Sebevražda: Porovnání verzí

| Názevnázev = Sebevražda

| Obrázekobrázek = Edouard Manet 059.jpg| Caption = ''[[Le Suicidé|Sebevražda]]'' od [[Édouarda Maneta]], 1877–1881

| ICD10 = {{ICD10|X|60||x|60}}–{{ICD10|X|84||x|60}}

| ICD9 = {{ICD9|E950}}

| MedlinePlus = 001554

[[Soubor:Suicide-prague.jpg|thumbnáhled|[[První pomoc]] osobě pokoušející se o sebevraždu podříznutím [[Céva|žil]] během školení [[vodní záchranář|vodních záchranářů]] [[Mezinárodní červený kříž|Červeným křížem]] (v rámci výcviku je fixována druhá zdravá [[ruka]])]]

'''Sebevražda''' ([[Latina|Latinsky]] ''suicidium'', výraz odvozený od ''sui caedere'', tedy "zabít sám sebe") je čin, kterým člověk úmyslně zapříčiní vlastní smrt. Sebevražda je často páchána ze [[zoufalství]], jehož příčina je obvykle přičítána [[Duševní porucha|duševní poruše]], například [[depresivní porucha|depresi]], [[Bipolární porucha|bipolární poruše]], [[Schizofrenie|schizofrenii]], alkoholismu nebo [[Narkoman|narkomaniinarkoman]]ii.<ref name="Hawton2009">{{cite journal |author=Hawton K, van Heeringen K |title=Suicide|journal=Lancet |volume=373 |issue=9672 |pages=1372–81 |year=2009 |month=April |pmid=19376453 |doi= 10.1016/S0140-6736(09)60372-X}}</ref> Svou roli nezřídka hrají i stresové faktory, jako například [[finanční potíže]] nebo problémy s [[Mezilidský vztah|mezilidskými vztahy]]. Snaha zabránit sebevraždám se odráží v omezení přístupu ke střelným zbraním, léčbě duševních nemocí, terapii při zneužívání návykových látek i zlepšování ekonomického rozvoje.

Nejběžnější způsoby sebevraždy se v různých zemích liší a částečně souvisí s dostupností prostředků k jejímu provedení. Mezi časté formy patří [[oběšení]], [[otrava pesticidy]] a použití střelné zbraně. Na následky sebevraždy každoročně zemře přibližně 800 000 až jeden milión osob, což celosvětově činí sebevraždu desátou hlavní příčinou úmrtí.<ref name="Hawton2009"/><ref name="Var2012"/> Mezi sebevrahy je více mužů než žen, přičemž u mužů je pravděpodobnost, že se zabijí, třikrát až čtyřikrát větší než u žen.<ref>{{cite book|last=Meier|first=Marshall B. Clinard, Robert F.|title=Sociology of deviant behavior|year=2008|publisher=Wadsworth Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-0-495-81167-1|page=169|url=http://books.google.co.uk/books?id=VB3OezIoI44C&pg=PA169|edition=14th ed.}}</ref> Každý rok dojde přibližně k 10 až 20&nbsp;miliónům [[Neúspěšný pokus o sebevraždu|neúspěšných pokusů o sebevraždu]];<ref>{{cite journal|author=Bertolote JM, Fleischmann A |title=Suicide and psychiatric diagnosis: a worldwide perspective |journal=World Psychiatry|volume=1 |issue=3 |pages=181–5 |year=2002 |month=October |pmid=16946849 |pmc=1489848}}</ref> ty jsou častěji zaznamenány u mladších osob a u žen.

Názory na sebevraždu byly vždy ovlivňovány širšími existenčními tématy, jako jsou náboženství, [[čest]] a [[smysl života]]. [[Abrahámovská náboženství]] sebevraždu tradičně považují za [[hřích|urážku Boha]], neboť vyznávají [[posvátnost života]]. Během [[Samuraj|samurajskésamuraj]]ské éry v Japonsku byl rituál [[seppuku]] uznáván jako prostředek odčinění selhání nebo forma protestu. [[Satí (obřad)|Satí]], nyní nezákonný [[Hinduismus|hinduistický]] pohřební obřad, očekával od [[Vdova#Vdovy v indické kultuře|vdovy]] [[sebeupálení]] na manželově pohřební hranici, ať už dobrovolně nebo pod nátlakem ze strany rodiny a společnosti.<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/worldservice/learningenglish/news/words/general/020807_witn.shtml|title=Indian woman commits sati suicide |publisher=Bbc.co.uk |date=2002-08-07 |accessdate=2010-08-26}}</ref>

Sebevražda, označovaná rovněž jako dokonaná sebevražda, je „akt odnětí si vlastního života“.<ref>{{cite book|title=Stedman's medical dictionary|year=2006|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia|isbn=978-0-7817-3390-8|edition=28th ed.}}</ref> Pokus o sebevraždu nebo sebevražedné chování bez fatálních následků jsou pak charakterizovány jako [[sebepoškození]] motivované touhou ukončit vlastní život, které však nemá za následek smrt.<ref name="Krug2002">{{cite book|last=Krug|first=Etienne|title=World Report on Violence and Health (Vol. 1)|year=2002|publisher=World Health Organization|location=Genève|isbn=978-92-4-154561-7|page=185|url=http://books.google.ca/books?id=db9OHpk-TksC&pg=PA185}}</ref> [[Asistovaná sebevražda]] je typ sebevraždy, kdy jednotlivec nepřímo pomáhá druhému člověku přivodit si smrt, a to poskytnutím rady nebo prostředků k jejímu spáchání.<ref name="Gullota2002">{{cite book|last=Gullota|first=edited by Thomas P.|title=The encyclopedia of primary prevention and health promotion|year=2002|publisher=Kluwer Academic/Plenum|location=New York|isbn=978-0-306-47296-1|page=1112|url=http://books.google.ca/books?id=Elx37xzO0bsC&pg=PA1112|coauthors=Bloom, Martin}}</ref> Tím se asistovaná sebevražda liší od [[eutanazie]], kde druhá osoba hraje při ukončení života jiného jedince mnohem aktivnější roli.<ref name="Gullota2002"/> [[Sebevražedné myšlenky]] jsou myšlenky na ukončení vlastního života.<ref name="Krug2002"/>

[[Soubor:Suicidecases.png|thumbnáhled|upright=1.35|Okolnosti zvyšující pravděpodobnost sebevraždy v 16 amerických státech v roce 2008.<ref>{{cite journal|last=Karch|first=DL|coauthors=Logan, J; Patel, N; Centers for Disease Control and Prevention, (CDC)|title=Surveillance for violent deaths—National Violent Death Reporting System, 16 states, 2008.|journal=Morbidity and mortality weekly report. Surveillance summaries (Washington, D.C. : 2002)|date=2011 Aug 26|volume=60|issue=10|pages=1–49|pmid=21866088}}</ref>]]

Mezi faktory, které ovlivňují riziko sebevraždy, patří genetická dispozice, [[duševní porucha|psychiatrické poruchy]], [[narkomanie]], různé psychické stavy, kulturní, rodinné a společenské situace a genetika.<ref name="Hawton2012"/> [[Duševní porucha|Duševní onemocnění]] a zneužívání návykových látek jsou často souběžnými jevy.<ref name="Drug2011"/> Mezi další rizikové faktory patří předchozí pokusy o sebevraždu,<ref name="EB2011"/> snadná dostupnost prostředků k jejímu spáchání, předchozí sebevražda v rodině nebo [[traumatické poranění mozku]].<ref>{{cite journal|last=Simpson|first=G|coauthors=Tate, R|title=Suicidality in people surviving a traumatic brain injury: prevalence, risk factors and implications for clinical management.|journal=Brain injury : [BI]|date=2007 Dec|volume=21|issue=13–14|pages=1335–51|pmid=18066936|doi=10.1080/02699050701785542}}</ref> Příkladem je počet sebevražd v domácnostech se střelnými zbraněmi, který je vyšší než v domácnostech, které střelné zbraně nevlastní.<ref name="Miller 393–408">{{cite journal|last=Miller|first=M|coauthors=Azrael, D; Barber, C|title=Suicide mortality in the United States: the importance of attending to method in understanding population-level disparities in the burden of suicide.|journal=Annual review of public health|date=2012 Apr|volume=33|pages=393–408|pmid=22224886|doi=10.1146/annurev-publhealth-031811-124636}}</ref> [[Sociální ekonomie|Socioekonomické]] faktory, například nezaměstnanost, chudoba, [[bezdomovectví]] a diskriminace jsou další skutečnosti, které mohou myšlenky na sebevraždu vyvolat.<ref>{{cite journal |author=Qin P, Agerbo E, Mortensen PB |title=Suicide risk in relation to socioeconomic, demographic, psychiatric, and familial factors: a national register-based study of all suicides in Denmark, 1981–1997 |journal=Am J Psychiatry |volume=160 |issue=4 |pages=765–72|year=2003 |month=April |pmid=12668367 |doi=10.1176/appi.ajp.160.4.765}}</ref> Přibližně 15–40 % osob zanechává [[dopis na rozloučenou]].<ref>{{cite book|last=Gilliland|first=Richard K. James, Burl E.|title=Crisis intervention strategies|publisher=Brooks/Cole|location=Belmont, CA|isbn=978-1-111-18677-7|page=215|url=http://books.google.ca/books?id=E2sKf-sexZwC&pg=PA215|edition=7th ed.}}</ref> Má se za to, že genetika stojí za přibližně 38 % až 55 % případů sebevražedného chování.<ref name="Brent2008">{{cite journal|last=Brent|first=DA|coauthors=Melhem, N|title=Familial transmission of suicidal behavior.|journal=The Psychiatric clinics of North America|date=2008 Jun|volume=31|issue=2|pages=157–77|pmid=18439442|doi=10.1016/j.psc.2008.02.001|pmc=2440417}}</ref> [[Válečný veterán|Váleční veteráni]] jsou ohroženi vyšším rizikem sebevraždy částečně i v důsledku vyššího počtu případů duševních onemocnění a zdravotních problémů souvisejících s [[Válka|válkou]].<ref name="Martyr2009">{{cite journal|last=Rozanov|first=V|coauthors=Carli, V|title=Suicide among war veterans.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Jul|volume=9|issue=7|pages=2504–19|pmid=22851956|doi=10.3390/ijerph9072504|pmc=3407917}}</ref>

Vědci předpokládají, že lidé s abnormální verzí genu SKA2 mohou mít větší problémy zastavit příliv hormonů, které jejich tělo produkuje v reakci na stres (KAMINSKI 2014) a díky kterým tělo zůstává v negativním rozpoložení a zvýšené připravenosti reagovat na nebezpečí. Podle experimentů až u 80% sebevrahů je možné pomocí testu předvídat hrozící pokus o sebevraždu. <ref>http://zpravy.tiscali.cz/americti-vedci-dokazou-z-krve-poznat-sebevrazedne-sklony-241230</ref>

