Atlantický val: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo, wikiodkazy |
m Přidán odkaz na Commons dle http://petscan.wmflabs.org; kosmetické úpravy |
||
Řádek 15:
| ozbrojené síly = [[7. armáda]] <br />[[15. armáda]]<br />[[1. armáda]]<br />[[19. armáda]]<br />[[Tanková skupina Západ]]<br />[[LXXXVII. armádní sbor]]
}}
'''Atlantický val''' byl [[systém opevnění]] budovaný Němci na [[pobřeží]] severní [[Francie]] a [[Normandie]] v letech [[1942]]–[[1944]], který měl zabránit [[invaze|invazi]] [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojeneckých]] jednotek z [[Anglie]] na [[kontinent]].
Po svém dokončení se měl Atlantický val táhnout od Norska až po hranice se Španělskem. Byl tvořen širokými minovými poli, zátarasy a opěrnými body a dělostřeleckými hnízdy umístěnými v mohutných betonových bunkrech.
[[Soubor:Søndervig, Denmark, Deutsche Bunker Atlantikwall 8413.jpg|thumb|left|Dnešní stav jednoho z bunkrů]]
Stavba valu se od počátku potýkala s mnoha problémy, počínaje nedostatkem materiálu, nedostatkem mužstva i druhořadostí jednotek a pracovníků jí přidělovaných. Další hrubou chybou byla koncepce valu, která spočívala v přednostním [[opevnění|opevňování]] velkých [[přístav]]ů. Vycházela z předpokladu, že k provedení větší invaze je nutno získat velký přístav pro vylodění těžkých zbraní. Tento (do této doby ovšem vždy platný kalkul) se však ukázal jako špatný, neboť Spojenci si své přístavy přivezli s sebou a opevněným přístavům se vyhnuli.
== Důvody výstavby opevnění ==
Řádek 42:
[[Soubor:Velení.jpg|thumb|left|Struktura velení na Západní frontě v den vylodění]]
Na organizaci výstavby a jejím plánování se podílely všechny organizační složky branné moci (pozemní vojsko - OKH, námořnictvo - OKM a
letectva - OKL). Teoreticky měly být kompetence rozděleny, prakticky však docházelo ke sporům, které trvaly až do konce války.Dne 14.12.1941 rozhodlo [[Oberkommando der Wehrmacht|OKW]] (Oberkommando der Wehrmacht - Vrchní velení ozbrojených sil o výstavbě stálého opevnění podél pobřeží Norska, Dánska, Nizozemska, Belgie a France. Stávají opevnění mělo být dále posilováno.Pro norské pobřeží byl řízením stavby pověřen vrchní velitel wehrmachtu v tomto prostoru generálplukovník [[Nikolaus von Falkenhorst]], v Dánsku velitel wehrmachtu
(do října 1942) generál [[Erich Lűdke]], poté generál [[Hermann von Hanneken]] (až do února 1945).
Řízení stavby na pobřeží Francie, Belgie a Nizozemí bylo svěřeno vrchnímu velitelství "Západ", kterému velel převážnou část války polní maršál [[Gerd von Rundstedt]]. Jednotná záštita výstavby opevnění však neexistovala. Jediným opatřením pro centralizaci vedení opevňovacích prací bylo rozhodnutí Hitlera svěřit technické vedení na západě [[Organizace Todt|Todtově organizaci]]. Poprvé byla chaotičnost upravena Hitlerovým rozkazem č. 40 z 23.3.1942. Zároveň byl stanoven cíl vybudovat přibližně 15 000 objektů.
== Typy objektů a jejich výzbroj ==
Při výstavbě Atlantického valu docházelo k unifikaci pevnostních objektů. K tomuto rozhodnutí bylo přistoupeno z logických důvodů. Tento způsob výstavby umožňoval snazší projektování, používání prefabrikovaných dílů, urychlení prací. Jednotnost se také projevila ve výrobě ostatních součástí opevnění, tj. výzbroje a výstroje. Tímto se také zvýšil požadavek na množství objektů a rychlost jejich dokončování. Unifikace také zjednodušila logistiku. Pracovní síly byly využívány z mnoha zdrojů. Zahraniční firmy, německé pracovní síly, váleční zajatci a v neposlední řadě i vězni z koncentračních táborů.
Každý z pevnostních objektů byl označen kódem, který byl tvořen písmenem a třemi číslicemi. Kód označuje typ objektu, písmeno udává složku branné moci, která je autorem objektu. Vyskytovala se i doplňková označení, která označovala modifikaci objektu:
Řádek 118:
=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{Commonscat}}
* {{cs}} [http://zapisnik.fortif.net/tag/atlanticky_val/ Průvodce po jednotlivých úsecích Atlantického valu]
| |||