Korejská filozofie: Porovnání verzí

Odebráno 57 bajtů ,  před 6 lety
m
odkazy
(po přesunu)
m (odkazy)
'''Korejská filosofie''' se v dějinách [[Dějiny filozofie|dějináchfilosofie]] zaměřovala na širokou paletu životních [[problém]]ů a [[Světový názor|světonázorů]]. Jsou v ní integrovány významným způsobem obsahy [[Šamanismus|šamanismu]] a mnohé aspekty [[Neokonfucianismus|neokonfucianizmu]]. Tradiční korejské myšlení bylo ovlivněno množstvím [[Náboženství|náboženských]] a filosofických [[Systém|systémů]]. Z nich se jako nejvlivnější prosadili korejský šamanismus, [[buddhismus]] a [[konfucianismus|konfucianismus]].
 
== Tradiční vlivy do 14. století ==
=== Šamanismus ===
[[Šamanismus]] byl po tisíciletí v korejské pospolitosti vnímán jako součást tradiční [[Kultura|kultury]] a přirozeného řádu jednotlivých [[Kmen (sociologie)|kmenů]]. I když později dominoval vliv [[Buddhismus|buddhismu]] a [[Taoismus|taoismu]], šamanistické [[Ritus|Rity]] a praktiky zůstaly nadále rozvíjeno a vlivné. [[Šamanka|ŠamánkaŠaman]]i ([[KórejčinaKorejština|Kórkor]]. ''Mudang'') hledali řešení [[ČlovekČlověk|lidských]] [[Problém|problémů]] prostřednictvím navázání kontaktu s duchovním světem.
 
===Vliv buddhismu===
[[Soubor:Korea-Haeinsa-07.jpg|thumb|[[Heinsa]] – jeden z předních buddhistických chrámů v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]].]]
Korejští buddhističtí myslitelé probírali [[Idea|ideje]] z [[Čína|Číny]], přičemž jejich dále řešily a v pozměněné podobě odevzdávali do [[Japonsko|Japonska]]. Je možné říci, že čínský buddhismus byl na Západě přes [[Japonsko]] popularizovaný jako významně ovlivněn a přebudovaný korejským myšlením. Takto se představila [[Západ|západnímu světu]] například [[Zen|zenová buddhistická varianta]]. V Koreji se nachází mnoho buddhistických [[Chrám|chrámů]], přičemž několik z nich jsou součástí korejského národního [[Kultura|kulturního]] dědictví.
 
===Vliv konfucianismu===
Jeden z podstatných vlivů na korejský [[Intelektuál|intelektuální]] vývoj měl [[KonfucianizmusKonfucianismus|konfuciánské]] myšlenkový [[systém]], jehož příchod na [[Korejský poloostrov]] byl důsledkem [[Kultura|kulturního]] vlivu sousední [[Čína|Číny]]. Dodnes zůstává právní a ideový systém konfucianismu fundamentální součástí korejské [[Společnost|společnosti]], [[Morálka|morálky]], způsobu života, sociálních vztahů mezi mladými a staršími a také vysoké kultury obecně. Konfuciánské vliv nebyl odstraněn ani při novodobé modernizaci korejského [[Právní řád|právního řádu]].
 
==Filozofie během dynastie Čoson ==
[[Soubor:Statue_of_Yi_Hwang.jpg|thumb|Socha Yi Hwang v [[Jižní Korea|jihokorejském]] [[Soul|Soulu]].]]
V roce [[1392]] začala na [[Korejský poloostrov|Korejském poloostrově]] vládnout dynastie Čoson, která spravovala [[Korea|Koreu]] až do jejího [[anexe]] [[Japonsko|Japonskem]] v roce [[1910]]. V tomto staletích období byl vliv buddhismu vojensky záměrně umlčování, přičemž do popředí se programově dostával [[neokonfucianizmusneokonfucianismus]]. Za zlatý věk korejské [[Náboženská filozofie|náboženské filozofie]] lze označit období tvorby rozsáhlých [[Komentár (výklad)|komentářůkomentář]]ů k dílům [[Čínská filosofie|čínského]] filozofie [[Ču Si]]. Nejvýznamnějšími představiteli tohoto období jsou [[Yi Hwang]] ([[1501]]–[[1570]]) a [[Yi I]] ([[1536]]–[[1584]]). Yi Hwang zakládal v zemi množství vyšších škol a připravoval pro pedagogickou praxi mnoho mistrů a učitelů. Jeho [[metafyzika]] byla [[Dualizmus (filozofie)|dualistická]], rozlišující ideální [[princip|princip]] [[Pchin-jin|li]] a materiální princip [[čchi]]. Důraz kladl na tvůrčí, formující princip [[Pchin-jin|li]], čímž se lišil od komentátora Yi I, který upřednostňoval bytostný, materiální a existenční princip [[čchi]]. Každopádně u obou filozofů oba principy tvořily podstatu hybné síly celého univerza. V době dominantního neokonfucianizmu rostly na významu v Koreji typické [[Kultura|kulturní]] a náboženské [[hodnoty]] a ideály, zejména věrnosti, shovívavosti, piety a důvěry.
 
==Filozofie v 20. století==
Po [[Anexe|anexi]] Koreje [[Japonsko|Japonskem]] v roce [[1910]] se [[stát]]ním [[náboženství]]m na poloostrově stal [[šintoismus]]. Kromě něj zde působil i silný vliv japonské filozofické reflexe [[Německá filozofiefilosofie|německého]] [[Idealismus|idealismu]], čímž se Korea začala otevírat [[Západ|západnímu]] filozofickému okruhu. Postupně sem pronikli myšlenky [[Libertarianismus|libertarianismu]], které proměnily na Jihu typický korejský důraz na [[Autorita|autoritu]] na jemnější pragmatické [[Etika|eticko]]-[[Politika|politické]] přístupy. Po ukončení [[Korejská válka|Korejské války]] ([[1950]]–[[1953]]) se v [[Severní Korea|Severní Koreji]] zdomácněl [[marxismus-leninismus]], který tématizovaltematizoval [[Proletariát|dělnickou třídu]] prostřednictvím konfuciánské představy o tom, co je to společenská [[nobilita|nobility]] a kdo může být její součástí ([[Korejština|Korkor]]. ''yangban''). Později měl na Severu velký vliv [[maoismus]], který následně ustoupil [[Nacionalismus|nacionalismu]] s důrazem opět na typickou lidovou autoritu a poslušnost vládnoucí [[Dynastie|dynastii]].
 
== Odkazy ==