[[Duševní poruchy]] jsou v okamžiku sebevraždy častým jevem; odhady se pohybují mezi 27 %<ref name="University of Manchester Centre for Mental Health and Risk">{{cite web|last=University of Manchester Centre for Mental Health and Risk|title=The National Confidential Inquiry into Suicide and Homicide by People with Mental Illness|url=http://www.medicine.manchester.ac.uk/cmhr/centreforsuicideprevention/nci/reports/annual_report_2012.pdf|accessdate=25 July 2012}}</ref> a více než 90 % případů.<ref name="EB2011"/> U osob přijatých na psychiatrické oddělení je doživotní riziko dokonané sebevraždy přibližně 8,6 %.<ref name="EB2011"/> Celá polovina osob, jež zemřely v důsledku sebevraždy, pravděpodobně trpěla [[Deprese (psychologie)|depresí]]; tato nebo některá z dalších [[Afektivní porucha|afektivních poruch]], například [[bipolární porucha]], zvyšuje riziko sebevraždy dvacetinásobně.<ref name="Che2012">{{cite book|last=Chehil|first=Stan Kutcher, Sonia|title=Suicide Risk Management A Manual for Health Professionals.|publisher=John Wiley & Sons|location=Chicester|isbn=978-1-119-95311-1|pages=30–33|year=2012|url=http://books.google.ca/books?id=fV8_1u0c7l0C&pg=PA31|edition=2nd ed.}}</ref> Mezi další významné příčiny sebevražd patří [[schizofrenie]] (14 %), [[poruchy osobnosti]] (14 %),<ref>{{cite journal|last=Bertolote|first=JM|coauthors=Fleischmann, A; De Leo, D; Wasserman, D|title=Psychiatric diagnoses and suicide: revisiting the evidence.|journal=Crisis|year=2004|volume=25|issue=4|pages=147–55|pmid=15580849}}</ref> [[bipolární porucha]]<ref name="Che2012"/> a [[posttraumatická stresová porucha]].<ref name="EB2011"/> Na následky sebevraždy umírá přibližně 5 % osob se [[schizofrenie|schizofrenií]].<ref name="Lancet09">{{cite journal |author=[[Jim van Os|van Os J]], Kapur S |title=Schizophrenia |journal=Lancet |volume=374 |issue=9690|pages=635–45 |year=2009|month=August |pmid=19700006|doi=10.1016/S0140-6736(09)60995-8|url=http://xa.yimg.com/kq/groups/19525360/611943554/name/Schizophrenia+-+The+Lancet.pdf}}</ref> [[Poruchy příjmu potravy]] jsou dalším onemocněním spojeným s vysokým rizikem sebevraždy.<ref name="Tint2010"/>

Nejvýznamnějším prediktivním ukazatelem eventuálního dokonání sebevraždy jsou předchozí sebevražedné pokusy.<ref name="EB2011">{{cite journal|last=Chang|first=B|coauthors=Gitlin, D; Patel, R|title=The depressed patient and suicidal patient in the emergency department: evidence-based management and treatment strategies.|journal=Emergency medicine practice|date=2011 Sep|volume=13|issue=9|pages=1–23; quiz 23–4|pmid=22164363}}</ref> Přibližně 20 % sebevražd předchází dřívější pokus o sebevraždu a z těch, kteří se o sebevraždu pokusí, ji do roka dokoná 1 %<ref name="EB2011"/> a více než 5 % pak sebevraždu spáchá po 10&nbsp;letech.<ref name="Tint2010"/> Ačkoli [[sebepoškozování]] není považováno za pokus o sebevraždu, sebepoškozující chování se zvýšeným rizikem sebevraždy souvisí.<ref>{{cite journal | pmid = 17606825 | doi=10.1001/archpedi.161.7.634 | volume=161 | issue=7 | title=The relationship between self-injurious behavior and suicide in a young adult population | year=2007 |month=July | author=Whitlock J, Knox KL | journal=Arch Pediatr Adolesc Med | pages=634–40}}</ref>

V přibližně 80 % případů dokonaných sebevražd dotyčná osoba navštívila lékaře během roku předcházejícího úmrtí;<ref name="Pir1998"/> ve 45 % tato návštěva proběhla v měsíci předcházejícím sebevraždě.<ref>{{cite journal|last=Luoma|first=JB|coauthors=Martin, CE; Pearson, JL|title=Contact with mental health and primary care providers before suicide: a review of the evidence.|journal=The American Journal of Psychiatry|date=2002 Jun|volume=159|issue=6|pages=909–16|pmid=12042175}}</ref> Asi 25–40 % osob, které sebevraždu dokonaly, v předchozím roce kontaktovalo služby péče o duševní zdraví.<ref name="University of Manchester Centre for Mental Health and Risk"/><ref name="Pir1998">{{cite journal|last=Pirkis|first=J|coauthors=Burgess, P|title=Suicide and recency of health care contacts. A systematic review.|journal=The British journal of psychiatry : the journal of mental science|date=1998 Dec|volume=173|pages=462–74|pmid=9926074}}</ref>

[[Soubor:The Drunkard's Progress 1846.jpg|thumbnáhled|upright=1.35|Obraz „Cesta opilce“ z roku 1846 znázorňuje, jak může alkoholismus vést až k sebevraždě]]

[[Zneužívání návykových látek]] je druhým nejběžnějším [[Rizikový faktor|rizikovým faktorem]] sebevraždy po [[Deprese (psychologie)|depresi]] a [[Bipolární porucha|bipolární poruše]].<ref>{{cite book|last=Perrotto|first=Jerome D. Levin, Joseph Culkin, Richard S.|title=Introduction to chemical dependency counseling|year=2001|publisher=Jason Aronson|location=Northvale, N.J.|isbn=978-0-7657-0289-0|pages=150–152|url=http://books.google.com/?id=felzn3Ntd-cC&pg=RA1-PA151}}</ref> Se sebevraždami souvisí jak chronické zneužívání látek, tak [[akutní intoxikace]].<ref name="Drug2011"/><ref name="Fadem2004"/> V kombinaci s osobním zármutkem, například z důvodu [[zármutek|úmrtí blízké osoby]], se riziko ještě dále zvyšuje.<ref name="Fadem2004">{{cite book|last=Fadem|first=Barbara|title=Behavioral science in medicine|year=2004|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia|isbn=978-0-7817-3669-5|page=217|url=http://books.google.ca/books?id=KB-g-oBfApsC&q=217}}</ref> Zneužívání látek je také spojováno s poruchami duševního zdraví.<ref name="Drug2011"/>

Většina osob je v okamžiku spáchání sebevraždy pod vlivem [[sedativum|sedativně-hypnotických látek]] (jako je například alkohol nebo benzodiazepiny);<ref name="Youssef2008">{{cite journal |author=Youssef NA, Rich CL |title=Does acute treatment with sedatives/hypnotics for anxiety in depressed patients affect suicide risk? A literature review |journal=Ann Clin Psychiatry |volume=20 |issue=3|pages=157–69 |year=2008|pmid=18633742 |doi=10.1080/10401230802177698 |url=}}</ref> alkoholismus hraje roli u 15 % až 61 % případů.<ref name="Drug2011"/> V zemích s vysokou spotřebou alkoholu a vyšší hustotou míst, kde se alkohol rozlévá, je rovněž vyšší počet sebevražd,<ref name="ETOH2006"/> přičemž tato souvislost se vztahuje zejména na konzumaci [[Destiláty|destilovaných alkoholických nápojů]], nikoli na konzumaci alkoholu obecně.<ref name="Drug2011"/> Přibližně 2,2–3,4 % osob léčených z alkoholismu v určitém okamžiku života umírá na následky sebevraždy.<ref name="ETOH2006">{{cite journal|last=Sher|first=L|title=Alcohol consumption and suicide.|journal=QJM : monthly journal of the Association of Physicians|date=2006 Jan|volume=99|issue=1|pages=57–61|pmid=16287907|doi=10.1093/qjmed/hci146}}</ref> Alkoholici, kteří se pokoušejí spáchat sebevraždu, jsou obvykle muži staršího věku, kteří se o ni již dříve pokusili.<ref name="Drug2011"/> Ke 3 až 35 % případů úmrtí osob užívajících heroin dochází v důsledku sebevraždy (přibližně čtrnáctinásobek počtu úmrtí osob, které tuto drogu neužívají).<ref>{{cite journal |author=Darke S, Ross J |title=Suicide among heroin users: rates, risk factors and methods|journal=Addiction |volume=97 |issue=11 |pages=1383–94 |year=2002|month=November |pmid=12410779 |doi= 10.1046/j.1360-0443.2002.00214.x|url=http://onlinelibrary.wiley.com/resolve/openurl?genre=article&sid=nlm:pubmed&issn=0965-2140&date=2002&volume=97&issue=11&spage=1383}}</ref>

Užívání [[Kokain|kokainukokain]]u a [[Metamfetamin|metamfetaminůmetamfetamin]]ů se sebevraždou velmi úzce souvisí.<ref name="Drug2011"/><ref>{{cite journal|last=Darke|first=S|coauthors=Kaye, S; McKetin, R; Duflou, J|title=Major physical and psychological harms of methamphetamine use.|journal=Drug and alcohol review|date=2008 May|volume=27|issue=3|pages=253–62|pmid=18368606|doi=10.1080/09595230801923702}}</ref> U osob užívajících kokain je riziko nejvyšší během abstinenční fáze.<ref>{{cite book|last=Jr|first=Frank J. Ayd,|title=Lexicon of psychiatry, neurology, and the neurosciences|year=2000|publisher=Lippincott Williams & Wilkins|location=Philadelphia [u.a.]|isbn=978-0-7817-2468-5|page=256|url=http://books.google.ca/books?id=ea_QVG2BFy8C&q=256|edition=2nd ed.}}</ref> Osoby užívající [[inhalant]]y jsou rovněž vystaveny značnému riziku sebevraždy - v určitém okamžiku života se o ni pokusí přibližně 20 % a více než 65 % o ní uvažuje.<ref name="Drug2011"/> [[Kouření tabáku|Kouření cigaret]] je s rizikem sebevraždy rovněž spojováno.<ref name="Hughes2008">{{cite journal|last=Hughes|first=JR|title=Smoking and suicide: a brief overview.|journal=Drug and alcohol dependence|date=2008 Dec 1|volume=98|issue=3|pages=169–78|pmid=18676099|doi=10.1016/j.drugalcdep.2008.06.003}}</ref> Pro tuto souvislost existuje jen málo důkazů, byly však vysloveny hypotézy, že ti, kteří mají předpoklad ke kouření, mají rovněž předpoklady k sebevraždě, že kouření způsobuje zdravotní problémy, které lidi následně vedou k myšlenkám na ukončení života, a že kouření má vliv na chemické pochody v mozku, které jsou příčinou sebevražedných sklonů.<ref name="Hughes2008"/> [[Konopí]] však podle všeho toto riziko nijak nezvyšuje.<ref name="Drug2011"/>

[[Gambler|Gambleři]] (patologičtí hráči) jsou v porovnání s běžnou populací spojováni s častějšími [[Myšlenky na sebevraždu|myšlenkami na sebevraždu]] a pokusy o ni.<ref>{{cite book |first1=Stefano |last1=Pallanti |first2=Nicolò Baldini |last2=Rossi|first3=Eric |last3=Hollander |chapter=11. Pathological Gambling |editor1-first=Eric|editor1-last=Hollander |editor2-first=Dan J. | editor2-last=Stein |title=Clinical manual of impulse-control disorders |url=http://books.google.com/books?id=u2wVP8KJJtcC&pg=PA253 |year=2006|publisher=American Psychiatric Pub |isbn=978-1-58562-136-1 |page=253}}</ref> O sebevraždu se pokusí 12 až 24 % patologických hráčů.<ref name="Oliv2008"/> Počet sebevražd jejich životních partnerů je třikrát vyšší než u běžné populace.<ref name="Oliv2008">{{cite journal|last=Oliveira|first=MP|coauthors=Silveira, DX; Silva, MT|title=[Pathological gambling and its consequences for public health].|journal=Revista de saude publica|date=2008 Jun|volume=42|issue=3|pages=542–9|pmid=18461253}}</ref> Mezi další faktory, které u gamblerů riziko sebevraždy zvyšují, patří duševní nemoci, alkohol a užívání drog.<ref>{{cite journal|last=Hansen|first=M|coauthors=Rossow, I|title=[Gambling and suicidal behaviour].|journal=Tidsskrift for den Norske laegeforening : tidsskrift for praktisk medicin, ny raekke|date=2008 Jan 17|volume=128|issue=2|pages=174–6|pmid=18202728}}</ref>

