Myrtovité: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Odstranění parametru barva z taxoboxu dle ŽOPP z 21.11.2015, konsensus na změně dostupný na Diskuse_k_šabloně:Taxobox#Odstranit_parametr_barva; kosmetické úpravy
Různé úpravy
Řádek 2:
| jméno = Myrtovité
| obrázek = Eucalyptus trunk zebra pattern.jpg
| popis obrázku = Blahovičník (''Eucalyptus sp.)
| šířka obrázku = 258 px
| říše = [[rostliny]] (''Plantae'')
Řádek 13:
}}
 
'''Myrtovité''' (''Myrtaceae'') je čeleď [[vyšší dvouděložné|vyšších dvouděložných]] rostlin z řádu [[myrtotvaré]] (''Myrtales''). JsouJe to dřevinyvelká čeleď, rozšířenézahrnující předevšímpřes v4600 tropechdruhů ve 131 rodech. KvětyMyrtovité jsou nápadné[[dřevina|dřeviny]] s jednoduchými celokrajnými [[list]]y. [[Květ]]y mají pravidelné, čtyřčetné nebo pětičetné, se spodním [[semeník]]em a často s množstvím nápadných [[tyčinka (botanika)|tyčinek]]. DoČeleď tétoje čeledirozšířena v [[tropický podnebný pás|tropech]] a [[subtropický podnebný pás|subtropech]] celého světa, nejvíc druhů roste v tropické [[Amerika|Americe]] a [[Austrálie|Austrálii]]. V Evropě roste jediný zástupce, středomořská [[myrta obecná]]. Mezi myrtovité patří některé užitkové rostliny, např.poskytující ovoce ([[kvajáva]], [[fejchoa]]), koření ([[hřebíček]], [[Pimentovník pravý|nové koření]],) nebo vonné silice ([[Kajeput střídavolistý|tea tree]] a, [[blahovičník|eukalypty]]).
 
== CharakteristikaPopis ==
 
Myrtovité jsou keře[[keř]]e a stromy[[strom]]y se vstřícnými nebo střídavými jednoduchými celokrajnými listy. [[Borka]] se často loupe v charakteristických tenkých plátech a šupinách. [[List]]y mají nejčastěji zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinu]], charakteristickým znakem je přítomnost průsvitných teček na ploše [[čepel listová|čepele]] tvořených siličnými žlázkami. [[Palist]]y jsou prchavé nebo chybějí.
 
[[Květ]]y jsou pravidelné, oboupohlavné, 4 až 5-četné, ve vrcholových nebo úžlabních [[květenství]]ch, řidčeji jednotlivé. V květech je přítomna dobře vyvinutá [[češule]]. [[kalich (botanika)|Kališní]] a [[koruna (botanika)|korunní]] lístky jsou volné nebo srostlé, kalich někdy srůstá v kruhovitě nebo nepravidelně pukající číšku. [[tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je mnoho. Tyčinky většinou opadávají vcelku spolu s korunou, a to záhy po odkvětu. [[Semeník]] je spodní nebo polospodní, srostlý ze 2 až 5 [[plodolist]]ů, s jedinou [[čnělka|čnělkou]] s hlavatou [[blizna|bliznou]]. V každém [[plodolist]]u je 2 až mnoho vajíček. Plodem je [[bobule]] nebo [[tobolka (plod)|tobolka]], vzácně [[oříšek]].<ref name="neoflo"/><ref name="judd">{{Citace monografie
Řádek 32:
| jazyk =
}}</ref>
 
Čeleď myrtovité zahrnuje přes 4600 druhů ve 131 rodech. Počet druhů v jednotlivých rodech záleží na taxonomickém pojetí.
Jako největší rody jsou uváděny ''Eugenia'' a ''Syzygium'' (přes 1000 druhů).<ref name="apg"/>
 
<gallery>
Řádek 40 ⟶ 37:
Soubor:Psidium guajava2961811499.jpg|Kvetoucí kvajáva (''Psidium guajava'')
Soubor:Starr 020203-0046 Eucalyptus robusta.jpg|Plody blahovičníku ''Eucalyptus robusta''
Soubor:Acca sellowiana-IMG 0248.jpg|Kvetoucí fejchoaaka jedlá (''Acca sellowiana'')
</gallery>
 
