Otokar Březina: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přesun a duplicita
Řádek 19:
| titul = Členové České akademie věd a umění 1890–1952 | vydání = 2 | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2004 | počet stran = 443 | isbn = 80-200-1066-1 | strany = 49}}</ref> v roce [[1919]] získal [[čestný doktorát]] [[univerzita Karlova|Karlovy univerzity]]. Roku [[1925]] odešel do výslužby. Učitelství považoval za nutné zlo. Roku [[1928]] získal Státní cenu za literaturu, a s ní spojených 100&nbsp;000 korun – tuto částku věnoval Svatoboru. Zajímavostí je, že byl osmkrát ([[1916]], [[1917]], [[1918]], [[1920]], [[1921]], [[1925]], [[1928]] a [[1929]]) navržen na [[Nobelova cena|Nobelovu cenu]] za literaturu.
 
Roku [[1929]] zemřel na vrozenou srdeční vadu. Je pochován v [[Jaroměřice nad Rokytnou|Jaroměřicích nad Rokytnou]]. Náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař [[František Bílek (sochař 1872–1941)|František Bílek]]. Bezprostředně po jeho smrti vyšla celá řada vzpomínkových knih, z nichž nejproslulejší je ''[[Mé svědectví o Otokaru Březinovi]]'' od jednoho z mála Březinových blízkých přátel, [[Jakub Deml|Jakuba Demla]], která vyvolala skandál a celou řadu dalších polemických knih.
 
== Dílo ==