Mezi sebevražedností (suicidalitou) a zdravotními problémy existuje jistá souvislost; ke zmíněným zdravotním potížím mimo jiné patří<ref name="Tint2010"/> [[chronická bolest]],<ref>{{cite journal|last=Manthorpe|first=J|coauthors=Iliffe, S|title=Suicide in later life: public health and practitioner perspectives.|journal=International journal of geriatric psychiatry|date=2010 Dec|volume=25|issue=12|pages=1230–8|pmid=20104515|doi=10.1002/gps.2473}}</ref> [[traumatické poranění mozku]],<ref>{{cite journal |author=Simpson GK, Tate RL |title=Preventing suicide after traumatic brain injury: implications for general practice |journal=Med. J. Aust. |volume=187|issue=4 |pages=229–32 |year=2007 |month=August|pmid=17708726|url=http://www.mja.com.au/public/issues/187_04_200807/sim11240_fm.html}}</ref> rakovina,<ref name="Ang2012">{{cite journal|last=Anguiano|first=L|coauthors=Mayer, DK; Piven, ML; Rosenstein, D|title=A literature review of suicide in cancer patients.|journal=Cancer nursing|date=2012 Jul–Aug|volume=35|issue=4|pages=E14-26|pmid=21946906|doi=10.1097/NCC.0b013e31822fc76c}}</ref> [[hemodialýza]], [[HIV]] nebo [[systémový lupus erythematodes]].<ref name="Tint2010"/> Diagnóza rakoviny riziko následné sebevraždy přibližně zdvojnásobuje.<ref name="Ang2012"/> Zvýšená sebevražednost přetrvává i po vypořádání se s depresivním onemocněním nebo závislostí na alkoholu. U osob s více než jedním onemocněním je riziko obzvláště vysoké. V Japonsku jsou zdravotní problémy uváděny jako hlavní důvod sebevraždy.<ref>{{cite book|last=Yip|first=edited by Paul S.F.|title=Suicide in Asia : causes and prevention|year=2008|publisher=Hong Kong University Press|location=Hong Kong|isbn=9789622099432|page=11|pages=http://books.google.ca/books?id=HuHQbtlyM40C&pg=PA11}}</ref>

Poruchy spánku, například [[nespavost]]<ref>{{cite journal|last=Ribeiro|first=JD|coauthors=Pease, JL; Gutierrez, PM; Silva, C; Bernert, RA; Rudd, MD; Joiner TE, Jr|title=Sleep problems outperform depression and hopelessness as cross-sectional and longitudinal predictors of suicidal ideation and behavior in young adults in the military.|journal=Journal of Affective Disorders|date=2012 Feb|volume=136|issue=3|pages=743–50|pmid=22032872|doi=10.1016/j.jad.2011.09.049}}</ref> a [[spánková apnoe]], jsou u deprese a sebevraždy dalšími rizikovými faktory. V některých případech mohou být poruchy spánku rizikovým činitelem nezávislým na depresi.<ref>{{cite journal|last=Bernert|first=RA|coauthors=Joiner TE, Jr; Cukrowicz, KC; Schmidt, NB; Krakow, B|title=Suicidality and sleep disturbances.|journal=Sleep|date=2005 Sep|volume=28|issue=9|pages=1135–41|pmid=16268383}}</ref> Symptomy podobnými afektivních poruchám se může projevovat celá řada dalších onemocnění, mezi něž patří například [[hypotyreóza]], [[Alzheimerova choroba]], [[nádory mozku]], [[systémový lupus erythematodes]] a nežádoucí vedlejší účinky řady léků (například [[Betabeta blokátor|beta blokátorů]]ů a [[Steroidy|steroidů]]).<ref name="EB2011"/>

Riziko sebevraždy zvyšuje řada psychosociálních stavů. Patří mezi ně [[pocit beznaděje]], ztráta radosti ze života, [[deprese]] a úzkostlivost.<ref name="Che2012"/> Roli hraje rovněž nízká schopnost řešit problémy, ztráta dřívějších schopností a špatná kontrola impulzivního chování.<ref name="Che2012"/><ref name="Joiner2005">{{cite journal|last=Joiner TE|first=Jr|coauthors=Brown, JS; Wingate, LR|title=The psychology and neurobiology of suicidal behavior.|journal=Annual review of psychology|year=2005|volume=56|pages=287–314|pmid=15709937|doi=10.1146/annurev.psych.56.091103.070320}}</ref> U starších osob je významným faktorem vnímání sebe sama jako přítěže pro ostatní.<ref name="Van2011">{{cite journal|last=Van Orden|first=K|coauthors=Conwell, Y|title=Suicides in late life.|journal=Current psychiatry reports|date=2011 Jun|volume=13|issue=3|pages=234–41|pmid=21369952|doi=10.1007/s11920-011-0193-3|pmc=3085020}}</ref><ref name="Van2011"/>

Riziko zvyšují také nedávné stresující životní situace, například ztráta člena rodiny nebo přítele, ztráta zaměstnání nebo společenská izolace (například osamělý život).<ref name="Che2012"/> Vyššímu riziku jsou vystaveni i ti, kteří nikdy nevstoupili do manželského svazku.<ref name="EB2011"/> Riziko sebevraždy může snížit aktivní víra jedince.<ref name="Religion2009">{{cite journal|last=Koenig|first=HG|title=Research on religion, spirituality, and mental health: a review.|journal=Canadian journal of psychiatry. Revue canadienne de psychiatrie|date=2009 May|volume=54|issue=5|pages=283–91|pmid=19497160}}</ref> To je přičítáno negativnímu postoji, který k sebevraždě mnohá náboženství zaujímají, a větší vztahové pospolitosti, kterou náboženství může poskytovat.<ref name="Religion2009"/> U [[Muslim|muslimůmuslim]]ů, stejně jako jiných skupin věřících, byl prokázán nižší počet sebevražd.<ref name="Islam2006">{{cite journal|last=Lester|first=D|title=Suicide and islam.|journal=Archives of suicide research : official journal of the International Academy for Suicide Research|year=2006|volume=10|issue=1|pages=77–97|pmid=16287698|doi=10.1080/13811110500318489}}</ref>

Někteří lidé mohou sebevraždu spáchat jako únik před [[Šikana|šikanou]] či [[Předsudek|předsudky]].<ref name="Cox2012">{{cite journal |last1= Cox |first1= William T. L. |last2= Abramson |first2= Lyn Y. |last3= Devine |first3= Patricia G. |last4= Hollon |first4= Steven D.|year= 2012 |title= Stereotypes, Prejudice, and Depression: The Integrated Perspective |journal= [[Perspectives on Psychological Science (journal)|Perspectives on Psychological Science]] |volume= 7 |issue= 5 |pages= 427–449 |publisher= |doi= 10.1177/1745691612455204|url=http://pps.sagepub.com/content/7/5/427.abstract |accessdate=}}</ref> [[Sexuální zneužívání]] v dětství<ref>{{cite journal|last=Wegman|first=HL|coauthors=Stetler, C|title=A meta-analytic review of the effects of childhood abuse on medical outcomes in adulthood.|journal=Psychosomatic Medicine|date=2009 Oct|volume=71|issue=8|pages=805–12|pmid=19779142|doi=10.1097/PSY.0b013e3181bb2b46}}</ref> a čas strávený v [[Pěstounská péče|pěstounské péči]] jsou rovněž dalšími z rizikových faktorů.<ref>{{cite journal|last=Oswald|first=SH|coauthors=Heil, K; Goldbeck, L|title=History of maltreatment and mental health problems in foster children: a review of the literature.|journal=Journal of pediatric psychology|date=2010 Jun|volume=35|issue=5|pages=462–72|pmid=20007747|doi=10.1093/jpepsy/jsp114}}</ref> Má se za to, že sexuální zneužívání k celkovému riziku přispívá až z 20 %.<ref name="Brent2008"/>

[[Vývojová psychologie]] vysvětluje sebevraždu tak, že může zlepšovat [[inkluzivní zdatnost]]. Osoba, která páchá sebevraždu, již nemůže mít více dětí a tím, že zůstává naživu, odčerpává zdroje a prostředky, které by mohlo využívat její příbuzenstvo. Námitkou je, že smrt zdravých dospělých jedinců reprodukční schopnost pravděpodobně nijak nezvýší. [[Adaptace]] na velmi odlišné původní prostředí může být v tom současném kontraproduktivní.<ref name="Joiner2005"/><ref>{{cite journal|last=Confer|first=Jaime C.|coauthors=Easton, Judith A.; Fleischman, Diana S.; Goetz, Cari D.; Lewis, David M. G.; Perilloux, Carin; Buss, David M.|title=Evolutionary psychology: Controversies, questions, prospects, and limitations.|journal=American Psychologist|date=1 January 2010|volume=65|issue=2|pages=110–126|doi=10.1037/a0018413|pmid=20141266}}</ref>

S rizikem sebevraždy souvisí také chudoba.<ref name="Stark2011">{{cite journal|last=Stark|first=CR|coauthors=Riordan, V; O'Connor, R|title=A conceptual model of suicide in rural areas.|journal=Rural and remote health|year=2011|volume=11|issue=2|page=1622|pmid=21702640}}</ref> Relativní chudoba jedince, jež se v porovnání s jeho okolím zvyšuje, přispívá k růstu rizika sebevraždy.<ref>{{cite journal|last=Daly|first=Mary|title=Relative Status and Well-Being: Evidence from U.S. Suicide Deaths|journal=Federal Reserve Bank of San Francisco Working Paper Series|date=Sept 2012|url=http://www.frbsf.org/publications/economics/papers/2012/wp12-16bk.pdf}}</ref> Od roku 1997 spáchalo v [[Indie|Indii]] [[Sebevraždy rolníků v Indii|sebevraždu]] přes 200 000 rolníků, a to částečně kvůli problémům s [[Dluh|dluhydluh]]y.<ref>{{cite news|last=Lerner|first=George|title=Activist: Farmer suicides in India linked to debt, globalization|url=http://articles.cnn.com/2010-01-05/world/india.farmer.suicides_1_farmer-suicides-andhra-pradesh-vandana-shiva?_s=PM:WORLD|accessdate=13 February 2013|newspaper=CNN World|date=Jan 5,2010}}</ref> V Číně je sebevražda třikrát pravděpodobnější ve venkovských regionech než ve městech, a to částečně z důvodu finančních obtíží v těchto oblastech země.<ref>{{cite journal|last=Law|first=S|coauthors=Liu, P|title=Suicide in China: unique demographic patterns and relationship to depressive disorder.|journal=Current psychiatry reports|date=2008 Feb|volume=10|issue=1|pages=80–6|pmid=18269899}}</ref>

Důležitou roli v problematice sebevražd hrají média, včetně internetu.<ref name="Hawton2012"/> Způsob, jakým sebevraždu prezentují, může mít v důsledku velkého množství zpráv, prominentně a opakovaně uváděných a sebevraždu glorifikujících nebo romantizujících, negativní vliv.<ref name="Boh2012">{{cite journal|last=Bohanna|first=I|coauthors=Wang, X|title=Media guidelines for the responsible reporting of suicide: a review of effectiveness.|journal=Crisis|year=2012|volume=33|issue=4|pages=190–8|pmid=22713977|doi=10.1027/0227-5910/a000137}}</ref> Je-li uveden podrobný popis toho, jak konkrétními prostředky sebevraždu spáchat, může se četnost použití tohoto způsobu sebevraždy napříč celou populací zvýšit.<ref name="Yip2012"/>