== Rozšíření ==
 
[[Soubor:Starr 070621-7466 Myrtus communis.jpg|thumb|200px|[[Myrta obecná]] (''Myrtus communis'')]]
Čeleď myrtovité zahrnuje přes 4600 druhů ve 131 rodech. Počet druhů v jednotlivých rodech záleží na taxonomickém pojetí.
Čeleď je rozšířena především v tropech. Centra největší druhové diversity jsou v tropické Americe a v Austrálii.<ref name="neoflo">{{Citace monografie
Jako největší rody jsou uváděny ''Eugenia'' a ''Syzygium'' (přes 1000 druhů).<ref name="apg"/>
Myrtovité jsou rozšířeny v tropech a subtropech celého světa. Centra největší druhové diversity jsou v tropické [[amerika|Americe]] a v [[austrálie|Austrálii]].<ref name="neoflo">{{Citace monografie
| příjmení = Smith
| jméno = Nantan et al
Řádek 58 ⟶ 57:
| strany =
| jazyk =
}}</ref> V chladných oblastech severní polokoule není čeleď zastoupena. V Evropě roste ve Středomoří jakoje původní jediný druh, [[myrta obecná]] (''Myrtus communis''), rostoucí ve [[Středomoří]].
 
Myrtovité se vyskytují na nejrůznějších typech pozemních biotopů s výjimkou velmi suchých oblastí.<ref name="neoflo"/>
 
== Ekologické interakce ==
 
Květy myrtovitých bývají vonné a jsou opylovány různým hmyzem[[hmyz]]em, [[ptáci|ptáky]] nebo drobnými [[savci]] hledajícími většinou [[nektar]]. U mnohých zástupců přebírají funkci koruny nápadné, často pestře zbarvené [[tyčinka (botanika)|tyčinky]]. [[semeno|Semena]] z dužnatých plodů jsou šířena ptáky a savci vyhledávajícími bobule, zatímco drobná semena z [[tobolka (plod)|tobolek]] jsou šířena zpravidla větrem nebo vodou.<ref name="judd"/>
 
== Zajímavosti ==
 
Některé druhy australských blahovičníků[[blahovičník]]ů patří mezi nejvyšší stromy na Zemi. Za nejvyšší druh je považován ''[[Eucalyptus regnans]]'', dorůstají výšky až přes 100 metrů.<ref name="apg"/>
 
== Taxonomie ==
 
Myrtovité jsou jasně vymezenou čeledí, naproti tomu pojetí rodů a zařazení velkého počtu druhů je problematické, neustálené a neustálenémá složitou historii a velké množství synonym. Tradičně byly rody vymezeny morfologií kalichu[[kalich (botanika)|kalich]]u a charakterem [[češule]], tyto znaky se však ukazují jako dosti pohyblivé a použitelné spíše na druhové než rodové úrovni.<ref name="neoflo"/>
 
V současné taxonomii je čeleď ''Myrtaceae'' klasifikována v širším pojetí a je členěna na 2 podčeledi. Podčeleď '''''[[Psiloxyloideae]]''''' obsahuje pouze 2 rody ve 2 tribech. Tribus ''[[Heteropyxideae]]'' obsahuje jihoafrický rod ''[[Heteropyxis]]'' se 3 druhy, tribus ''[[Psiloxyleae]]'' zahrnuje jediný druh, ''[[Psiloxylon mauritianum]]'', pocházející z [[Maskarény|Maskarénských ostrovů]]. V prvních verzích systému APG ([[systém APG|APG I]] z r. 1998, [[systém APG II|APG II]], 2003) byly oba rody řazeny do samostatných čeledí ''Heteropyxidaceae'' a ''Psiloxylaceae'', podobně jako v některých tradičních systémech (např. [[Dahlgrenův systém|Dahlgren]], [[Tachtadžjanův systém|Tachtadžjan]]). V myrtovitých se objevily až v [[systém APG III|systému APG III]] z r. 2009.
Tradiční členění na dvě podčeledi, ''Leptospermoideae'' a ''Myrtoideae'', se ukázalo jako nepřirozené.
Nejblíže příbuznou větví je podle kladogramů [[Angiosperm Phylogeny Group|APG]] čeleď ''[[Vochysiaceae]]''.<ref name="apg"/>
 
Podčeleď '''''[[Myrtoideae]]''''' zahrnuje drtivou většinu zástupců čeledi. Je dále členěna do systému celkem 15 tribů.
 
