Vysoká pec: Porovnání verzí

Před zavedením vysokých pecí bylo [[železo]] získáváno ve formě houbovitého polotovaru v&nbsp;[[Dýmačka|dýmačce]], jednoduché redukční peci, která nebyla schopna výrobek roztavit. Polotovar se pak zpracovával kováním v&nbsp;[[Hamr|hamru]]. Zvětšováním objemu a zejména výšky pece se zvyšovala nejen účinnost zařízení, ale také teplota procesu. Při dosažení výšky pece cca 4 m dosáhla teplota ve spodní části pece přes 900°C, kdy dochází k nauhličování železa za vzniku karbidu železa. Zvyšováním obsahu karbidu železa dochází ke snižování teploty tavení (viz [[Binární diagram železo-uhlík]]), takže při dosažení teploty nad 1150°C dojde k roztavení železa a vzniká tak [[surové železo]]. Až, když byla vyvinuta technologie zkujňování surového železa [[dejlování]]m později [[pudlovna|pudlováním]] atd., bylo možno využít k výrobě železa vysoké pece. <br/> V prvních vysokých pecích bylo -&nbsp;stejně jako v dýmačkách&nbsp;- používáno [[dřevěné uhlí]], později se přešlo na koksové pece odpovídající následujícímu popisu.