Portikus: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - poznámka odporující WP:OV a WP:VZ
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m přebírání Commonscat z Wikidat; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Portico (PSF).png|thumb| upright=1.0|Portikus (tetrastylos)]]
'''Portikus''' ([[latina|lat.]] přístřešek, od ''portus'', přístav) je otevřená [[sloup (architektura)|sloupová]] hala, předložená hlavnímu vstupu do budovy. Na rozdíl od [[Arkáda (architektura)|arkád]] však u portiku mezi sloupy nejsou klenby, nýbrž rovné kladí ([[architráv]]).
 
== Význam ==
[[Soubor: La Rotonda.jpg|thumb| upright=1.2|left|Vila La Rotonda, Vicenza {{Malé|(Andrea Palladio)}}]]
[[Soubor:Ac.pantheon3.jpg|thumb|upright=0.8|Portikus (oktostylos) [[Pantheon]]u v [[Řím]]ě]]
Ve starověku se slovem porticus (které je ženského rodu) rozuměla jak otevřená sloupová předsíň či hala před vstupem, tak také delší sloupová chodba, řecká ''stoa'' čili [[kolonáda]]. Vznikla patrně jako přístřešek před vchodem, brzy se však začala stavět i jako stinná chodba podél veřejného prostranství ([[agora]]) a ovšem dekorativní architektonický prvek. V antické stejně jako později v renesanční architektuře se portiky rozlišovaly podle počtu sloupů na ''tetrastylos'' (čtyři sloupy), ''hexastylos'' (šest, například chrámy v [[Paestum|Paestu]] u [[Neapol]]e), ''oktostylos'' (osm, například [[Parthenon]] v [[Athény|Athénách]] nebo [[Pantheon]] v [[Řím]]ě) a ''dekastylos'' (deset sloupů, například chrám Apollónův v [[Milét]]u).
 
Ve středověku se sloupové chodby obvykle klenuly a teprve [[renesance|renesanční]] architekti ([[Andrea Palladio]]) objevili kouzlo jednoduchého a přitom velmi slavnostního portiku, který se stal téměř povinnou součástí italských renesančních vil. K dalšímu oživení portiku došlo v [[klasicismus|klasicismu]] od 18. až do 20. století.
 
== Odkazy ==
Řádek 21:
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Porticus}}
 
{{Kostelní architektura}}