Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 93 bajtů ,  před 3 lety
m
Přidán odkaz na Commons dle http://petscan.wmflabs.org; kosmetické úpravy
{{Infobox Politik
| jméno = Anvar as-Sádát
| obrázek = Anwar Sadat cropped.jpg
| pořadí = 3.
| úřad = [[Seznam egyptských prezidentů|prezident]] [[Egypt]]a
| od = [[15. říjen|15. října]] [[1970]]
| do = [[6. říjen|6. října]] [[1981]]
| předchůdce = [[Gamál Násir]]
| nástupce = [[Husní Mubárak]]
| viceprezident = [[Ali Sabri]] (1970–1971)<br />[[Mahmúd Fawzi]] (1972–1975)<br />[[Husní Mubárak]] (1975–1981)
| pořadí2 = 2.
| úřad2 = prezident [[Sjednocená arabská republika|Sjednocené arabské republiky]]
| od2 = [[15. říjen|15. října]] [[1970]]
| do2 = [[2. září]] [[1971]]
| předchůdce2 = [[Gamál Násir]]
| nástupce2 = ''Úřad zrušen''
| pořadí3 =
| úřad3 = Viceprezident Egypta
| od3 = [[19. prosinec|19. prosince]] [[1969]]
| do3 = [[14. říjen|15. října]] [[1970]]
| prezident3 = [[Gamál Násir]]
| předchůdce3 = [[Husajn el-Šafej]]
| nástupce3 = [[Ali Sabri]]
| od4 = [[17. únor]]a [[1964]]
| do4 = [[březen]] [[1964]]
| prezident4 = [[Gamál Násir]]
| předchůdce4 = [[Husajn el-Šafej]]
| nástupce4 = [[Zakaríja Mohieddin]]
| úřad5 = Předseda Lidového shromáždění
| od5 = [[26. březen|26. března]] [[1964]]
| do5 = [[12. listopad]]u [[1968]]
| prezident5 = [[Gamál Násir]]
| nástupce5 = [[Muhammad Labib Skokeir]]
| od6 = [[21. červenec|21. července]] [[1960]]
| do6 = [[27. září]] [[1961]]
| prezident6 = [[Gamál Násir]]
| předchůdce6 = [[Abdel Latif El-Boghdadi]]
| datum_narození = [[25. prosinec|25. prosince]] [[1918]]
| místo_narození = [[Mít Abú al-Kúm]], [[Minúfija]], {{Vlajka a název|Egypt}}
| datum_úmrtí = [[6. říjen|6. října]] [[1981]]<br />(ve věku 62 let)
| místo_úmrtí = [[Káhira]], {{Vlajka a název|Egypt}}
| strana = [[Národní demokratická strana (Egypt)|Národní demokratická strana]]
| manžel/ka = Ehsan Madi<br />[[Jehan Sádát]]
| alma_mater = Královská vojenská akademie v Káhiře
| náboženství = [[muslim]] ([[Sunnitský islám|sunita]])
| podpis = Anwar El Sadat Signature.svg
| poznámky =
}}
'''Muhammad Anvar as-Sádát''' či '''Anwar as-Sádát''', {{vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''محمد أنور السادات'''}},&nbsp;([[25. prosinec|25. prosince]] [[1918]] [[Mít Abú al-Kúm]] – [[6. říjen|6. října]] [[1981]] [[Káhira]]) byl třetí [[egypt]]ský prezident, který zastával svůj úřad od roku [[1970]] do roku [[1981]], kdy na něj byl spáchán atentát. Během jedenácti let své vlády se zasadil o výraznou změnu ekonomických a politických zásad svého předchůdce [[Gamál Násir|Gamála Násira]].
 
'''Muhammad Anvar as-Sádát''' či '''Anwar as-Sádát''', {{vjazyce|ar}} {{cizojazyčně|ar|'''محمد أنور السادات'''}},&nbsp;([[25. prosinec|25. prosince]] [[1918]] [[Mít Abú al-Kúm]] – [[6. říjen|6. října]] [[1981]] [[Káhira]]) byl třetí [[egypt]]ský prezident, který zastával svůj úřad od roku [[1970]] do roku [[1981]], kdy na něj byl spáchán atentát. Během jedenácti let své vlády se zasadil o výraznou změnu ekonomických a politických zásad svého předchůdce [[Gamál Násir|Gamála Násira]].
 
