[[Soubor:Slum_in_Glasgow,_1871.jpg|thumb|left|[[Thomas Annan]]: [[Glasgow]]ské [[slum]]y roku [[1871]]]]
Do průmyslových center se stěhovalo velké množství lidí. Jejich velká koncentrace působilazpůsobila snižování ceny pracovní síly. Nízká životní úroveň a malé množství vhodných ubytovacích kapacit vedla k vzniku [[slum]]ů a byla doprovázena využíváním práce dětí, které byly nuceny přispívat do rodinného rozpočtu a pracovat v obtížných podmínkách. Situaci měly řešit zákony přijaté v letech [[1802]] a [[1819]], které omezovaly maximální délku pracovního dne pro děti v textilních továrnách na 12 hodin. Tento zákon však nebyl efektivněvždy využívándodržován a částečnou nápravu přinesl až zákon z roku [[1847]], který omezil maximální pracovní dobu dětí i dospělých v textilních továrnách na 10 hodin denně.
V polovině století se společnost začala zabývat negativními jevy [[prostituce]]. Policejní odhady z poloviny století uváděly počet pouličních prostitutek na 8600. TentoTakto vysokývysoké početčíslo bylbylo zdůsledkem důvodunařízení v britské armádyarmádě. Muži v armádě nemohli zakládat rodiny a prostituce byla považována za normální službu napro ukojení mužské touhy (v tehdejší době bylo legální zneužívat pro prostituci dívky ve věku 12 let). VOd létěléta 1864 sezačala naza scéněženská objevilapráva ženabojovat jménemaktivistka '''Josephina[[Josephine Butlerová,'''|Josephina která se ujala boje za ženská právaButlerová]] (v té době bylo normální, že vdaná žena byla pro právo braná jako věc, tzn. muž ji mohl mlátit, všechen její výdělek patřil muži,...).
V roce 1864, byl také zaveden zákon o nakažlivých chorobách, který dovoloval mužům zákona chirurgicky vyšetřit (podle Josephine se jednalo o chirurgické znásilnění) jakoukoliv ženu, když se ve městě nacházela vojenská posádka. Díky boji Josephine Butlerové se podařilo zrušit zákon o nakažlivých chorobách zrušit a zvýšit hranici beztrestného pohlavního styku z 12 na 16 let.