Tento spouštěcí faktor epidemií sebevražd nebo tzv. [[Inspirovaná sebevražda|inspirovaných sebevražd]] je známý jako [[Wertherův efekt]], pojmenovaný po protagonistovi [[Johann Wolfgang von Goethe|Goetheho]] díla ''[[Utrpení mladého Werthera]]'', který sebevraždu sám spáchal.<ref name="Sia2012"/> Riziko je vyšší u dospívajících, kteří si mohou smrt romantizovat.<ref>{{cite journal |author=Stack S |title=Suicide in the media: a quantitative review of studies based on non-fictional stories |journal=Suicide Life Threat Behav |volume=35 |issue=2 |pages=121–33|year=2005 |month=April |pmid=15843330 |doi=10.1521/suli.35.2.121.62877}}</ref> Zdá se, že zatímco vliv sdělovacích prostředků je významný, vliv zábavních prostředků nelze jednoznačně vymezit.<ref>{{cite journal|author=Pirkis J |title=Suicide and the media

|journal=Psychiatry |volume=8 |issue=7 |pages=269–271 |date=July 2009 |doi=10.1016/j.mppsy.2009.04.009|url=http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1476179309000 72X}}</ref> Objevily se návrhy, aby protikladem Wertherova efektu byl tzv. Papagenův efekt, kdy poskytování informací o mechanismech zvládání náročných situací může mít ochranný efekt. Výraz je založen na postavě [[Wolfgang Amadeus Mozart|Mozartovy]] opery ''[[Kouzelná flétna]]'', která se ze strachu ze ztráty milované dívky chystá spáchat sebevraždu, dokud mu přátelé nepomohou.<ref name="Sia2012">{{cite journal|last=Sisask|first=M|coauthors=Värnik, A|title=Media roles in suicide prevention: a systematic review.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Jan|volume=9|issue=1|pages=123–38|pmid=22470283|doi=10.3390/ijerph9010123|pmc=3315075}}</ref> Pokud by média podávala zprávy vhodným způsobem, bylo by možno riziko sebevražd snížit.<ref name="Boh2012"/> Získání podpory ze strany mediálního průmyslu však může být zejména z dlouhodobého hlediska obtížné.<ref name="Boh2012"/>

[[Racionální sebevražda]] je promyšlené a odůvodněné odnětí si vlastního života,<ref name="Loue2008">{{cite book|last=Loue|first=Sana|title=Encyclopedia of aging and public health : with 19 tables|year=2008|publisher=Springer|location=New York, NY|isbn=978-0-387-33753-1|page=696|url=http://books.google.ca/books?id=rTMrB0AutLwC&pg=PA696}}</ref> ačkoli někteří se domnívají, že sebevražda není logická nikdy.<ref name="Loue2008"/> Akt dobrovolného odchodu ze života ve prospěch druhých je známý jako [[altruistická sebevražda]].<ref name="Moody2010">{{cite book|last=Moody|first=Harry R.|title=Aging : concepts and controversies|year=2010|publisher=Pine Forge Press|location=Los Angeles|isbn=978-1-4129-6966-6|page=158|url=http://books.google.ca/books?id=qj8GS77QAgwC&pg=PA158|edition=6th ed.}}</ref> Příkladem může být starý člověk, který svůj život ukončí proto, aby mladším lidem v komunitě zanechal větší množství potravy.<ref name="Moody2010"/> V některých [[Eskymák|eskymáckých]] kulturách je tento krok vnímán jako projev vážnosti, odvahy nebo moudrosti.<ref name="Hales2012"/>

[[Sebevražedný útok]] je politický čin, při kterém se útočník dopouští násilí na ostatních, přičemž ví, že tento krok povede k jeho vlastní smrti.<ref>{{cite book|last=editor|first=Tarek Sobh,|title=Innovations and advances in computer sciences and engineering|year=2010|publisher=Springer Verlag|location=Dordrecht|isbn=978-90-481-3658-2|page=503|url=http://books.google.ca/books?id=B-Zf1sQZapMC&pg=PA503|edition=Online-Ausg.}}</ref> Někteří sebevražední bomboví útočníci páchají útoky ve snaze o získání titulu [[Mučedník|mučedníkamučedník]]a.<ref name="Martyr2009"/> Útoky [[kamikadze]] byly prováděny jako úkol motivovaný vyšším principem nebo morální povinností.<ref name="Hales2012">{{cite book|last=Hales|first=edited by Robert I. Simon, Robert E.|title=The American Psychiatric Publishing textbook of suicide assessment and management|publisher=American Psychiatric Pub.|location=Washington, DC|isbn=978-1-58562-414-0|page=714|url=http://books.google.ca/books?id=H8tigTjBCRkC&pg=PA714|edition=2nd ed.}}</ref> [[Vražda a následná sebevražda]] je skutek [[Vražda|vraždy]] do týdne následovaný sebevraždou osoby, která vraždu spáchala.<ref>{{cite journal|last=Eliason|first=S|title=Murder-suicide: a review of the recent literature.|journal=The journal of the American Academy of Psychiatry and the Law|year=2009|volume=37|issue=3|pages=371–6|pmid=19767502}}</ref> [[Hromadná sebevražda|Hromadné sebevraždy]] jsou často páchány pod [[sociální tlak|sociálním tlakem]], kdy se členové vzdávají své osobní nezávislosti ve prospěch vůdce.<ref>{{cite book|last=Smith|first=William Kornblum in collaboration with Carolyn D.|title=Sociology in a changing world|publisher=Wadsworth Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-1-111-30157-6|page=27|url=http://books.google.ca/books?id=DtKcG6qoY5AC&pg=PT51|edition=9e [9th ed].}}</ref> Masovou sebevraždu mohou spáchat i pouzí dva lidé - taková sebevražda se pak nazývá [[sebevražedný pakt]].<ref>{{cite book|last=Campbell|first=Robert Jean|title=Campbell's psychiatric dictionary|year=2004|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-515221-0|page=636|url=http://books.google.ca/books?id=Vrlsos_O13UC&pg=PA636|edition=8th ed.}}</ref>

[[Soubor:SuicideCFR.png|thumbnáhled|upright=1.35|Úmrtnost podle způsobu sebevraždy ve Spojených státech.<ref name="Miller 393–408"/>]]

Nejčastější způsoby provedení sebevraždy se v různých zemích liší. K těm nejběžnějším patří zejména sebevražda [[oběšení]]m, [[Otrava pesticidy|otrávením pesticidy]] a za použití [[střelné zbraně]].<ref>{{cite journal|author=Ajdacic-Gross V |title=Methods of suicide: international suicide patterns derived from the WHO mortality database |journal=Bull. World Health Organ. |volume=86 |issue=9 |pages=726–32 |year=2008|month=September |pmid=18797649 |pmc=2649482 |doi=10.2471/BLT.07.043489 |author-separator=,|author2=Weiss MG |author3=Ring M |display-authors=3 |last4=Hepp |first4=U |last5=Bopp |first5=M|last6=Gutzwiller |first6=F |last7=Rössler |first7=W}}</ref> Má se za to, že tyto rozdíly existují částečně v důsledku dostupnosti prostředků pro spáchání sebevraždy jistým způsobem.<ref name="Yip2012"/> Průzkum provedený v 56 zemích ukázal, že ve většině z nich je nejběžnější formou sebevraždy oběšení,<ref>Ajdacic-Gross, Vladeta, ''et al''.{{PDFlink|[http://www.scielosp.org/pdf/bwho/v86n9/a17v86n9.pdf "Methods of suicide: international suicide patterns derived from the WHO mortality database"]|267&nbsp;KB}}. ''[[Bulletin of the World Health Organization]]'' '''86''' (9): 726–732. September 2008. Accessed 2 August 2011.[http://www.webcitation.org/60dtCtOLM Archived] 2 August 2011. See [http://www.who.int/bulletin/volumes/86/9/07-043489/en/index.html html version]. The data can be seen here [http://www.who.int/bulletin/volumes/86/9/0042-9686_86_07-043489-table-T1.html]</ref> kterému se přičítá 53 % sebevražd mužů a 39 % sebevražd žen.<ref>{{cite book |editor1-first=Rory C.|editor1-last=O'Connor |editor2-first=Stephen |editor2-last=Platt |editor3-first=Jacki|editor3-last=Gordon |title=International Handbook of Suicide Prevention: Research, Policy and Practice|url=http://books.google.com/books?id=3fDGLWQtwFkC&pg=PA34 |date=1 June 2011 |publisher=John Wiley and Sons|isbn=978-1-119-99856-3|page=34}}</ref>

30 % sebevražd na celém světě je spácháno za použití pesticidů. Četnost využití tohoto postupu se však značně liší - od 4 % v Evropě až po více než 50 % v Tichomoří.<ref>{{cite journal |author=Gunnell D, Eddleston M, Phillips MR, Konradsen F |title=The global distribution of fatal pesticide self-poisoning: systematic review |journal=BMC Public Health |volume=7 |page=357 |year=2007 |pmid=18154668 |pmc=2262093|doi=10.1186/1471-2458-7-357}}</ref> Běžný je rovněž v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]] , protože pro zemědělské obyvatelstvo je nejpřístupnější.<ref name="Yip2012"/> V mnoha zemích stojí předávkování léky za přibližně 60 % sebevražd žen a 30 % sebevražd mužů.<ref>{{cite book|last=Geddes|first=John|title=Psychiatry|publisher=Oxford University Press|location=Oxford|isbn=978-0-19-923396-0|page=62|url=http://books.google.ca/books?id=F4THKWvbAPEC&pg=PA62|edition=4th ed.|coauthors=Price, Jonathan; Gelder, Rebecca McKnight ; with Michael; Mayou, Richard}}</ref> Mnoho sebevražd je neplánovaných a dochází k nim v průběhu akutních období rozpolcenosti.<ref name="Yip2012"/> Úmrtnost se liší podle použitých prostředků: střelné zbraně 80-90 %, utonutí 65-80 %, oběšení 60-85 %, otrava výfukovými plyny 40-60 %, sebevražedný skok 35-60 %, [[sebevražedná otrava oxidem uhelnatým]] 40-50 %, pesticidy 6-75 %, předávkování léky 1,5-4 %.<ref name="Yip2012"/> Nejobvyklejší způsoby pokusu o sebevraždu se od nejčastějších úspěšných způsobů liší - až 85 % pokusů o sebevraždu v rozvinutých zemích souvisí s předávkováním léky.<ref name="Tint2010"/>

