Važecká jeskyně: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m rozdělení okresů do více parametrů
m wikilinka +mapa
Řádek 12:
| okres2 = Poprad
| poznámky =
| commons =
| loc-map = {{LocMap |Slovensko |position=right |lat=49.055 |long=19.971 |float=center |caption= |label=Važecká jaskyňa |mark=Green pog.svg |relief=1}}
| zeměpisná šířka = 49.055556
| zeměpisná délka = 19.971944
| commons =
| loc-map =
}}
'''Važecká jeskyně''' je [[krápníková jeskyně]] v [[Liptovská kotlina|Liptovské kotlině]] u obce [[Važec]].
 
Nachází se v údolí [[BílýBiely Váh|Bílého Váhu]] na severním okraji [[Nízké Tatry|Nízkých Tater]], na jihozápadním okraji obce Važec, ve výšce 748 m n.m. Jeskyni objevil student Ondrej Húska roku [[1922]] a o šest let později již byla jeskyně provizorně zpřístupněná. Později jeskyňáři objevili další prostory v podzemí a roku [[1954]] byla zpřístupněná již definitivně. Celková délka jeskyně dosahuje 400 m, z čehož je zpřístupněných 230 m pohodlnou prohlídkovou trasou. V roku [[1968]] byla jeskyně vyhlášená za [[chráněný přírodní výtvor]]. Važecká jeskyně je vytvořená v zajímavém typu kotlinového krasu v šedomodrých [[vápenec|vápencích]] středního [[trias]]u, které se střídají se světlými [[Dolomit (hornina)|dolomity]].
 
Podzemní prostory vznikly v [[pleistocén]]u erozivní a korozivní činností vod Bílého Váhu, které vnikaly pod povrch tektonických puklin hlavně na vrstevnatých plochách vápenců. Proto mají prostory jeskyně tvar nízkých prostranných sálů, zčásti vyplněných říčními nánosy. Podzemní prostory zahrnují chodby, dómy a síně, které vznikaly na místech tektonických puklin a mnohé mají řítivý charakter. Prostory jeskyně zkrášluje pestrobarevná, sklovitě-modrá, modrobílá či voskově žlutá sintrová výplň. Ze stropu visí tenká brčka, [[stalaktit]]y, záclony, na podlaze se nacházejí tlustší [[stalagmit]]y a podlahové nátoky. Najdeme zde zátiší bohatě zdobená sintrovými nátoky a mladými krápníky různých tvarů a barev.