Kupní síla: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz
Řádek 102:
Kupní síla obyvatel je často používaný termím, jehož přesná definice je poměrně složitá. V zásadě pod tím zpravidla rozumíme, kolik si toho obyvatel nějakého regionu či profese může za svoje příjmy koupit v rámci definovaného [[spotřební koš|spotřebního koše]]. Kupní síla obyvatelstva je tedy množství peněz, které má v daném období obyvatelstvo k dispozici pro nákup zboží na vnitřním trhu, čímž tvoří tzv. koupěschopnou poptávku.<ref>[http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=50385&title=kupn%ED%20s%EDla%20obyvatelstva&s_lang=2 Cojeco]</ref> Jelikož je tento termín často užíván [[politika|politiky]] dochází k mnoha interpretacím o tom co je vhodné [[statistika|statisticky]] sledovat s čímž samozřejmě často roste tlak na spotřební koš. Kupní síla obyvatel regionů však nemá pouze politický význam, ale má především obchodní význam, neboť při správně zvolených hodnotách ukazuje [[investor]]ům zda a jak vhodně investovat do daného [[region]]u, protože popisuje disponibilní příjem určité oblasti a slouží tak jako obecně používaný ukazatel potenciální spotřeby.
 
Z ekonomického pohledu lze kupní sílu obyvatel chápat jako jeden z důležitých ukazatelů hospodářské úrovně regionu.<ref>[http://docs.google.com/viewer?a=v&q=cache:GXNGj8Dk8B8J:alnus.kin.tul.cz/~vyzkum/wd/download/2008/IndicatorsDescribingEconomicLevelOfRegions.pdf P. Rydvalová, M. Žižka]</ref><ref>[http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2009/MMR-ozivuje-podporu-hospodarsky-slabych-regionu Tisková zpráva MMR]</ref> Význam kupní síly obyvatelstva bývá často zveličován, nebo spíše nebývá vždy správně interpretován. Kupní síla obyvatelstva musí být totiž chápána v celkovém kontextu ekonomiky, protože pokud roste výrazně rychleji než ostatní ekonomika, nebo se chová protikladně, může vyvinout značný tlak na měnu. Tato situace nastala např. v ČR v roce [[1951]]-[[1953|53]] a vynutila si měnovou reformu. Je-li kupní síla správně interpretována a nezkreslována nevhodným výběrem pak víceméně kopíruje ekonomickou situaci regionu. Přesný výpočet kupní síly obyvatelstva je velmi složitý, neboť je třeba vzít v úvahu velké množství dat. Velmi často bývá zvýšená kupní síla obyvatelstva interpretována tak, že její zvýšení (čímž rozumíme skutečnost, kdy [[cenový index]] rote pomaleji než příjmy) vede k většímu utrácení, čímž se oživuje ekonomika. Tato interpretace velmi často zvítězila při [[Ekonomická krize od 2007|ekonomické krizi v roce 2008]] resp. při jejím řešení v roce [[2009]], kdy byla snaha zvyšovat kupní sílu obyvatelstva v naději, že lidé začnou více utrácet. Zvyšující se kupní síla však automaticky neznamená větší utrácení, protože část lidí se při takovéto situaci pokusí umořovat své dluhy, spořit atp. takové chování však neoživuje ekonomiku. Není ani pravdou, že klesající kupní síla obyvatelstva znamená nižší výdaje, jak ukázaly krize v osmdesátých letech [[20. století]], lidé často nejsou ochotni své výdaje omezit a proto se zvyšuje objem [[půjčkaZápůjčka|půjčekzápůjček]] či dochází k utrácení úspor. Projev kupní síly obyvatelstva na celkovou ekonomiku se snaží popisovat téměř každá ekonomická či politická teorie, nicméně praktické předpovědi, které tyto teorie dávají jsou často v rozporu s realitou.
 
== Kupní síla segmentu ==