Byl jedním z vedoucích členů skupiny tzv. [[Svobodní důstojníci|Svobodných důstojníků]], kteří v [[Egyptská revoluce 1952|egyptské revoluci v roce 1952]] svrhli vládu [[Farúk I.|Farúka I.]], předposledního krále z [[dynastie Muhammada Alího]]. Jako prezident vedl Egypt v roce 1973 do [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]], aby získal zpět území, které Egypt v roce [[1967]] během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] s [[Izrael]]em ztratil. Po této válce se stal egyptským hrdinou a na nějaký čas i hrdinou arabského světa. Později se zabýval mírovými jednáními i Izraelem, z čehož vyústila [[egyptsko-izraelská mírová smlouva]], za kterou v roce [[1978]] získal [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu míru]]. Navzdory uznání, kterého se mu dostávalo ve světě, se stal velmi nepopulárním mezi některými Araby, což mělo za následek pozastavení členství Egypta v [[Liga arabských států|Lize arabských států]] a nakonec i jeho zavraždění.
V roce [[1938]] dokončil svá studia na Královské vojenské akademii v [[Káhira|Káhiře]]. Do armády vstoupil s hodností podporučíka a byl převelen do [[Súdán]]u, který byl v té době součástí [[Egyptské království|Egyptského království]]. A právě zde se poprvé setkal s Gamálem Násirem a společně s několika dalšími nižšími důstojníky založili tajné hnutí [[Svobodní důstojníci|Svobodných důstojníků]], které si dalo za cíl osvobodit Egypt od britské nadvlády a královské korupce.
 
Během [[Druhá světová válka|2. světové války]] byl vězněn Brity za jeho pokus o získání pomoci od [[Osa Berlín-Řím-Tokio|Osy]], s níž měl vyhnat britské síly z Egypta. Společně se svými kolegy z hnutí Svobodných důstojníků se Sádát účastnil vojenského převratu, který během [[Egyptská revoluce 1952|egyptské revoluce v roce 1952]] svrhl vládu krále [[Farúk I.|Farúka I.]] Právě Sádát informoval pomocí rádia egyptský lid o průběhu revoluce.
 
18. června [[1953]] byla vytvořena republika a jejím prvním prezidentem se stal [[Muhammad Nadžíb]]. Mnozí členové revoluční rady se stali ministry - například Násir se stal ministrem vnitra. Samotný Anvar Sádát nezískal žádný ministerský post. Nejprve působil jako redaktor v egyptském deníku, který informoval o činech a plánech rady revolučního velení. Po spojení Egypta a [[Sýrie]], a vzniku [[Sjednocená arabská republika|Sjednocené arabské republiky]] (1958), byl Sádát jmenován předsedou parlamentu. Sjednocená arabská republika neměla dlouhého trvání a v roce 1961 se rozpadla. Sádát byl v roce [[1964]] opět zvolen předsedou, tentokrát egyptského parlamentu. V roce [[1969]] ho prezident Násir dosadil do funkce viceprezidenta, ve které setrval až do 28. září [[1970]], kdy Gamál Násir zemřel. Sádát se dle ústavy stal zastupujícím prezidentem a tuto pozici mohl vykonávat po dobu šedesáti dní, než bude zvolen nový prezident. 15. října byl Anvar Sádát vybrán jako nástupce Gamála Násira, když v referendu získal 90% hlasů.
 