Ve Spojených státech stojí za 57 % sebevražd použití střelné zbraně, přičemž tento způsob je běžnější spíše u mužů než u žen.<ref name="EB2011"/> Dalšími častými metodami jsou oběšení u mužů a otrava u žen,<ref name="EB2011"/> které společně stojí za přibližně 40 % sebevražd v USA.<ref name="USStats2005">{{cite web|url=http://www.suicide.org/suicide-statistics.html |title=U.S. Suicide Statistics (2005) |accessdate=2008-03-24}}</ref> Ve Švýcarsku, kde střelnou zbraň vlastní téměř každý, dosahují nejvyššího počtu sebevraždy oběšením. <ref>{{cite book|last=Eshun|first=edited by Sussie|title=Culture and mental health sociocultural influences, theory, and practice|year=2009|publisher=Wiley-Blackwell|location=Chichester, U.K.|isbn=9781444305814|page=301|url=http://books.google.ca/books?id=Y6uUDBBGqF4C&pg=PA301|coauthors=Gurung, Regan A.R.}}</ref> Sebevražedné skoky jsou obvyklé v [[Hongkong|Hong Kong]]u a [[Singapur]]u, kde stojí za 50 % a 80 % sebevražd.<ref name="Yip2012"/> V Číně je nejčastějším způsobem sebevraždy pozření pesticidů.<ref name="WRVp196">{{cite book|last=Krug|first=Etienne|title=World Report on Violence and Health, Volume 1|year=2002|publisher=World Health Organization|location=Genève|isbn=9789241545617|page=196|pages=http://books.google.ca/books?id=db9OHpk-TksC&pg=PA196}}</ref> V Japonsku stále dochází k sebevraždám vlastnoručním proříznutím dutiny břišní, známému rovněž jako [[seppuku]] nebo harakiri,<ref name="WRVp196"/> nejobvyklejším způsobem je však oběšení.<ref>{{cite book|last=(editor)|first=Diego de Leo|title=Suicide and euthanasia in older adults : a transcultural journey|year=2001|publisher=Hogrefe & Huber|location=Toronto|isbn=9780889372511|page=121}}</ref>

Pro sebevraždu ani depresi neexistuje žádná jednotná základní [[patofyziologie]].<ref name="EB2011"/> Má se však za to, že je výsledkem souhry řady behaviorálních, socioenvironmentálních a psychiatrických faktorů.<ref name="Yip2012"/>

Nízká hladina [[Mozkový neurotrofický faktor|mozkového neurotrofického faktoru]] (BDNF) je se sebevraždou spojována přímo<ref>{{cite journal|last=Pjevac|first=M|coauthors=Pregelj, P|title=Neurobiology of suicidal behaviour.|journal=Psychiatria Danubina|date=2012 Oct|volume=24 Suppl 3|pages=S336-41|pmid=23114813}}</ref> i nepřímo prostřednictvím jeho role v depresi, posttraumatické stresové poruše, schizofrenii a [[Obsesivně kompulzivní porucha|obsesivně kompulzivní poruše]].<ref>{{cite journal|last=Sher|first=L|title=The role of brain-derived neurotrophic factor in the pathophysiology of adolescent suicidal behavior.|journal=International journal of adolescent medicine and health|year=2011|volume=23|issue=3|pages=181–5|pmid=22191181}}</ref> [[Pitva|Pitevní]] studie zjistily sníženou hladinu BDNF v [[Hipokampus|hipokampu]] a [[Prefrontální mozková kůra|prefrontální mozkové kůře]] u osob s psychiatrickými onemocněními i u těch, které jimi netrpí.<ref>{{cite journal|last=Sher|first=L|title=Brain-derived neurotrophic factor and suicidal behavior.|journal=QJM : monthly journal of the Association of Physicians|date=2011 May|volume=104|issue=5|pages=455–8|pmid=21051476|doi=10.1093/qjmed/hcq207}}</ref> Má se za to, že hladina mozkového [[Neurotransmiter|neurotransmiteruneurotransmiter]]u [[Serotonin|serotoninuserotonin]]u je u osob páchajících sebevraždu nízká. Tato domněnka je částečně založena na prokázaně zvýšené hladině [[5-HT2A receptor]]ů zjištěné po smrti.<ref name="Dwi2012">{{cite book|last=Dwivedi|first=Yogesh|title=The neurobiological basis of suicide|year=2012|publisher=Taylor & Francis/CRC Press|location=Boca Raton, FL|isbn=978-1-4398-3881-5|page=166|url=http://books.google.ca/books?id=5hcOf_SM-U0C&pg=PA166}}</ref> Mezi další důkazy patří snížená hladina [[Kyselina 5-hydroxyindoloctová|kyseliny 5-hydroxyindoloctové]], produktu rozkladu serotoninu, v [[Mozkomíšní mok|mozkomíšním moku]].<ref>{{cite book|last=Stein|first=edited by George|title=Seminars in general adult psychiatry|year=2007|publisher=Gaskell|location=London|isbn=978-1-904671-44-2|page=145|url=http://books.google.ca/books?id=6PGzHFuS1xkC&pg=PA145|edition=2. ed.|coauthors=Wilkinson, Greg}}</ref> Přímé důkazy je však obtížné shromáždit.<ref name="Dwi2012"/> [[Epigenetika]], věda zabývající se změnami genetické exprese v reakci na environmentální faktory, které nemění základní [[DNA]], hraje v určování rizika sebevraždy rovněž jistou roli.<ref>{{cite journal|last=Autry|first=AE|coauthors=Monteggia, LM|title=Epigenetics in suicide and depression.|journal=Biological Psychiatry|date=2009 Nov 1|volume=66|issue=9|pages=812–3|pmid=19833253|doi=10.1016/j.biopsych.2009.08.033|pmc=2770810}}</ref>

[[Soubor:suicidemessageggb01252006.JPG|thumbnáhled|V rámci iniciativy zaměřující se na prevenci sebevražd uvádí tento nápis na [[mostu Golden Gate]] telefonní číslo [[krizové linky]].]]

Prevence sebevražd je pojem používaný pro kolektivní snahy s cílem snížit počet sebevražd prostřednictvím preventivních opatření. Snížení přístupu k určitým prostředkům, například ke střelným zbraním nebo jedům, riziko sebevraždy snižuje.<ref name="Yip2012"/><ref name="WHO2012"/> Mezi další opatření patří omezení přístupu k dřevěnému uhlí (zapříčiňující otravu oxidem uhelnatým) a bariéry na mostech a ve stanicích metra.<ref name="Yip2012"/> Účinná může být také léčba závislosti na drogách a alkoholu, léčba deprese a léčba osob, které se v minulosti o sebevraždu pokusily.<ref name="WHO2012"/> Někteří jako preventivní strategii navrhují omezení přístupu k alkoholu (například snížením počtu barů).<ref name="Drug2011">{{cite journal|last=Vijayakumar|first=L|coauthors=Kumar, MS; Vijayakumar, V|title=Substance use and suicide.|journal=Current opinion in psychiatry|date=2011 May|volume=24|issue=3|pages=197–202|pmid=21430536|doi=10.1097/YCO.0b013e3283459242}}</ref> Ačkoli jsou [[Krizová linka|krizové linky]] běžné, pro potvrzení či vyvrácení jejich efektivity existuje jen málo důkazů.<ref>{{cite journal|last=Sakinofsky|first=I|title=The current evidence base for the clinical care of suicidal patients: strengths and weaknesses|journal=Canadian Journal of Psychiatry|date=2007 Jun|volume=52|issue=6 Suppl 1|pages=7S–20S|pmid=17824349}}</ref><ref>{{cite web|title=Suicide|url=http://www.surgeongeneral.gov/library/mentalhealth/chapter3/sec5_1.html|work=The United States Surgeon General|accessdate=4 September 2011}}</ref> U adolescentů, kteří v nedávné době o sebevraždě přemýšleli, výsledky podle všeho zlepšuje [[kognitivně behaviorální terapie]].<ref>{{cite journal|last=Robinson|first=J|coauthors=Hetrick, SE; Martin, C|title=Preventing suicide in young people: systematic review.|journal=The Australian and New Zealand journal of psychiatry|date=2011 Jan|volume=45|issue=1|pages=3–26|pmid=21174502|doi=10.3109/00048674.2010.511147}}</ref> [[Ekonomický rozvoj]] může díky svému vlivu na šíření chudoby počet sebevražd také snížit.<ref name="Stark2011"/> Snahy o zvýšení frekvence společenských styků, zejména u starších mužů, mohou být rovněž účinné.<ref>{{cite journal|last=Fässberg|first=MM|coauthors=van Orden, KA; Duberstein, P; Erlangsen, A; Lapierre, S; Bodner, E; Canetto, SS; De Leo, D; Szanto, K; Waern, M|title=A systematic review of social factors and suicidal behavior in older adulthood.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Mar|volume=9|issue=3|pages=722–45|pmid=22690159|doi=10.3390/ijerph9030722|pmc=3367273}}</ref>

O dopadu soustavného vyšetřování celkové populace na výsledný počet sebevražd existuje jen minimum údajů.<ref>{{cite journal|last=Williams|first=SB|coauthors=O'Connor, EA; Eder, M; Whitlock, EP|title=Screening for child and adolescent depression in primary care settings: a systematic evidence review for the US Preventive Services Task Force.|journal=Pediatrics|date=2009 Apr|volume=123|issue=4|pages=e716-35|pmid=19336361|doi=10.1542/peds.2008-2415}}</ref> Jelikož počet osob, jejichž výsledek je po provedení testu pozitivní, aniž by u nich existovalo riziko sebevraždy, je vysoký, panují obavy o to, že vyšetřování by mohlo významným způsobem zvýšit vytížení orgánů péče o duševní zdraví.<ref>{{cite journal|last=Horowitz|first=LM|coauthors=Ballard, ED; Pao, M|title=Suicide screening in schools, primary care and emergency departments.|journal=Current Opinion in Pediatrics|date=2009 Oct|volume=21|issue=5|pages=620–7|pmid=19617829|doi=10.1097/MOP.0b013e3283307a89|pmc=2879582}}</ref> Posouzení stavu osob, u nichž je riziko vysoké, se však stále doporučuje.<ref name="EB2011"/> Zdá se, že dotazy týkající se sebevražednosti samotné riziko nijak nezvyšují.<ref name="EB2011"/>

U osob s problémy s duševním zdravím může riziko sebevraždy snížit řada léčebných postupů. Aktivně sebevražedné osoby mohou být přijaty do psychiatrické péče na základě dobrovolného rozhodnutí či proti jejich vůli.<ref name="EB2011"/> Osobní věci, které by dotyčný mohl použít k sebepoškození, jsou obvykle zabaveny.<ref name="Tint2010">{{cite book |author=Tintinalli, Judith E. |title=Emergency Medicine: A Comprehensive Study Guide (Emergency Medicine (Tintinalli)) |publisher=McGraw-Hill Companies |location=New York |year=2010|pages=1940–1946|isbn=0-07-148480-9 |oclc= |doi= |accessdate=}}</ref> Někteří kliničtí lékaři dávají svým pacientům k podpisu [[Smlouva o prevenci sebevraždy|smlouvu o prevenci sebevraždy]], ve které pacienti souhlasí, že si v případě propuštění neublíží.<ref name="EB2011"/> Důkazy však žádný významný vliv této praxe nedokládají.<ref name="EB2011"/> Pokud je u osoby riziko nízké, může být stanovena [[ambulantní léčba]].<ref name="Tint2010"/> U osob s [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční poruchou osobnosti]] s chronickými sebevražednými sklony se krátkodobá hospitalizace neukázala být účinnější než komunitní péče s cílem zlepšení výsledků.<ref>{{Cite journal|last=Paris|first=J|title=Is hospitalization useful for suicidal patients with borderline personality disorder?|journal=Journal of personality disorders|date=June 2004|volume=18|issue=3|pages=240–7|pmid=15237044|doi=10.1521/pedi.18.3.240.35443}}</ref><ref>{{cite journal|last=Goodman|first=M|coauthors=Roiff, T; Oakes, AH; Paris, J|title=Suicidal risk and management in borderline personality disorder.|journal=Current psychiatry reports|date=2012 Feb|volume=14|issue=1|pages=79–85|pmid=22113831|doi=10.1007/s11920-011-0249-4}}</ref>

