemní vojsko]], [[Válečné loďstvo|námořnictvo]] a [[letectvo]].
* Pozemní vojsko v rámci ozbrojených sil státu.
* Samostatnou vojenskou jednotku nasazenou v poli, skládající se z velitelství, několika [[armádní sbor|sborů]] anebo samostatných [[divize (vojenství)|divizí]], případně i menších jednotek přímo podřízených velitelství armády. Jde tedy o tzv. polní armádu, která může být buď tzv. vševojsková, tj. složená ve vyrovnaném poměru z jednotek všech druhů pozemního vojska, případně specializovaná, s důrazem na některý druh nebo typ jednotek - např. armáda [[tank]]ová, jízdní nebo letecká - nebo o armádu speciálního určení - např. během [[Druhá světová válka|2. světové války]] existovala 1. spojenecká vzdušně výsadková armáda složená výhradně ze vzduchem přepravitelných jednotek. Početnost armády závisí na jejím složení a tradici toho kterého [[stát]]u, obvykle však dosahuje mnoha desítek tisíc
* Různá ozbrojená uskupení často nezávislá na státních strukturách, někdy nelegální (např. [[Irská republikánská armáda]] nebo albánská [[Kosovská osvobozenecká armáda|UÇK]]). Slovo armáda je občas užíváno i v pojmenování neozbrojených občanských organizací, zvláště mají-li polovojenskou organizaci a strukturu (např. [[Armáda spásy]]).
== Další charakteristika ==
Řádek 26:
* Armáda je zřizována primárně nebo výhradně pro zajištění bezpečnosti dané země proti vnějšímu, tj. zahraničnímu, ohrožení. Vnitřní bezpečností je pověřena [[policie]]. Toto rozdělení rolí je u řady zemí zakotveno v právním řádu (často v samotné ústavě). Historický právní dokument, který tyto pravomoce určuje, se nazývá ''[[Posse comitatus]]''.
* V některých zemích se armáda stává politickou silou, spolurozhodující o politických záležitostech. A to buď krátkodobě - např. vojenským převratem - nebo i dlouhodobě.
* Armáda nicméně může poskytnout technické a [[lidské zdroje]] své zemi i pro jiné účely, zejména vnitrostátně, například v případě
* Použití armád bylo z historického hlediska vždy přizpůsobováno pro konvenční vojenské střety. V posledních stoletích ale určitý podíl získaly i jiné strategie jako např. [[Partyzánská válka|guerrilla]] nebo [[vojenská taktika|taktika]] [[terorismus|terorismu]], proti kterým je nasazení čistě konvenční armády neefektivní a lépe se hodí styl práce blízký policejnímu, jako jsou speciální jednotky (v případě guerilly) nebo velké nasazení infiltrátorů, tajných agentů a [[špionáž]]e, např. ve [[válka proti terorismu|válce proti terorismu]].
== Vojenské hodnosti ==
Řádek 38:
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Armáda| ]]
[[Kategorie:Ozbrojené síly]]
|