Drina: Porovnání verzí

Zdrojnicemi ''Driny'' jsou řeky [[Tara (řeka)|Tara]] a [[Piva]], pramenící v [[Černá Hora|Černé Hoře]]. Vlastní ''Drina'' vzniká jejich [[soutok]]em ve [[vápenec|vápencové]] [[kras]]ové oblasti u [[Šćepan Polje]] na černohorsko-bosenské hranici. Odsud řeka míří na bosenském území zhruba k severu úzkým hlubokým místy zalesněným údolím mezi horami, zprvu s četnými [[peřej]]emi. Protéká městy [[Foča]] a [[Goražde]], následuje [[Višegrad]] se starobylým tureckým [[most]]em ze 70. let [[16. století]], jehož osudy působivě zachytil ve svém románu ''[[Most přes Drinu]]'' nositel [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny]] [[Ivo Andrić]]. Hluboce zaříznutý, 24 km dlouhý, úsek za ''Višegradem'' mezi [[Žepa|Žepou]] a [[Klotijevac|Klotijevcem]] se nazývá [[Kaňon Driny]] (''Kanjon Drine'') a od těchto míst po celý zbytek toku řeka tvoří přirozenou východní hranici ''Bosny a Hercegoviny'' se [[Srbsko|Srbskem]]. Pod kaňonem řeku přehrazuje mohutná, 93 m vysoká [[hráz (stavba)|hráz]] [[Peručacká přehrada|Peručacké přehrady]] (''Perućačko jezero''), jejíž [[vzdutí]] sahá 50 km proti proudu až téměř k ''Višegradu''. Níže leží při toku na srbské straně město [[Bajina Bašta]], poté nad bosenským městem [[Zvornik]] zadržuje tok [[Zvornická přehrada]] (''Zvorničko jezero''). Pod ústím řeky [[Lim]] se nacházejí [[vodopád]]y. Dále leží při ''Drině'' na pravém, srbském, břehu města [[Banja Koviljača]] a [[Loznica]]. Odtud řeka definitivně opouští hluboké údolí a v rovinaté krajině dolního toku vytváří ve svých náplavových terasách množství [[meandr]]ů a slepých ramen. Na levém břehu míjí bosenské město [[Janja]] a pak už se ''Drina'' přibližuje ''Sávě'', do níž se vlévá zprava mezi vesnicem [[Bosanska Rača]] a [[Sremska Rača]].