== Prezident ==
15. května [[1971]] oznámil Sádát takzvanou Nápravnou revoluci<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Le Prophete ET Pharaon | vydavatel = Gallimard | rok = 2012 | strany = 74 | isbn = 978-2070445479}} {{fr}}</ref>, kterou chtěl očistit vládu, politické a bezpečnostní orgány od fanatického Násirismu. Sádát podporoval vznik islamistického hnutí, které bylo za vlády jeho předchůdce zakázáno. Ve víře, že islamisté budou společensky konzervativní, jim dal výměnou za politickou podporu značnou “kulturní a ideologickou autonomii”.<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Jihad: the trail of political Islam| vydavatel = Belknap Press | rok = 2002 | počet stran = 464 | strany = 83 | isbn = 978-0674008779}} {{en}}</ref>
 
V roce 1971, rok po ukončení [[Opotřebovací válka|Opotřebovací války]], podpořil Sádát mírové návrhy [[Organizace spojených národů]], která navrhovala uzavření míru mezi Egyptem a Izraelem s tím, že se hranice mezi účastníky konfliktu vrátí před červen [[1967]], kdy válka začala. Tato mírová iniciativa se však nezdařila, neboť Izrael ani [[Spojené státy americké]] tyto podmínky neakceptovaly.
 
=== Jomkipurská válka ===
{{Viz též|Jomkipurská válka}}
6. října [[1973]] zahájil Sádát společně se Sýrií Jomkipurskou válku, též známou jako ramadánová válka. Tento překvapivý útok byl veden proti Izraeli, který od [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] v roce 1967 zabíral území [[Sinajský poloostrov|Sinajského poloostrova]] a syrské [[Golanské výšiny]]. Snahou této vojenské akce bylo získat tato území zpět. Počáteční fáze egyptské a syrské ofenzivy zaskočila nejen Izrael, ale i celý arabský svět. Nejvýraznějším úspěchem egyptské armády bylo rychlé překonání [[Bar Levova linie|Bar Levovy linie]], která měla tvořit nepřekonatelný obranný val chránící Sinajský poloostrov před případným útokem Egypta.
 
Po prvotním šoku přešel Izrael podporovaný Spojenými státy do protiútoku. Po zajištění prostoru Golanských výšin zahájil ofenzivu na suezské frontě. Izrael sice nedokázal zničit arabské síly na východ od Suezu, ale zničil část jejich předmostí a dvě jeho tankové divize překročily průplav, odřízly předsunuté egyptské síly a ohrozily Káhiru (byť jejich poslední kroky již narušovaly příměří, ke kterému vyzývala [[rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 338]] schválená 22. října). K zastavení konfliktu mělo dojít 22. října v 18:52. Vedení Egypta a Izraele s ukončením palby souhlasilo, avšak Sýrie toto rozhodnutí nepřijala. Boje následně pokračovaly. K definitivnímu ukončení konfliktu došlo 27. října.
Egyptská vítězství z počátku války zvedla morálku v celém Egyptě a Sádát se stal na mnoho let národním hrdinou. Následná mírová jednání vedla k znovuotevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]. Nová Sádátova mírová politika vedla k dalším smlouvám s Izraelem. 18. ledna [[1974]] a 4. září [[1975]] uzavřeli dohodu o stažení vojenských sil. 8. dubna [[1976]] navštívil Sádát poprvé [[Vatikán]], kde pro své úsilí o mír s Izraelem získal podporu papeže [[Pavel VI.|Pavla VI.]]<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.vatican.va/holy_father/paul_vi/speeches/1976/documents/hf_p-vi_spe_19760408_presidente-egitto_en.html | titul=Text of Pope's message to Sadat | vydavatel= Vatican.va | datum přístupu=2012-07-07}} {{en}}</ref> Rovněž ho při té příležitosti pozval na návštěvu do Káhiry.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://aad.archives.gov/aad/createpdf?rid=80873&dt=2082&dl=1345 | titul=John Anthony Volpe (US Ambassador to Italy), cable describing Sadat's visit to the Vatican | datum přístupu=2012-07-07}} {{en}}</ref>
 
20. listopadu [[1977]] se Sádát stal prvním arabským vůdcem, který oficiálně navštívil Izrael, kde se setkal s izraelským premiérem [[Menachem Begin]]em. Sádát zde před poslanci hovořil o své vizi, jak dosáhnout úplného míru v arabsko-izraelském konfliktu.
 