Existují předběžné důkazy, že [[psychoterapie]], konkrétně [[dialektická behaviorální terapie]], snižuje sebevražednost u dospívajících<ref name="Can2010">{{cite journal|last=Canadian Agency for Drugs and Technologies in Health|first=(CADTH)|title=Dialectical behaviour therapy in adolescents for suicide prevention: systematic review of clinical-effectiveness.|journal=CADTH technology overviews|year=2010|volume=1|issue=1|pages=e0104|pmid=22977392|pmc=3411135}}</ref> i u osob s [[Hraniční porucha osobnosti|hraniční poruchou osobnosti]].<ref>{{cite journal|last=Stoffers|first=JM|coauthors=Völlm, BA; Rücker, G; Timmer, A; Huband, N; Lieb, K|title=Psychological therapies for people with borderline personality disorder.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Aug 15|volume=8|pages=CD005652|pmid=22895952|doi=10.1002/14651858.CD005652.pub2}}</ref> Neexistují však důkazy pro úbytek dokonaných sebevražd.<ref name="Can2010"/>

Ve vztahu k výhodám a škodlivosti [[Antidepresivum|antidepresiv]] panují spory.<ref name="Hawton2012"/> Zdá se, že u mladších osob novější antidepresiva, například [[selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu|SSRI]], zvyšují riziko sebevražednosti z 25 na 40 promile.<ref>{{cite journal|last=Hetrick|first=SE|coauthors=McKenzie, JE; Cox, GR; Simmons, MB; Merry, SN|title=Newer generation antidepressants for depressive disorders in children and adolescents.|journal=Cochrane database of systematic reviews (Online)|date=2012 Nov 14|volume=11|pages=CD004851|pmid=23152227|doi=10.1002/14651858.CD004851.pub3}}</ref> U starších osob však mohou toto nebezpečí snižovat.<ref name="EB2011"/> [[Lithium]] se zdá být účinné při snižování rizika u osob s bipolární poruchou a unipolární depresí na téměř stejnou úroveň jako u obecné populace.<ref>{{cite journal|last=Baldessarini|first=RJ|coauthors=Tondo, L; Hennen, J|title=Lithium treatment and suicide risk in major affective disorders: update and new findings.|journal=The Journal of clinical psychiatry|year=2003|volume=64 Suppl 5|pages=44–52|pmid=12720484}}</ref><ref>{{cite journal|last=Cipriani|first=A|coauthors=Pretty, H; Hawton, K; Geddes, JR|title=Lithium in the prevention of suicidal behavior and all-cause mortality in patients with mood disorders: a systematic review of randomized trials.|journal=The American Journal of Psychiatry|date=2005 Oct|volume=162|issue=10|pages=1805–19|pmid=16199826|doi=10.1176/appi.ajp.162.10.1805}}</ref>

[[FileSoubor:Self-inflicted injuries world map - Death - WHO2004.svg|thumbnáhled|leftvlevo|Úmrtí způsobená sebepoškozením na 100 000&nbsp;obyvatel v roce 2004.<ref>{{cite web|url=http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html |title=WHO Disease and injury country estimates |year=2009 |work=World Health Organization}}</ref>

Sebevraždou ukončí svůj život přibližně 0,5 % až 1,4 % lidí.<ref name="Var2012"/><ref name="EB2011"/> Na přelomu let 2008/2009 byla sebevražda globálně desátou nejčastější příčinou úmrtí<ref name="Hawton2009"/>, přičemž ročně takto zemře zhruba 800 000 až milión lidí; [[úmrtnost]] je tedy 11,6 na 100 000 obyvatel ročně.<ref name="Var2012"/> Od 60. let 20. století do roku 2012 vzrostl počet sebevražd o 60 %;<ref name="WHO2012">{{cite web |title=Suicide prevention |publisher=World Health Organization|date=Aug 31,2012|work=WHO Sites: Mental Health|url=http://www.who.int/mental_health/prevention/suicide/suicideprevent/en/|accessdate=2013-01-13}}</ref> výrazné zvýšení bylo zaznamenáno zejména v [[rozvojová země|rozvojovém světě]].<ref name="Hawton2009"/> Na každou sebevraždu končící smrtí připadá 10 až 40 pokusů o sebevraždu.<ref name="EB2011"/>

Mezi jednotlivými zeměmi a časovými obdobími existují velké rozdíly v počtu sebevražd.<ref name="Var2012">{{cite journal|last=Värnik|first=P|title=Suicide in the world.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2012 Mar|volume=9|issue=3|pages=760–71|pmid=22690161|doi=10.3390/ijerph9030760|pmc=3367275}}</ref> V roce 2008 tvořily sebevraždy v Africe 0,5 % z celkového počtu úmrtí, v jihovýchodní Asii 1,9 %, v Severní a Jižní Americe 1,2 % a v Evropě 1,4 %.<ref name="Var2012"/> Počet úmrtí sebevraždou na 100 000 obyvatel dosáhl v Austrálii 8,6, v Kanadě 11,1, v Číně 12,7, v Indii 23,2, ve Spojeném království 7,6 a v USA 11,4.<ref>{{cite web|title=Deaths estimates for 2008 by cause for WHO Member States|url=http://www.who.int/healthinfo/global_burden_disease/estimates_country/en/index.html|publisher=World Health Organization|accessdate=10 February 2013}}</ref> Sebevražda byla v roce 2009 desátou nejčastější příčinou smrti ve Spojených státech (tehdy došlo k přibližně 36 000 případů).<ref>{{cite journal|last=Haney|first=EM|coauthors=O'Neil, ME; Carson, S; Low, A; Peterson, K; Denneson, LM; Oleksiewicz, C; Kansagara, D|title=Suicide Risk Factors and Risk Assessment Tools: A Systematic Review|date=2012 Mar|pmid=22574340}}</ref> Kolem 650 000 lidí ročně je v důsledku pokusu o sebevraždu přijato na pohotovostní oddělení.<ref name="EB2011"/> V [[Litva|Litvě]], Japonsku a Maďarsku byl zaznamenán nejvyšší poměrný počet sebevražd.<ref name="Var2012"/> Zeměmi s absolutně nejvyšším počtem sebevražd jsou Čína a Indie, kde dochází k více než polovině případů.<ref name="Var2012"/> V Číně je sebevražda dokonce pátou nejčastější příčinou smrti.<ref name="China2009"/>

V západním světě umírá sebevraždou třikrát až čtyřikrát více mužů než žen, i když ženy se o ni pokoušejí čtyřikrát častěji.<ref name="Var2012"/><ref name="EB2011"/> Příčinou je skutečnost, že muži užívají k ukončení života podstatně nebezpečnější prostředky.<ref name="Sue2012">{{cite book|last=Sue|first=David Sue, Derald Wing Sue, Diane Sue, Stanley|title=Understanding abnormal behavior|publisher=Wadsworth/Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-1-111-83459-3|page=255|url=http://books.google.ca/books?id=mTs--Kt-9a0C&pg=PA255|edition=Tenth ed., [student ed.]}}</ref> Tento rozdíl je ještě výraznější u osob starších 65 let; v této věkové kategorii páchá sebevraždu desetkrát více mužů než žen.<ref name="Sue2012"/> Na [[Sebevražda v Čínské lidové republice|Čínu]] připadá jeden z nejvyšších počtů ženských sebevražd na světě a je to současně také jediná země, kde je sebevražda u žen častější než u mužů (v poměru 0,9).<ref name="Var2012"/><ref name="China2009">{{cite journal|last=Weiyuan|first=C|title=Women and suicide in rural China.|journal=Bulletin of the World Health Organization|date=2009 Dec|volume=87|issue=12|pages=888–9|pmid=20454475|doi=10.2471/BLT.09.011209|pmc=2789367}}</ref> Ve [[Východní Středomoří|východním Středomoří]] je počet sebevražd mužů a žen téměř vyrovnán.<ref name="Var2012"/> Počet sebevražd žen je nejvyšší v [[Jižní Korea|Jižní Koreji]] – 22 na 100&nbsp;000 obyvatel; obecně jsou tyto údaje rovněž vysoké v jihovýchodní Asii a západním Tichomoří.<ref name="Var2012"/>

V řadě zemí je počet sebevražd nejvyšší u osob středního věku<ref name="Pit2012">{{cite journal|last=Pitman|first=A|coauthors=Krysinska, K; Osborn, D; King, M|title=Suicide in young men.|journal=Lancet|date=2012 Jun 23|volume=379|issue=9834|pages=2383–92|pmid=22726519|doi=10.1016/S0140-6736(12)60731-4}}</ref> nebo starších lidí.<ref name="Yip2012">{{cite journal|last=Yip|first=PS|coauthors=Caine, E; Yousuf, S; Chang, SS; Wu, KC; Chen, YY|title=Means restriction for suicide prevention.|journal=Lancet|date=2012 Jun 23|volume=379|issue=9834|pages=2393–9|pmid=22726520|doi=10.1016/S0140-6736(12)60521-2}}</ref> Absolutní počet sebevražd je ale nejvyšší ve věku mezi 15 a 29 lety, neboť tato věková skupina je nejpočetnější.<ref name="Var2012"/> Ve Spojených státech jsou údaje nejvyšší u mužů [[europoidní rasa|europoidní rasy]] starších 80 let, přestože mladí lidé se o sebevraždu pokoušejí častěji.<ref name="EB2011"/> Sebevražda je druhou nejčastější příčinou úmrtí u [[adolescence|adolescentů]]<ref name="Hawton2012">{{cite journal|last=Hawton|first=K|coauthors=Saunders, KE; O'Connor, RC|title=Self-harm and suicide in adolescents.|journal=Lancet|date=2012 Jun 23|volume=379|issue=9834|pages=2373–82|pmid=22726518|doi=10.1016/S0140-6736(12)60322-5}}</ref> a mladých mužů, hned po úmrtí na následky nehody.<ref name="Pit2012"/> U mladých mužů v rozvinutém světě jde o příčinu smrti v téměř 30 % případů.<ref name="Pit2012"/> V rozvojovém světě jsou tyto údaje podobné, tvoří však nižší procento všech úmrtí v důsledku vyššího počtu úmrtí zaviněných jinými [[trauma (medicína)|úrazy]].<ref name="Pit2012"/> V jihovýchodní Asii dochází na rozdíl od jiných oblastí světa k sebevraždám mladých žen mnohem častěji než u žen starších.<ref name="Var2012"/>

Počet sebevražd se do roku 2007 (včetně) dlouhodobě snižoval a očekává se, že tento trend bude, navzdory přechodnému zvyšování (2008 - 20132008–2013), dále pokračovat.<ref>http://zpravy.ihned.cz/c1-60669990-sebevrazd-v-cesku-pribyva-trend-podle-odborniku-souvisi-i-s-ekonomickou-krizi</ref> To je způsobeno také kvalitnějšími antidepresivy a kvalitnější psychiatrickou péčí. Významné nárůsty počtu sebevražd jsou svázány s obdobím zásadních změn, ať již se jedná o třicátá léta 20. století (ekonomická krize, začátek 2. světové války) nebo přelom 60. a 70. let 20. století (normalizace).