Tradiční členění na podčeledi ''Leptospermoideae'' a ''Myrtoideae'' se ukázalo jako nepřirozené.
== Význam ==
Nejblíže příbuznou větví je čeleď ''[[kýlatcovité|Vochysiaceae]]''.<ref name="apg"/>
 
Celá řada druhů myrtovitých má jedlé plody. Jako ovoce je v tropech pěstována především [[kvajáva]] (''Psidium guajava'') a [[fejchoa]] (''Acca sellowiana'').
Lokální význam mají plody mnohých dalších druhů z rodů ''Campomanesia'', ''Eugenia'', ''Myrcia'', ''Myrciaria'', ''Psidium'', pocházejících vesměs z tropické Ameriky, a také afrických a asijských druhů rodu ''Syzygium''.<ref name="urtas">{{Citace monografie
| příjmení = Valíček
| jméno = Pavel a kol
| odkaz na autora =
| titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-200-0939-6
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
 
Známé koření [[hřebíček]] jsou sušená nerozvinutá poupata [[hřebíčkovec vonný|hřebíčkovce vonného]] (''Syzygium aromaticum''), pocházejícího z [[Moluky|Moluckých ostrovů]]. Ze Střední Ameriky pochází [[pimentovník pravý]] (''Pimenta dioica''), poskytující [[Pimentovník pravý|nové koření]].<ref name="urtas"/>
Z různých druhů myrtovitých jsou získávány silice používané při výrobě [[parfém]]ů a jako [[antiseptikum]], např. z některých druhů blahovičníku, z australské ''Corymbia citriodora'' a jihoamerické ''Pimenta racemosa''. Z australského druhu [[kajeput střídavolistý]] (''Melaleuca alternifolia'') je získáván tzv. [[tea tree oil|tea tree]] olej, používaný mj. jako účinné antiseptikum.<ref name="urtas"/>
 
[[Blahovičník]]y (''Eucalyptus'') rychle rostou a patří mezi komerčně významné dřeviny. Jsou pěstovány v klimaticky příhodných oblastech celého světa.<ref name="judd"/> Kůra některých druhů blahovičníků je velmi bohatá na [[třísloviny]], např. australský ''Eucalyptus astringens'' jich obsahuje až 50%.<ref name="urtas"/> Novozélandský strom ''Metrosideros excelsa'' je znám jako 'železné dřevo'.
 
Mnohé druhy zejména z rodů [[blahovičník]] (''Eucalyptus''), [[kajeput]] (''Melaleuca''), [[štětkovec]] (''Callistemon''), ''[[Leptospermum]]'' a ''[[Rhodomyrtus]]'' jsou pěstovány v teplých krajích jako okrasné dřeviny.<ref name="judd"/> [[Myrta obecná]] (''Myrtus communis'') je občas pěstována jako pokojová nebo hrnková rostlina.
 
<gallery>
Soubor:Psidium guajava (fruit).jpg|Kvajáva (plody ''Psidium guajava'')
Soubor:Callistemon citrinus JPG2F.jpg|Kvetoucí štětkovec ''Callistemon citrinus''
Soubor:Tea-tree-oil-bottle.jpg|Tea tree olej z [[kajeput střídavolistý|kajeputu střídavolistého]] (''Melaleuca alternifolia'')
Soubor:Acca sellowiana Fruit MHNT Fronton.jpg|Fejchoa (plod ''Acca sellowiana'')
Soubor:Pimenta dioica, flowers.jpg|Kvetoucí [[pimentovník pravý]] (''Pimenta dioica'')
Soubor:Syzygium aromaticum drying.jpg|Sušící se poupata [[hřebíčkovec vonný|hřebíčkovce vonného]] (''Syzygium aromaticum'')
</gallery>
 
 
== Zástupci ==
 
{{Sloupce|2|
* [[agonidka]] (''Agonis'')
* [[aka]] (''Acca'')
Řádek 121 ⟶ 90:
* [[čepičnice]] (''Calyptranthes'')
* [[darwinie]] (''Darwinia'')
* [[eugenie]] (''Eugenia'')
* [[hřebíčkovec]] (''Syzygium'')
* [[kajeput]] (''Melaleuca'')
Řádek 128 ⟶ 98:
* [[myrcie]] (''Myrcia'')
* [[myrta]] (''Myrtus'')
* [[myrtovka]] (''Myrrhinium'')
* [[opuč]] (''Chamelaucium'')
* [[osbornie]] (''Osbornia'')
Řádek 138 ⟶ 109:
* [[vertikordie]] (''Verticordia'')
* [[vlasokub]] (''Calytrix'')
* [[železnec]] (''Metrosideros'')<ref name="bsl">{{Citace monografie
| příjmení = Skalická
| jméno = Anna
| příjmení2 = Větvička
| jméno2 = Václav
| příjmení3 = Zelený
| jméno3 = Václav
| titul = Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin
| vydavatel = Aventinum
| místo = Praha
| rok = 2012
| isbn = 978-80-7442-031-3
}}</ref>
}}
 
