Nejvyšší dvorský sudí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
wikilink, živ. data |
výdělek, zdroje, živ. data, wikilink, přehození podkapitol |
||
Řádek 3:
== Historie ==
Původně se jednalo o královského úředníka, který je poprvé zmiňován v roce [[1170]] za vlády druhého českého krále [[Vladislav II.|Vladislava I.]] (vládl 1140-1172, král od 1158). Tento úředník zastupoval krále (knížete) v soudnictví v centrální rovině, musel mít odbornou právní kvalifikaci, proto byla tato pozice, podobně jako u [[Nejvyšší kancléř|kancléře]] (''cancellarius ducis''), stabilní z hlediska obsazování. Ve 30. letech 14. století za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] (vládl 1310-1346) vznikl [[dvorský soud]], kterému předsedal dvorský sudí (poprvé v pramenech zmíněn roku [[1337]]). Do jeho kompetence spadali přímí královi služebníci (např. [[rychtář]]i královských měst), především pak [[Man (leník)|manské]] záležitosti a záležitosti těch církevních statků, které s králem pojila zakladatelská práva. Význam dvorského soudu vzrostl za [[Karel IV.|Karla IV.]] (vládl 1346-1378), když se stal královským odvolacím soudem pro [[Česká Falc|Falc]] a [[Lužice|Lužici]]. Na konci 14. století některé jeho kompetence převzal [[komorní soud]]. V [[Jagellonci|jagellonském]] období dvorský soud vyřizoval pouze [[Man (leník)|lenní]] záležitosti a právo [[Odúmrť|odúmrti]], kterého se však [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II.]] v roce [[1497]] vzdal. Mezi 12 nejvyšších zemských úředníků (''beneficiarii supremi'') byl zařazen až jako poslední v roce [[1549]], kdy bylo přepracováno [[Vladislavské zřízení zemské]]. Mohl se jím stát pouze příslušník vyšší šlechty ([[Pán (šlechtický titul)|pán]]) a obsadil sedmou příčku. [[Obnovené zřízení zemské]] ([[1627]]) funkci ponechalo jako čistě formální. V předbělohorském období byl jmenován na doživotí, po roce [[1627]] pouze na pět let. Před [[Bitva na Bílé hoře|Bílou horou]] přísahal králi a stavům, po Bílé hoře pouze králi a jeho dědicům. Do zániku [[Místodržící (zemský správce)|místodržitelského kolegia]] v roce [[1748]] byl jedním z jeho jedenácti řádných členů. Dvorský soud a s ním i úřad dvorského sudího byl zrušen dekretem z [[14. duben|14. dubna]] [[1783]] během [[Josefinismus|josefínských reforem]]. Po jeho zrušení bylo vedení [[Desky dvorské|desek dvorských]] převedeno na Úřad nejvyššího lenního sudího (''Hoflehenrichteramt'').
Přestože byl v hierarchii úřad nejvyššího dvorského sudího výše než úřad [[Karlštejnský purkrabí|karlštejnského purkrabí]], karlštejnský purkrabí byl finančně ohodnocen lépe. V druhé dekádě 17. století dostávál [[Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka]] za vykonávání úřadu karlštejnského purkrabí 8000 tolarů ročně, po svém povýšení jako nejvyšší dvorský sudí pobíral pouze 400 tolarů ročně.<ref name="Juřík"/>
Na Moravě odpovídal nejvyšší dvorský sudí úřadu [[hofrychtéř]]e.
Řádek 76 ⟶ 78:
* 1619-1620 Petr ze Švamberka na [[Třeboň (zámek)|Třeboni]] a [[Orlík (zámek)|Orlíku]]
* 1623-1628 Jindřich Libštejnský z Kolowrat
* 1628-1634 Vilém z Lobkowicz na [[Bílina (zámek)|Bílině]]
* 1635 (13. 1.) - 1645 Jáchym Oldřich Slavata († 1645)
* 1645 (26. 6.) - 1648 [[Heřman Černín z Chudenic|Heřman Czernin z Chudenic]] (24. 7. 1576 [[Nedrahovice]] – 7. 3. 1651 [[Kost]])
* 1649-1650 Jindřich Volf Berka z Dubé († 1650)
* 1650 (20. 9.) - 1651 Kryštof Ferdinand Popel z Lobkowicz
* 1651 (12. 7.) - 1672 Ferdinand Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka
* 1673 (11. 6.) - 1685 [[Jan Jiří Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka|Jan Jáchym Slavata z Chlumu a Košumberka]] (1634/1637 Vídeň – 1. 7. 1689 [[Velvary]])
* 1685 (10. 3.) - 1688 Jan František z Vrbna (1634-1705)<ref name="Maťa 815"/>
* 1688 (17. 3.) - 1695 (14.5.) Karel Maxmilián Lažanský († 14. 5. 1695)
* 1695 (1. 9.) - 1708 Antonín Jan
* 1708 (5. 7.) - 1714 Hieronymus Colloredo
* 1714-1719 František Josef z Valdštejna († únor 1722)
Řádek 96 ⟶ 98:
* 1760-1766 Arnošt Vilém ze Schaffgotsche († 1766)
* 1766-1774 František Josef Pachta († 28. 11. 1799)
* 1774 (2. 7.) - 1781 [[František Antonín Nostic-Rieneck|František Antonín Nostitz-Rieneck]] (17. 5. 1725 [[Pakoměřice]] - 29. 9. 1794 Praha)
== Seznam dvorských sudí (hofrychtéřů) Moravského markrabství ==
* 1350 Frenclín (Frank z Kunovic?)▼
* 1353 Bohuslav z Vícova▼
* Další údaje chybí▼
=== Od 15. století ===
* 1464-1469 Ctibor z Cimburku na Tovačově
* 1481-1520 Jakub Šarovec ze Šarova na Krumsíně
Řádek 126 ⟶ 134:
* 1746-1748 Jiří Bedřich Žalkovský z Žalkovic
* úřad později už neobsazen
▲=== Dvorský sudí (hofrychtéř) markraběcího dvora Jošta Moravského ===
▲* 1350 Frenclín (Frank z Kunovic?)
▲* 1353 Bohuslav z Vícova
▲* Další údaje chybí
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references>
<ref name="Juřík">{{Citace monografie | příjmení = Juřík | jméno = Pavel | odkaz na autora = | titul = Dominia pánů z Hradce, Slavatů a Czerninů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2010 | počet stran = 352 | strany = 164-165|isbn = 978-80-7277-444-9}}
</ref>
<ref name="Maťa 815">{{Citace monografie | příjmení = Maťa | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Svět české aristokracie (1500-1700) | url = | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2004 | vydání = | počet stran = 1062 | kapitola = | strany = 815| isbn = 80-7106-312-6}}</ref>
</references>
| |||