Palmýra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 17:
'''Palmýra''' ([[arabština|arabsky]]: تدمر, Tadmor, Aramejsky: Tedmurtá) je antické semitské město v [[Sýrie|Sýrii]], 215 km severovýchodně od hlavního města [[Damašek|Damašku]]. V současné době administrativně spadá do [[Guvernorát Homs|guvernorátu Homs]]. První archeologické nálezy se datují do období [[Mladší doba kamenná|mladší doby kamenné]] a první zmínky o něm pocházejí z počátku druhého tisíciletí před naším letopočtem. Palmýra změnila při různých příležitostech mnohokrát vlastníka. Nakonec se ale v 1. století našeho letopočtu stala součástí Římské říše.
Město hojně prosperovalo z obchodních karavan a obyvatelé Palmýry byli proslulými obchodníky, kteří dokonce zakládali kolonie podél [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezky]]. Bohatství města umožnilo výstavbu takových architektonických památek jako jsou Velká kolonáda, Belův chrám, či charakteristické pohřební věže. Palmýřané byli směsicí [[Amorité|Amoritů]], [[Aramejci|Aramejců]] a [[Arabové|Arabů]]. Co se sociální stratifikace týče, ta fungovala na kmenové bázi. Obyvatelé města používali tzv. Palmýrštinu, jeden ze západních dialektů Aramejštiny. V oblasti obchodu a diplomacie byla užívána řečtina. Kultura města byla hojně ovlivněna kulturou řecko-římsko
Ve 3. století dosáhl věhlas města vrcholu, a to především v šedesátých letech, kdy palmýrský král Odaenathus porazil perského velekrále [[Šápúr I.|Šápúra I.]] Po tom, co byl král Odaenathus zavražděn svoji manželkou, královnou Zenobií, vypukla v zemi vzpoura proti Římské říši a bylo vyhlášeno Palmýrské císařství. Povstání však bylo potlačeno a roku 273 nechal římský císař [[Aurelianus]] město srovnat se zemí. Obnoveno bylo až císařem [[Diocletianus|Diocletianem]]. Palmýrské obyvatelstvo konvertovalo během 4. století ke křesťanství a v druhé polovině prvního tisíciletí k islámu. Poté byla řečtina a palmýrština nahrazena arabštinou.
Řádek 50:
Na jižní straně stojí zase chrám babylonského boha Nabu a římské divadlo. Za divadlem se nacházela malá budova senátu a velká [[Agora]] s pozůstatky [[Triclinium|Triclinia]] a soudu. Kousek od západního konce kolonády se nachází Diocletiánův tábor, postavený římským guvernérem v Sýrii Sosianem Hieroclem. Blízko stojí Damašská brána a Al-Látův chrám.
== Obyvatelé, jazyk a společnost ==
Na vrcholu své moci, v období vlády královny [[Zenobie]] měla Palmýra až 200 tisíc obyvatel. Prvními doloženými obyvateli města byli [[Amorité]], semitský národ, který území obýval na počátku 2. tisíciletí před Kristem a ke konci tisíciletí se zde usídlili [[Aramejci]]. První zmínky o arabských obyvatelích Palmýry, kteří se sem dostali ke konci 1. tisíciletí př. n. l., se týkají vojenské výpravy palmýrského Šejka Zabdibela. Ten vyslal své vojsko na pomoc [[Seleukovská říše|seleukskému]] králi [[Antiochos III. Megás|Antiochovi III. Velikému]] ([[bitva u Rafie]] 217 př. n. l.). Nově příchozí Arabové se postupně smísily s původními obyvateli města, začali používat palmýrštinu jako svůj mateřský jazyk a stali se významnou částí zdejší aristokracie. Ve městě žila také židovská komunita. Nápisy v palmýrštině z [[nekropole]] [[Bejt Še'arim]] v [[Dolní Galilea|Dolní Galileji]] potvrzují pohřbívání palmýrských [[Židé|židů]].
Až do posledních let 3. st. n. l. používali obyvatelé města dialekt Aramejštiny a palmýrskou abecedu. Latina se používala zřídka, zato v bohatších vrstvách obyvatelstva oblíbená [[řečtina]], která se užívala v oblastech obchodu a politiky. V období nadvlády [[Byzantská říše|Byzance]] se dokonce stala hlavním jazykem. Po dobytí města Araby nahradila řečtinu [[arabština]]. Ze smíšení jazyků se tedy později vyvinula [[palmýrština]].
Obyvatelé Palmýry byli bohatou směsicí nejrůznějších etnik. Byla doložena jména hlavně Arabských, Aramejských a Amoritských klanů. Palmýra byla kmenovou komunitou, ale kvůli nedostatku důkazů není přesné porozumění systému možné. Celkem bylo zdokumentováno 30 klanů, z nichž 5 bylo označeno za kmen obsahující několik podkmenů. Za časů císaře [[Nero|Nera]] byly v Palmýře kmeny čtyři, každý z nich obýval jednu z částí města. Tři z kmenů se nazývaly: Komare, Mattabol, Ma'zin. Jméno posledního z nich není zcela jisté, pravděpodobně však šlo o kmen zvaný Mita. Časem se však z klanů stávaly čím dál tím více občanskou záležitostí a časem začaly ztrácet svoji identitu a význam. Během 3. st. pak zcela vymizely. Během éry [[Umajjovci|Umajjovců]] bylo město obydleno hlavně kmenem Kalb. [[Benjamín z Tudely]], španělský židovský cestovatel si během své návštěvy Palmýry ve 12. století zaznamenal, že ve městě žilo asi 2000 židů. Význam Palmýry poklesl po roce 1400, kdy byla zničena [[Tímúrovská říše|Tímúrovskou říší]]. Ve 20. století se již jednalo o vesnici s 6000 obyvateli. Ačkoliv bylo okolí města obklopeno Beduíny, Palmýrští si uchovali svůj dialekt. Palmýra si zachovala tradiční styl života až do roku 1932, kdy byli obyvatelé vesnice přemístěni do nově vznikajícího města Tadmor.
== Historie ==
| |||