=== Egyptsko-izraelská mírová smlouva ===
[[Soubor:Sadat and Begin clean3.jpg|thumb|right|250px|Prezident Sádát a izraelský premiér Menachem Begin před americkým kongresem, během něhož americký prezident Jimmy Carter oznámil výsledky dohod z Camp Davidu]]
[[Soubor:Anwar Sadat greets Ezer Weizman 9-7-78.gif|thumb|right|250px|Sádát společně s&nbsp;izraelským ministrem obrany [[Ezer Weizman]]em]]
Egyptsko-izraelská mírová smlouva byla podepsána Anvarem Sádátem a izraelským premiérem Menachem Beginem 26.&nbsp;března 1979 v&nbsp;americkém [[Washington, D.C.|Washingtonu]]. Podpisu této smlouvy předcházela řada jednání známých jako [[Dohody z Camp Davidu]], kterých se kromě egyptské a izraelské strany účastnil i americký prezident [[Jimmy Carter]]. Za vytvoření dohody získali Sádát a Begin v roce [[1978]] [[Nobelova cena za mír|Nobelovu cenu za mír]].
 
Hlavním bodem smlouvy bylo vzájemné uznání obou zemí, ukončení válečného stavu, který existoval od [[První arabsko-izraelská válka|války za nezávislost]] a stažení izraelských vojsk a civilistů ze Sinajského poloostrova, který Izrael zabral v&nbsp;roce 1967 během Šestidenní války. Smlouva rovněž zajišťovala volný průjezd izraelských lodí Suezským průplavem a přiznání statusu mezinárodních vod [[Tiranská úžina|Tiranské úžině]] a [[Akabský záliv|Akabskému zálivu]]. Tato dohoda udělala z Egypta první arabskou zemi, která oficiálně uznala Izrael. [[Izrael]] se postupně stáhl ze Sinajského poloostrova a celá oblast byla navrácena 25.&nbsp;dubna [[1982]].
 
Smlouva, která získala podporu mezi Egypťany, extrémně pobouřila celý arabský svět, zejména muslimy.<ref>{{citace monografie | jméno = P.J. | příjmení = Vatikiotis | titul = The History of Modern Egypt: From Muhammad Ali to Mubarak | vydavatel = Johns Hopkins University | vydání = 4 | rok = 1991 | místo = Baltimore | počet stran = 560 | strany = 443 | isbn = 0-8018-4214-X}} {{en}}</ref> Jeho předchůdce Gamál Násir vytvořil z Egypta ikonu arabského nacionalismu. Jeho ideologie tak byla po válce v&nbsp;roce [[1973]] odstavena na vedlejší kolej. Sádátovo podepsání mírové smlouvy mnoho ne-egyptských Arabů chápalo jako postavení egyptských zájmů před zájmy arabské, čímž se odklonil od Násirovi snahy o&nbsp;[[panarabismus]] a vize jednotného arabského státu.<ref name="nytimes">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.nytimes.com/learning/general/onthisday/bday/1225.html | titul=Anwar el-Sadat, the Daring Arab Pioneer of Peace with Israel | vydavatel= The New York Times | datum přístupu=2007-09-16}} {{en}}</ref> Mnozí Arabové rovněž považovali za zradu Sádátovu náklonnost ke Spojeným státům.
 
V roce 1979 [[Liga arabských států]] vyloučila Egypt ze svých řad, a to právě z&nbsp;důvodu podepsání této mírové smlouvy. Následně přesunula své sídlo z&nbsp;Káhiry, kde se do té doby nacházelo, do [[Tunis]]u. Egypt se znovu stal členem Arabské ligy až v&nbsp;roce [[1989]]. Sídlo této organizace se opět vrátilo do egyptského hlavního města.<ref name="nytimes" />
 
=== Sádátův vztah s íránským šáhem ===
Před islámskou revolucí, která proběhla v [[Írán]]u v roce [[1979]], byl vztah mezi [[Teherán]]em a Káhirou velmi přátelský. Íránský [[Šáhanšáh|šáh]] [[Muhammad Rezá Pahlaví]] oslovoval Sádáta “drahý bratře”. Pahlavího první manželkou byla egyptská princezna Fawzia, nejstarší dcera egyptského sultána a později krále [[Fuad I.|Fuada I.]] Po íránském převratu strávil Pahlaví zbytek svého života v exilu v Egyptě. Když v roce [[1980]] zemřel, zařídil mu Sádát státní pohřeb a nechal ho pohřbít v káhirské [[Mešita Al-Rifa'i|mešitě Al-Rifa'i]], kde byl dříve pochován například [[chediv]] [[Ismaíl I. Paša|Ismaíl I.]] a všichni jeho nástupci až do roku 1914.
 
