Syndrom Popelky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Teorie evoluční psychologie: typo |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
V [[Evoluční psychologie|evoluční psychologii]] znamená''' Popelčin efekt''' je údajná hladina agresivity u náhradních rodičů, než u [[Rodičovství|rodičů]] biologických. Jméno pochází od [[Locika|Lociky]], jedné z mnoha pohádkových postav pod tlakem tohoto jevu. Evoluční psychologové tento efekt popisují například u [[Primáti|primátů]], u kterých je zabíjení cizích potomků běžné. V praxi je téma ovšem stále kontroverzní.
Řádek 7 ⟶ 5:
=== Daly a Wilson ===
Nejhojnější data na zacházení náhradních rodičů s dětmi bylo získáno studiemi Martina Daly a Margo Wilsona, kteří studie založili na data instituce [[American Humane Association]] (AHA), a nalezli přes dvacet tisíc případů domácího násilí u
== Kritika ==
=== David Buller ===
[[Filosofie vědy|Filozof vědy]] David Buller Popelčin efekt zařadil do své kritiky [[evoluční psychologie]]<ref name="Holcomb2005">{{cite journal|last=Holcomb|first=H. R.|title=Book Review: Buller does to Evolutionary Psychology what Kitcher did to Sociobiology|journal=Evolutionary Psychology|year=2005|volume=3|pages=392–401|url=http://www.epjournal.net/filestore/ep03392401.pdf}}</ref> a data Dalyho a Wilsona ve svém pojednání kritizuje. Namítá, že evoluční psychologie se chybně pokouší objevit lidské psychologické adaptace spíše, než "evoluční příčiny psychologických znaků". Buller také argumentuje, že studie Dalyho a Wilsona z roku 1985 zahrnuje Kanadské případy sexuálního obtěžování stejně jako případy nevědomého opomíjení péče, jako nezapínání bezpečnostního pásu dítěti v autě. Buller tvrdí, že nevědomé opomíjení nespadá pod nebezpečné chování vůči potomkům v péči, a měl by být nazýván spíše ''maltreatment'', tedy spíše jen ne tak pečlivou péčí. Buller také říká, že protože sexuální a fyzické násilí nejsou příliš často kombinovány, je iracionální předpokládat, že je chování spojeno se stejným typem psychologických mechanismů, jako vražda. Buller také poukazuje na fakt, že závěr, že nebiologičtí rodiče jsou náchilnější k násilí na dětech popírají výzkumy, podle kterých adoptivní rodiče fyzicky trestali své děti naopak nejméně.<ref name="Buller2005a">{{Cite journal|last1=Buller|first1=D. J.|title=Evolutionary psychology: The emperor's new paradigm|doi=10.1016/j.tics.2005.04.003|journal=Trends in Cognitive Sciences|volume=9|issue=6|pages=277–283|year=2005|pmid=15925806|pmc=}}</ref> Daly a Wilson na námitku odpověděli, že Buller zaměňuje teoretické modely a empirické studie.<ref name="DalyWilson2005">{{Cite journal|last1=Daly|first1=M.|last2=Wilson|first2=M.|doi=10.1016/j.tics.2005.09.007|title=The 'Cinderella effect' is no fairy tale|journal=Trends in Cognitive Sciences|volume=9|issue=11|pages=507–508; author 508 508–508|year=2005|pmid=16213186|pmc=}}</ref>
Buller také zmiňuje kritiku zpracování dat jako zpracování úmrtních listů a vyzdvižení nepodstatných údajů.<ref name="Buller2005b">{{Cite journal|last1=Buller|first1=D. J.|last2=Fodor|first2=J.|last3=Crume|first3=T. L.|doi=10.1016/j.tics.2005.09.008|title=The emperor is still under-dressed|journal=Trends in Cognitive Sciences|volume=9|issue=11|pages=508–510|year=2005|pmid=|pmc=}}</ref> Daly a Wilson na tuto Bullerovu poznámku odpověděli, že kritizované zdroje jsou pouze nepodstatným vzorkem jejich dat.<ref name="DalyWilson2005" />
=== Temrin a kol. a kritika Švédské studie ===