[[Soubor:106 Conrad Cichorius, Die Reliefs der Traianssäule, Tafel CVI.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|200px|Decebalova sebevražda, výjev z [[Trajánova sloupu]]]]

Ve [[Starověké Athény|starověkých Aténách]] nebyl osobě, která spáchala sebevraždu bez svolení státu, umožněn normální pohřeb s příslušnými poctami. Takový člověk byl pohřben osamoceně na okraji města, bez nároku na náhrobní kámen nebo jiné označení hrobu.<ref>{{cite book|last=Szasz|first=Thomas|title=Fatal freedom : the ethics and politics of suicide|year=1999|publisher=Praeger|location=Westport, Conn.|isbn=978-0-275-96646-1|page=11|url=http://books.google.ca/books?id=5AqzlMdurkcC&pg=PA11}}</ref> Ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] a [[starověký Řím|Římě]] byla sebevražda považována za odpovídající vyrovnání se s vojenskou porážkou.<ref name="Maris2000"/> Ačkoli byl tento způsob odchodu ze života ve starověkém Římě zpočátku povolen, v pozdějších obdobích byl považován za zločin proti státu kvůli vysokým nákladům, které stát musel hradit.<ref>{{cite book|last=Dickinson|first=Michael R. Leming, George E.|title=Understanding dying, death, and bereavement|publisher=Wadsworth Cengage Learning|location=Belmont, CA|isbn=978-0-495-81018-6|page=290|url=http://books.google.ca/books?id=L8ETDRsB8ZYC&pg=PA290|edition=7th ed.}}</ref> Trestní výnos vydaný roku 1670 francouzským králem [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]] zakotvoval mnohem přísnější potrestání - tělo mrtvého bylo vláčeno ulicemi obličejem dolů a pak oběšeno či pohozeno na smetiště. Navíc byl zkonfiskován veškerý majetek zemřelého.<ref>{{cite book|first=ed. by W.S.F. Pickering|title=Durkheim's Suicide : a century of research and debate|year=2000|publisher=Routledge|location=London [u.a.]|isbn=978-0-415-20582-5|page=69|url=http://books.google.ca/books?id=9KQO6dGY1cwC&pg=PA69|edition=1. publ.}}</ref><ref name="Maris540">{{cite book|last=Maris|first=Ronald|title=Comprehensive textbook of suicidology|year=2000|publisher=Guilford Press|location=New York [u.a.]|isbn=978-1-57230-541-0|page=540|url=http://books.google.ca/books?id=Zi-xoFAPnPMC&pg=PA540}}</ref> V historii křesťanské církve byli lidé, kteří se pokusili o sebevraždu, [[exkomunikace|exkomunikováni]] a ti, kteří sebevraždou zemřeli, byli pohřbeni mimo posvěcené hřbitovy.<ref name="McL2007"/> Ve Velké Británii byl na konci 19. století pokus o sebevraždu pokládán za obdobu [[Pokus o vraždu|pokusu o vraždu]] a mohl být potrestán i oběšením.<ref name="McL2007"/> V Evropě 19. století se pohled na sebevraždu změnil - sebevražda už nebyla chápána jako skutek zaviněný [[Hřích|hříchemhřích]]em, nýbrž jako důsledek [[nepříčetnosti]].<ref name="Maris540"/>

[[Soubor:Wakisashi-sepukku-p1000699.jpg|thumbnáhled|Dýka ''[[tantō]]'' připravená k provedení sebevraždy ''[[seppuku]]''.]]

Žádná země Evropy v současné době nepovažuje sebevraždu nebo pokus o sebevraždu za trestný čin.<ref name="McL2007"/> Anglie a Wales dekriminalizovaly sebevraždu vydáním [[Zákon o sebevraždě z roku 1961|Zákona o sebevraždě z roku 1961]], Irská republika je následovala roku 1993.<ref name="McL2007"/> Výraz „spáchat“ se používal v souvislosti s nelegálností tohoto aktu, mnohé organizace se však proti tomu postavily kvůli negativnímu významu tohoto slova.<ref>Holt, Gerry.[http://www.bbc.co.uk/news/magazine-14374296 "When suicide was illegal"]. [[BBC News]]. 3 August 2011. Accessed 11 August 2011.</ref><ref name="guardian_style">{{cite web|title=Guardian & Observer style guide|url=http://www.guardian.co.uk/styleguide/s|work=Guardian website|publisher=The Guardian|accessdate=29 November 2011}}</ref>

[[Švýcarsko]] zcela dekriminalizovalo [[Asistovaná sebevražda|asistovanou sebevraždu]] článkem 115 [[Trestní zákoník (Švýcarsko, 1942)|trestního zákoníku]], který byl přijat již v roce [[1942]] a na základě něhož je pomoc při sebevraždě vždy legální, s výjimkou případu, kdy tak pomáhající koná ze zištných důvodů.<ref name="Hurst Mauron">{{cite journal |author=Hurst SA, Mauron A |title=Assisted suicide and euthanasia in Switzerland: allowing a role for non-physicians |journal=BMJ |volume=326 |issue=7383 |pages=271–3 |date=February 2003 |pmid=12560284 |pmc=1125125 |doi=10.1136/bmj.326.7383.271}}</ref> Jakákoliv pomoc při sebevraždě je tedy legální, pokud není motivována osobním prospěchem ze smrti dotčeného. Nejvyšší soud v [[Lausanne]] v roce 2006 vydal rozhodnutí, jímž bylo anonymnímu nemocnému dlouhodobě trpícímu psychiatrickými potížemi uděleno právo ukončit vlastní život.<ref name="pmid17649899">{{cite journal|author=Appel, JM |title=A Suicide Right for the Mentally Ill? A Swiss Case Opens a New Debate|journal=Hastings Center Report |volume=37 |issue=3 |pages=21–23 |year=2007 |pmid=17649899|doi=10.1353/hcr.2007.0035 |month=May}}</ref>

Ve Spojených státech není sebevražda protiprávní, na ty, kdo se o ni pokusí, ale mohou být uvaleny sankce.<ref name="McL2007">{{cite book|last=McLaughlin|first=Columba|title=Suicide-related behaviour understanding, caring and therapeutic responses|year=2007|publisher=John Wiley & Sons|location=Chichester, England|isbn=978-0-470-51241-8|page=24|url=http://books.google.ca/books?id=I2FJRbekdC8C&pg=PA24}}</ref> [[Asistovaná sebevražda]] byla postupně legalizována ve státech Oregon,<ref>{{cite web|url=http://www.leg.state.or.us/ors/127.html |title=Chapter 127.800–995 The Oregon Death with Dignity Act|publisher=[[Oregon State Legislature]]}}</ref> Washington,<ref>{{cite news|title=Chapter 70.245 RCW, The Washington death with dignity act|url=http://apps.leg.wa.gov/RCW/default.aspx?cite=70.245|work=[[Washington State Legislature]]}}</ref> [[Vermont]]<ref>{{cite news |url=http://www.usatoday.com/story/news/politics/2013/05/14/vermont-physician-assisted-death-bill/2157333/ |title=Vermont end-of-life bill heads to governor |first=Terri |last=Hallenbeck |location=[[Burlington, Vermont]] |newspaper=USA Today |date=May 14, 2013 |accessdate=May 14, 2013}}</ref> a [[Nové Mexiko]] a dekriminalizována ve státě [[Montana]].<ref>{{cite web |url=http://www.spokesman.com/stories/2009/dec/31/montana-high-court-state-allows-assisted-suicide/ |title=Mont. court: State law doesn’t prevent assisted suicide |publisher=''[[The Spokesman-Review]]'' |date=2009-12-31 |accessdate=2009-12-31| archiveurl= http://web.archive.org/web/20100103092317/http://www.spokesman.com/stories/2009/dec/31/montana-high-court-state-allows-assisted-suicide/| archivedate= 3 January 2010 <!--DASHBot-->| deadurl= no}}</ref>

Dále je [[asistovaná sebevražda]] rovněž legální v [[Belgie|Belgii]] ([[eutanázie]] legalizována již v roce 2002<ref>{{cite web|url=http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi/article_body.pl?language=nl&pub_date=2002-06-22&numac=2002009590&caller=summary|title=Moniteur Belge - Belgisch Staatsblad|work=fgov.be}}</ref><ref>{{cite web|url=http://www.ejustice.just.fgov.be/cgi/article_body.pl?language=fr&pub_date=2002-06-22&numac=2002009590&caller=summary|title=Moniteur Belge - Belgisch Staatsblad|work=fgov.be}}</ref>, ale lékařem asistovaná sebevražda až v roce 2006 s tím, že je dostupná v zásadě pouze pro rezidenty, protože zákon vyžaduje, aby lékař a žadatel o asistenci měli dlouhodobou historii medicínského kontaktu), [[Lucembursko|Lucembursku]] (od roku 2009 legalizováno spolu s [[Eutanázie|eutanázií]])<ref>{{cite news |url=http://www.guardian.co.uk/world/2008/dec/12/luxembourg-monarchy |work=The Guardian |location=London |title=Luxembourg strips monarch of legislative role |date=2008-12-12 |deadurl=no |accessdate=9 July 2013}}</ref><ref>http://www.tehrantimes.com/Index_view.asp?code=191410</ref> a [[Nizozemsko|Nizozemsku]] (legální pouze asistence [[Lékař|lékařůlékař]]ů od roku 2002, legalizováno spolu s [[Eutanázie|eutanázií]]).<ref name="Buiting-2009">{{cite journal |author=Buiting H, van Delden J, Onwuteaka-Philpsen B |title=Reporting of euthanasia and physician-assisted suicide in the Netherlands: descriptive study |journal=BMC Med Ethics |volume=10 |issue= |pages=18 |year=2009 |pmid=19860873 |pmc=2781018 |doi=10.1186/1472-6939-10-18|display-authors=etal}}</ref>

[[Soubor:A Hindoo Widow Burning Herself with the Corpse of her Husband.jpg|thumbnáhled|[[Hinduistická]] vdova nechávající se upálit s tělem svého manžela, 20. léta 19. století.]]

Ve většině forem křesťanství je sebevražda pokládána za [[hřích]], což vychází zejména ze spisů vlivných křesťanských myslitelů [[Středověk|středověkustředověk]]u, jako byli [[svatý Augustin]] a [[svatý Tomáš Akvinský]]; podle [[Byzantská říše|byzantského]] křesťanského [[Justiniánův zákoník|Justiniánova zákoníku]] však sebevražda považována za hřích nebyla.<ref>{{cite web |author=Dr. Ronald Roth, D.Acu. |url=http://www.acu-cell.com/suicide.html|title=Suicide & Euthanasia – a Biblical Perspective |publisher=Acu-cell.com|accessdate=2009-05-06}}</ref><ref>{{cite web |url= http://www.clas.ufl.edu/users/nholland/suicide.htm|title=Norman N. Holland, Literary Suicides: A Question of Style |publisher=Clas.ufl.edu|accessdate=2009-05-06}}</ref> Katolická církev zakládá svůj postoj k sebevraždě na [[Desatero přikázání|přikázání]] „Nezabiješ“ (stanoveného na základě [[Nové smlouvy]] Ježíšem v [[evangelium svatého Matouše|evangeliu svatého Matouše 19,18]]) a na myšlence, že život je dar daný nám Bohem, který by neměl být zavrhován, že sebevražda je proti „přirozenému řádu“ a tedy proti Božímu plánu se světem.<ref>{{cite web |url=http://www.scborromeo.org/ccc/p3s2c2a5.htm#2280 |title=Catechism of the Catholic Church – PART 3 SECTION 2 CHAPTER 2 ARTICLE 5 |publisher=Scborromeo.org |date=1941-06-01|accessdate=2009-05-06}}</ref>

[[Soubor:The way out.jpg|thumbnáhled|''Únik neboli [[Sebevražedné myšlenky]]'' [[George Griea]], 2007.]]