=== Atentát ===
Poslední roky Sádátovy vlády byly poznamenány řadou nepokojů a obvinění z korupce. V lednu 1977 se zvedla velká vlna protestů proti ekonomické liberalizaci, konkrétně proti zvýšení cen základních potřeb. Nepokoje trvaly dva dny, během nichž se v Káhiře sešlo stovky tisíc protestujících. Pouze v Káhiře bylo poničeno 120 autobusů a stovky budov.<ref>{{citace monografie | jméno = Mary Ann | příjmení = Weaver | titul = Portrait of Egypt | vydavatel = Farrar, Straus and Giroux | rok = 2000 | počet stran = 288 | strany = 25 | isbn = 0374527105}} {{en}}</ref> Nepokoje byly ukončeny nasazením armády a znovu zavedeným dohledem nad cenami.<ref>{{citace monografie | jméno = Roy | příjmení = Olivier | titul = Failure of Political Islam | vydavatel = Harvard University Press | rok = 1994 | počet stran = 256 | strany = 56 | isbn = 0-674-29140-9}} {{en}}</ref> Dalo by se říci, že byl Sádát zavražděn na vrcholu své neoblíbenosti.<ref>{{citace monografie | jméno = Gilles | příjmení = Kepel | titul = Le Prophete ET Pharaon | vydavatel = Gallimard | rok = 2012 | strany = 192 | isbn = 978-2070445479}} {{fr}}</ref>
 
6. října 1981 byl Anvar Sádát zavražděn. Stalo se tak v Káhiře během každoročního průvodu, který oslavoval úspěch [[operace Badr]] v [[Jomkipurská válka|Jomkipurské válce]]. Během této akce Egypt překročil Suezský průplav a prolomil izraelskou Bar Levovu linii. Kromě Sádáta bylo zabito dalších jedenáct lidí včetně kubánského ambasadora, ománského generála a biskupa [[Koptská pravoslavná církev|koptské pravoslavné církve]]. Dalších 28 lidí bylo zraněno včetně viceprezidenta a pozdějšího Sádátova nástupce [[Husní Mubárak|Husního Mubáraka]], irského ministra obrany a čtyř amerických důstojníků.
 
Skupina atentátníků byla vedena poručíkem [[Chálid Islambulí|Chálídem Islambulím]]. Islambulí následně stanul před soudem, byl shledán vinným a odsouzen k trestu smrti. [[Poprava zastřelením]] proběhla v dubnu [[1982]].
Jeho nástupcem byl zvolen viceprezident Husní Mubárak, který byl během atentátu na Sádáta zraněn. Sádátův pohřeb navštívil rekordní počet hodnostářů z celého světa. Pohřbu se například zúčastnili tři bývalí prezidenti Spojených států: [[Gerald Ford]], Jimmy Carter a [[Richard Nixon]]. Súdánský prezident [[Dżafar an-Numajri]] byl jedinou arabskou hlavou státu, která se na pohřbu objevila. Pouze tři státy z 24 členů Arabské ligy vyslaly své zástupce – kromě Súdánu to bylo ještě [[Somálsko]] a [[Omán]]. Sádát byl pohřben u káhirského [[Památník Neznámého vojáka|památníku Neznámého vojáka]], který se nachází přes ulici od místa, kde byl zavražděn.
 
Během procesu s Chálídem Islambulím bylo obžalováno více než 300 islámských radikálů. Mezi obžalovanými se nacházeli například [[Ajmán Zavahrí]], [[Omar Abdel-Rahman]], který údajně uvalil na Sádáta [[Fatva|fatvu]], či [[Abdul-Hamid Kišk]].
 
V roce [[2001]] byl o něm v Egyptě natočen film ''Ájam as-Sádát'' (''Dny as-Sádáta'').
 
=== Externí odkazy ===
* {{Commons}}
* {{commonscat|Anwar Sadat}}
 
1 084 528

editací