Mexicko-americká válka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění pravděpodobně duplicitního parametru |
Texas byl samostatnou zemí, která se oddělila od Mexika sama, vice v článku Texas, válku vyvolalo Mexiko, nešlo o expanzivní snahy USA, obě dvě info jsou v článku níže uvedeny, vlastí výzkum odstraněn, doplnění úvodle textu níže |
||
Řádek 19:
[[Soubor:México División Política-República Central.png|right|thumb|250px|Teritoriální rozdělení Mexika mezi První a Druhou republikou – červeně označeny území se [[Separatismus|separatistickými]] tendencemi, červenou linkou označeno sporné území po odtržení Texasu.]]
'''Mexicko-americká válka''' nebo '''Americko-mexická válka'''<ref group="p">Ve Spojených státech je tento konflikt znám jako '''Mexická válka'''. V Mexiku je znám jako ''La Intervención Norteamericana'' (Severoamerická intervence), ''La Invasión Estadounidense'' (Invaze Spojených států), ''La Guerra de Defensa'' (obranná válka), nebo jako ''La Guerra del 47'' (válka v sedmačtyřicátém).</ref> byl [[válka|ozbrojený konflikt]] mezi [[Spojené státy americké|Spojenými státy]] a [[Mexiko|Mexikem]] v letech [[1846]]–[[1848]].
Bojové operace probíhaly rok a půl od jara 1846 do podzimu 1847. Válka skončila naprostým vítězstvím Spojených států. Výsledkem byly významné územní ztráty Mexika ve prospěch Spojených států – odtržením Texasu a postoupením dalších území po prohrané válce přišlo Mexiko o více než polovinu svého území. Na získaném území vznikly postupně americké státy [[Kalifornie]], [[Nové Mexiko]], [[Arizona]], [[Nevada]] a [[Utah]]. Ačkoliv se dlouze diskutovalo o zákazu [[otrokářství|otroctví]] na nových územích, byl v roce 1850 přijat kompromis, na jehož základě zůstala bez otroctví jen Kalifornie. Ztráta rozsáhlých území podnítila mexickou vládu k politice osídlování severních oblastí jako prostředku k zabránění dalším ztrátám území.
Řádek 44 ⟶ 42:
Administrativa prezidenta [[John Tyler|Johna Tylera]] navrhla trojstrannou dohodu, která by vypořádala spor o hranice [[Oregon]]u a zajistila postoupení přístavu [[San Francisco]], ale [[George Hamilton-Gordon|lord Aberdeen]] se odmítl zúčastnit. Řekl však, že [[Spojené království|Británie]] nemá žádné námitky proti rozšíření území Spojených států v této oblasti.<ref name="MAW1913" /> Přesto však prosakovaly zprávy o tom, že Francie nebo Británie se chystá uchvátit Kalifornii, ačkoliv to nebyla pravda.<ref name="dejiny USA" />
Územní expanze Spojených států směrem k pobřeží Tichého oceánu byla jedním z politických cílů prezidenta [[James K. Polk|Jamese K. Polka]]{{Doplňte zdroj}}, který byl i vůdcem [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany Spojených států]].<ref name="MAW1913" >Rives, vol. 2, str. 45, 46 a 658</ref> V té době se těšila vysoké oblibě myšlenka tzv. „Zjevného údělu“. Roku 1845 totiž John L. O'Sullivan, novinář listu „Democratic Review“, napsal: „''Naším zjevným údělem je zaplavit zemi, kterou nám přiřkla Prozřetelnost, aby se každým rokem znásobující se miliony mohly svobodně rozvíjet.''“<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = O'Sullivan | jméno = | autor = | odkaz na autora = | spoluautoři = | titul = Annexation | periodikum = United States Magazine and Democratic Review | odkaz na periodikum = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = | ročník = | číslo = | strany = | url = http://web.grinnell.edu/courses/HIS/f01/HIS202-01/Documents/OSullivan.html | issn =}}</ref>
Polkův volební program však byl jednoznačně zaměřen na územní expanzi{{Doplňte zdroj}}. Polk hovořil o „znovuobsazení Oregonu a znovupřipojení Texasu“, a tím si zajistil podporu jak Severu (preferoval expanzi severozápadním směrem), tak Jihu (byl pro expanzi jihozápadním směrem).<ref name="dejiny USA" /> Svůj zájem však nejvíce upíral na Nové Mexiko a Kalifornii, protože o připojení Texasu bylo rozhodnuto ještě před jeho nástupem do funkce [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta Spojených států]].<ref name="dejiny USA" />
== Texaská republika ==
Řádek 73 ⟶ 71:
=== Pohraniční srážky ===
Prezident James K. Polk po svém zvolení nařídil generálovi Taylorovi a jeho silám, aby postoupili na jih k Rio Grande, a tak vstoupili na sporné území{{Doplňte zdroj}}. To byl nanejvýš pochybný krok, protože Mexiko neuznalo ani
Taylor ale ignoroval mexické požadavky, aby se stáhnul za řeku Nueces a postavil provizorní pevnost Fort Texas (později známou jako [[Fort Brown]]) na severním břehu Rio Grande přímo proti mexickému městu [[Matamoros, Tamaulipas|Matamoros]].<ref>{{citace monografie | jméno =Justin Harvey | příjmení =Smith | odkaz na autora = | titul =The war with Mexico vol. 1 | url =http://books.google.com/books?id=WBkOAAAAIAAJ&pg=PA464 | vydavatel =Macmillan | místo = | rok =1919 | počet stran =464 | kapitola = | strany = | isbn = | jazyk =anglicky}}</ref> Mexické síly v oblasti vedl generál Mariano Arista.
Řádek 87 ⟶ 85:
=== Vyhlášení války ===
[[Soubor:Mexican–American War (without Scott's Campaign)-en.svg|thumb||450px|Celková mapa mexicko-americké války.]]
Když Polk obdržel zprávu o Thorntonově incidentu, usoudil, že má v rukou dostatečné ''[[casus belli]]'' (
=== Opozice proti válce ===
|