Třetí makedonská válka: Porovnání verzí

Na jaře roku [[171 př. n. l.]] byla Makedonii konečně vyhlášena válka. Římské vojsko proniklo do [[Boiótie]] a zamezilo místním obcím, které otevřeně sympatizovaly s Perseem, byť jen uvažovat o povstání. [[Římský konzul|Konzul]] Publius Licinius Crassus pak postoupil s legiemi do [[Thesálie]], kde však utrpěl v menším střetnutí u Kallikinu porážku. Následnou Perseovu mírovou nabídku Římané odmítli. Crassus obvinil [[Aitólie|Aitóly]], kterým Římané již od války s Antiochem nedůvěřovali, z věrolomnosti a několik jejich vůdců dal uvěznit. [[Praetor|Praetoři]] Gaius Lucretius Gallus a Lucius Hortensius vyplenili několik řeckých obcí, přičemž nehleděli na to, zda šlo o nepřátele či spojence Římanů, čímž mezi Helény roznítili neutuchající nenávist vůči Římu.

 

 

Rok [[168 př. n. l.]] přinesl konečné rozhodnutí. [[Lucius Aemilius Paullus Macedonicus|Lucius Aemilius Paullus]], konzul pro tento rok, přicestoval do Řecka a okamžitě se vrhl do výcviku a reorganizace římské armády. Paullus přinutil Persea obratným manévrováním ke svedení bitvy poblíž města [[Bitva u Pydny|Pydna]]. Zde byli [[22. červen|22. června]] 168 př. n. l. Makedonci zastiženi Římany na nerovném terénu znevýhodňujícím těžkopádnou makedonskou [[Falanga|falangu]]. Římané zmasakrovali kolem 20 000 Makedonců a dalších 6 000 vzali do zajetí. Perseovi se sice podařilo uniknout, nicméně jeho zbývající spojenci se ihned poddali Římu, načež královi nezbylo než kapitulovat.