== Význam ==
 
Celá řada druhů myrtovitých má jedlé plody. Jako [[ovoce]] je v tropech pěstována především [[kvajáva]] (''Psidium guajava'') a [[fejchoa]] (''Acca sellowiana'').
Lokální význam mají plody mnohých dalších druhů z rodů ''Campomanesia'', [[eugenie]] (''Eugenia''), [[myrcie]] (''Myrcia''), [[myrciarie]] (''Myrciaria''), [[psidium]] (''Psidium''), pocházejících vesměs z tropické Ameriky, a také afrických a asijských druhů rodu [[hřebíčkovec]] (''Syzygium'').<ref name="urtas">{{Citace monografie
| příjmení = Valíček
| jméno = Pavel a kol
| odkaz na autora =
| titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-200-0939-6
| kapitola =
| strany =
| jazyk =
}}</ref>
 
Známé koření [[hřebíček]] jsou sušená nerozvinutá poupata [[hřebíčkovec vonný|hřebíčkovce vonného]] (''Syzygium aromaticum''), pocházejícího z [[Moluky|Moluckých ostrovů]]. Ze Střední Ameriky pochází [[pimentovník pravý]] (''Pimenta dioica''), poskytující [[nové koření]].<ref name="urtas"/>
Z různých druhů myrtovitých jsou získávány [[silice]] používané při výrobě [[parfém]]ů a jako [[antiseptikum]], např. z některých druhů [[blahovičník]]u, z australské korymbie ''[[Corymbia citriodora]]'' a jihoamerického pimentovníku ''[[Pimenta racemosa]]''. Z australského druhu [[kajeput střídavolistý]] (''Melaleuca alternifolia'') je získáván tzv. [[tea tree oil|tea tree]] olej, používaný mj. jako účinné [[antiseptikum]].<ref name="urtas"/>
 
[[Blahovičník]]y (''Eucalyptus'') rychle rostou a patří mezi komerčně významné dřeviny. Jsou pěstovány v klimaticky příhodných oblastech celého světa.<ref name="judd"/> Kůra některých druhů blahovičníků je velmi bohatá na [[třísloviny]], např. australský ''Eucalyptus astringens'' jich obsahuje až 50%.<ref name="urtas"/> Novozélandský železnec ''[[Metrosideros excelsa]]'' je znám jako 'železné dřevo'.
 
Mnohé druhy zejména z rodů [[blahovičník]] (''Eucalyptus''), [[kajeput]] (''Melaleuca''), [[štětkovec]] (''Callistemon''), [[balmín]] (''Leptospermum'') a ''[[Rhodomyrtus]]'' jsou pěstovány v teplých krajích jako okrasné dřeviny.<ref name="judd"/> [[Myrta obecná]] (''Myrtus communis'') je občas pěstována jako pokojová nebo hrnková rostlina.
 
<gallery>
Soubor:Psidium guajava (fruit).jpg|Kvajáva (plody ''Psidium guajava'')
Soubor:Callistemon citrinus JPG2F.jpg|Kvetoucí štětkovec ''Callistemon citrinus''
Soubor:Tea-tree-oil-bottle.jpg|Tea tree olej z [[kajeput střídavolistý|kajeputu střídavolistého]] (''Melaleuca alternifolia'')
Soubor:Acca sellowiana Fruit MHNT Fronton.jpg|Fejchoa, plod [[aka jedlá|aky jedlé]]
Soubor:Pimenta dioica, flowers.jpg|Kvetoucí [[pimentovník pravý]] (''Pimenta dioica'')
Soubor:Syzygium aromaticum drying.jpg|Sušící se poupata [[hřebíčkovec vonný|hřebíčkovce vonného]] (''Syzygium aromaticum'')
</gallery>
 
== Přehled rodů ==
Řádek 282 ⟶ 300:
}}</ref>
 
== ReferenceOdkazy ==
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Myrtaceae}}
* {{Wikidruhy|taxon=Myrtaceae}}
 
{{Portály|Rostliny}}