Daly a Wilson podle svých prací vycházeli částečně dat o dětských vraždách ve Švédsku mezi lety 1975 a 1995, která z hypotézou jejich studie souhlasí. Metastudie z roku 2000, kterou sepsal Temrin a jeho kolegové namítá, že Daly a Wilson klasifikovaly dětské vraždy bez toho, aby skutečně zkoumali genetickou příbuznost rodičů, kdo skutečně spáchali vraždu. Ve Švédské studii na biologických a nebiologických rodičích, jenom ve dvou případech ze sedmi byl útočníkem skutečně nevlastní rodič, což stojí jasně proti hypotéze Popelčina efektu.<ref name="Temrin2000">{{Cite journal|last1=Temrin|first1=H.|last2=Buchmayer|first2=S.|last3=Enquist|first3=M.|doi=10.1098/rspb.2000.1094|title=Step-parents and infanticide: New data contradict evolutionary predictions|journal=Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences|volume=267|issue=1446|pages=943–945|year=2000|pmid=|pmc=}}</ref>
Daly a Wilson také nezkoumali další možnosti interpretace výsledků Švédské studie - například pokud by platila korelace odlišné rasy adoptivních rodičů a zvýšeného násilí, byl by výsledek narušený, přestože by platila i korelace náhradní péče a zvýšeného násilí.<ref name="DalyWilson2001">{{cite journal|last=Daly|first=M.|author2=M. Wilson|title=An assessment of some proposed exceptions to the phenomenon of nepotistic discrimination against stepchildren|journal=Annales Zoologici Fennici|year=2001|volume=38|pages=287–296|url=ftp://psyftp.mcmaster.ca/dalywilson/Papers/ZoologicaFennica/daly.pdf}}</ref>
=== Alternativní hypotézy ===
Několik výzkumů si všimlo některých odlišných závislostí násilí na dětech všimlo.<ref name="Burgess1999">{{Cite journal|last1=Burgess|first1=R. L.|last2=Drais|first2=A. A.|doi=10.1007/s12110-999-1008-7|title=Beyond the "Cinderella effect"|journal=Human Nature|volume=10|issue=4|pages=373–398|year=1999|pmid=|pmc=}}</ref><ref name="Temrin2000" /><ref name="Giles-Sims1984">{{cite journal|last1=Giles-Sims|first1=Jean|last2=Finkelhor|first2=David|year=1984|title=Child Abuse in Stepfamilies|journal=Family Relations|volume=33|issue=3|pages=407–413|publisher=National Council on Family Relations|jstor=584711|doi=10.2307/584711}}</ref> Daly a Wilson nicméně tvrdí, že i kdyby evoluční psychologie nenašla žádnou shodu s jejich, nálezy, výsledky výzkumu to neznehodnocuje.<ref name="DalyWilson2005" />
Burgess a Drais považuje ''maltreatment'' jako příliš komplexní na kompletní vysvětlení genetických sounáležitostí a cituje mnohé další studie nacházející podobné korelace i se faktory sociálními, ekologickými a obecné charakteristiky dětí.<ref name="Burgess1999" /> Nicméně také dodávají, že tyto znaky jsou jednoduše pouze náznaky, z nichž nelze odvozovat přímý evoluční původ.<ref name="Burgess1999" /> Temrin a jeho koleagové také poukazují na další problémy potenciálně spojenými s násilím na dětech, předchozí obvinění, nadužívání léků, prohrané soudy nebo problémy s mentálním zdravím.<ref name="Temrin2000" />
Roku 1984, Giles-Sims a [[David Finkelhor]] kategorizoval a ohodnotil pět možných hypotéz, které by mohly efekt vysvětlit: "sociálně-evoluční teorie", "nominativní teorie", "stresová teorie", "teorie zdrojů" a "selekční faktory", což indikuje, že od evoluční výhodnosti znaku k jeho plnému projevu v populaci vede ještě dlouhá cesta. Nicméně hypotéza dosud na náhradních pěstounech empiricky testována nebyla,<ref name="Giles-Sims1984" /> takže se zatím jedná jen o teoretický model.
== Reference ==
| |||