K oponentům sebevraždy patří křesťanští filozofové jako [[Augustin z Hippa]] a [[Tomáš Akvinský]],<ref name="StanfordSuicide" /> dále [[Immanuel Kant]]<ref>Kant, Immanuel. (1785) ''Kant: The Metaphysics of Morals'', M. Gregor (trans.), Cambridge: Cambridge University Press, 1996. ISBN 978-0-521-56673-5. p177.</ref> a je možno říci, že i [[John Stuart Mill]] – Millův důraz na význam [[Svoboda|svobody]] a [[Nezávislost|nezávislostinezávislost]]i vedl k tomu, že odmítal volbu, která by člověku bránila v učinění nezávislých rozhodnutí v budoucnosti.<ref>{{cite journal | author = Safranek John P | year = 1998 | title = Autonomy and Assisted Suicide: The Execution of Freedom | url = | journal = The Hastings Center Report |volume = 28 | issue = 4| page = 33}}</ref> Jiní na sebevraždu pohlížejí jako na legitimní záležitost osobní volby. Zastánci tohoto postoje se domnívají, že nikdo by neměl být nucen trpět proti své vůli, zejména za okolností, jako jsou nevyléčitelné nemoci, psychická onemocnění a stáří, kdy neexistuje vyhlídka na zlepšení stavu. Odmítají názor, že sebevražda je vždy iracionální, a snaží se doložit, že může být posledním možným řešením pro ty, kteří trpí nesnesitelnou bolestí nebo zažívají hluboké trauma.<ref>Raymond Whiting: A natural right to die: twenty-three centuries of debate, pp. 13–17; Praeger (2001) ISBN 0-313-31474-8</ref> Ještě radikálnější postoj by se snažil přesvědčit o tom, že by lidem mělo být umožněno nezávisle zvolit smrt bez ohledu na to, zda trpí či nikoli. Význačnými obhájci této [[Myšlenková škola|myšlenkové školy]] jsou skotský empirik [[David Hume]]<ref name="StanfordSuicide" /> a americký bioetik [[Jacob M. Appel|Jacob Appel]].<ref name="pmid17649899" /><ref>[[Wesley J. Smith]], Death on Demand: The assisted-suicide movement sheds its fig leaf, ''The Weekly Standard'', June 5, 2007</ref>

[[Soubor:Alexandre-Gabriel Decamps - The Suicide - Walters 3742.jpg|thumbnáhled|Paleta, pistole a na zemi ležící vzkaz na této malbě Alexandre-Gabriela Decampse naznačují, že právě došlo k tragické události - umělec si vzal život.<ref>{{cite web|publisher= [[The Walters Art Museum]] |url=http://art.thewalters.org/detail/1589 |title= The Suicide}}</ref>]]

Při [[Sebevražda a internet|hledání informací o sebevraždě na internetu]] se ve výsledcích objevují stránky, které v 10-30 % nabádají k sebevražedným pokusům nebo je jinak podporují.<!-- <ref name="Dur2011"/> --> Existují obavy, že podobné webové stránky mohou pro osoby s jistými předpoklady představovat poslední krok k sebevraždě.<!-- <ref name="Dur2011"/> --> Někteří lidé se na internetu sdružují do [[Sebevražedná skupina|sebevražedných skupin]], a to buď s přáteli, které již delší dobu znají, nebo s lidmi, které „potkali“ v [[Chatchat room|chat roomech]]ech nebo na [[Internetové fórum|virtuálních nástěnkách]].<!-- <ref name="Dur2011"/> --> Internet však na druhou stranu může sebevraždám předejít, neboť díky němu se izolovaní lidé mohou zařadit do nějaké sociální skupiny.<ref name="Dur2011">{{cite journal|last=Durkee|first=T|coauthors=Hadlaczky, G; Westerlund, M; Carli, V|title=Internet pathways in suicidality: a review of the evidence.|journal=International journal of environmental research and public health|date=2011 Oct|volume=8|issue=10|pages=3938–52|pmid=22073021|doi=10.3390/ijerph8103938|pmc=3210590}}</ref>

Některé z kulturních nebo přírodních památek prosluly vysokým počtem pokusů o sebevraždu.<ref name="Robinson2012"/> Patří k nim třeba [[Golden Gate Bridge|most Golden Gate]] v San Francisku, japonský les [[Aokigahara]],<ref>{{cite book|last=Robinson|first=ed. by Peter|title=Research themes for tourism|year=2010|publisher=CABI|location=Oxfordshire [etc.]|isbn=978-1-84593-684-6|page=172|url=http://books.google.ca/books?id=219aFMSRPqgC&pg=PA172|coauthors=Heitmann, Sine; Dieke, Peter}}</ref> jihoanglický útes [[Beachy Head]]<ref name="Robinson2012">{{cite book|last=Robinson|first=edited by David Picard, Mike|title=Emotion in motion : tourism, affect and transformation|publisher=Ashgate|location=Farnham, Surrey|isbn=978-1-4094-2133-7|page=176|url=http://books.google.ca/books?id=PjuY_4Vy_UUC&pg=PT176}}</ref> nebo [[Toronto|torontský]] [[viadukt v ulici Bloor Street]].<ref name="Dennis2008">{{cite book|last=Dennis|first=Richard|title=Cities in modernity : representations and productions of metropolitan space, 1840 – 1930|year=2008|publisher=Cambridge Univ. Press|location=Cambridge [u.a.]|isbn=978-0-521-46841-1|page=20|url=http://books.google.ca/books?id=Gq9_uNNkmKUC&pg=PA20|edition=Repr.}}</ref>

Počet těch, kteří od postavení mostu Golden Gate v roce 1937 až do roku 2010 spáchali skokem z něj sebevraždu, již přesáhl 1300.<ref name="McDougall2010">{{cite book|last=McDougall|first=Tim|title=Helping children and young people who self-harm : an introduction to self-harming and suicidal behaviours for health professionals|year=2010|publisher=Routledge|location=Abingdon, Oxon|isbn=978-0-415-49913-2|page=23|url=http://books.google.ca/books?id=2VfP1-o0BgcC&pg=PA23|coauthors=Armstrong, Marie; Trainor, Gemma}}</ref> V mnoha lokalitách, kde k sebevraždám běžně dochází, byly vybudovány bariéry sebevražedným pokusům zabraňující .<ref name="Bateson2008">{{cite book|last=Bateson|first=John|title=Building hope : leadership in the nonprofit world|year=2008|publisher=Praeger|location=Westport, Conn.|isbn=978-0-313-34851-8|page=180|url=http://books.google.ca/books?id=GUzq5qNegkYC&pg=PA180}}</ref> Příkladem je takzvaný [[Světelný závoj]] v Torontu<ref name="Dennis2008"/> a bariéry na [[Eiffelova věž|Eiffelově věži]] v Paříži či budově [[Empire State Building]] v New Yorku.<ref name="Bateson2008"/> Od roku 2011 je budována bariéra i na mostu Golden Gate.<ref name="Miller2011">{{cite book|last=Miller|first=David|title=Child and Adolescent Suicidal Behavior: School-Based Prevention, Assessment, and Intervention|year=2011|isbn=978-1-60623-997-1|page=46|url=http://books.google.ca/books?id=bAHcIUDoVEoC&pg=PA46}}</ref> Tyto zábrany se ukázaly být obecně velice účinné.<ref name="Miller2011"/>

Jelikož sebevražda vyžaduje vědomé rozhodnutí zemřít, někteří se domnívají, že z toho důvodu o ní nelze hovořit u jiných živočišných druhů než je člověk.<ref name="Maris2000">{{cite book|last=Maris|first=Ronald|title=Comprehensive textbook of suicidology|year=2000|publisher=Guilford Press|location=New York [u.a.]|isbn=978-1-57230-541-0|pages=97–103|url=http://books.google.ca/books?id=Zi-xoFAPnPMC&pg=PA97}}</ref> Sebevražedné chování bylo pozorováno u bakterií [[Salmonella|salmonelly]] snažících se překonat jiné, konkurenční bakterie tím, že spustí odpověď [[Imunitní systém|imunitního systému]] proti nim.<ref>{{Cite journal|url=http://www.nytimes.com/2008/08/26/science/26obsalm.html?ref=science|title=In Salmonella Attack, Taking One for the Team|author=Chang, Kenneth|date=August 25, 2008|publisher=New York Times|postscript=<!--None-->}}</ref> V Brazílii bylo rovněž zaznamenáno sebevražedné obranné chování dělníků mravenců rodu ''Forelius pusillus'', kdy malá skupinka mravenců opustí každý večer bezpečí mraveniště, aby mohla utěsnit vchod do něj zvenčí.<ref>{{cite journal|title=Preemptive Defensive Self-Sacrifice by Ant Workers|url=http://www.cyf-kr.edu.pl/~rotofils/Tofilski_etal_2008.pdf|format=PDF|author=Tofilski,Adam; Couvillon, MJ;Evison, SEF; Helantera, H; Robinson, EJH; Ratnieks, FLW|year=2008|volume=172|pmid=18928332|issue=5|journal=The American Naturalist|doi=10.1086/591688|pages=E239–E243}}</ref>

Příkladem hromadné sebevraždy je "[[Jonestown|jonestownskájonestown]]ská" [[kultovní sebevražda]] z roku 1978, při níž 918 členů tzv. [[Chrám lidu|Chrámu lidu]], americké [[Sekta|sekty]] vedené [[Jim Jones|Jimem Jonesem]], ukončilo svůj život po vypití hroznového nealkoholického nápoje [[Flavor Aid]], do něhož byl přidán [[kyanid draselný|kyanid]].<ref>Hall 1987, p.282</ref><ref name="tape">[http://jonestown.sdsu.edu/AboutJonestown/Tapes/Tapes/DeathTape/death.html "Jonestown Audiotape Primary Project."] ''Alternative Considerations of Jonestown and Peoples Temple''. San Diego State University. http://www.webcitation.org/5vybbZjSY, cit. 2011-01-24</ref><ref>"1978:[http://news.bbc.co.uk/onthisday/hi/dates/stories/november/18/newsid_2540000/2540209.stmMassSuicide Leaves 900 Dead]". Retrieved 9 November 2011.</ref> V posledních dnech [[Bitva o Saipan|bitvy o Saipan]] v roce 1944 spáchalo sebevraždu přes 10 000 japonských civilistů; někteří ukončili svůj život skokem z Útesu sebevrahů a Útesu Banzai.<ref>John Toland, ''The Rising Sun: The Decline and Fall of the Japanese Empire 1936–1945'', Random House, 1970, p. 519</ref>

[[Irská hladovka 1981|Irská stávka hladovkou z roku 1981]], vedená [[Bobby Sands|Bobbym Sandsem]], měla za následek 10 mrtvých. Jako příčina smrti bylo [[Koroner|koroneremkoroner]]em uvedeno „dobrovolné vyhladovění“ a nikoli sebevražda; původní „vyhladovění“ bylo na úmrtních listech opraveno po protestech rodin zemřelých stávkujících.<ref name="Philosophy59OKeeffe">[http://www.jstor.org/pss/3750951 Suicide and Self-Starvation], Terence M. O'Keeffe, [[Philosophy (journal)|''Philosophy'']], Vol. 59, No. 229 (Jul., 1984), pp. 349–363</ref> O [[Erwin Rommel|Erwinu Rommelovi]] bylo během 2. světové války zjištěno, že předem věděl o [[spiknutí 20. července]], zaměřeném proti Hitlerovi, a bylo mu vyhrožováno [[Veřejný soudní proces|veřejným soudním procesem]], popravou a represáliemi vůči jeho rodině, pokud si sám nevezme život.<ref>{{cite book |last=Watson |first=Bruce|title=Exit Rommel: The Tunisian Campaign, 1942–43 |publisher=Stackpole Books |year=2007|page=170|isbn=978-0-8117-3381-6}}</ref>