Věcné břemeno: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Dělení věcných břemen: typo značka: editace z Vizuálního editoru |
Aktualizace článku v rámci SPW dle platné legislativy (NOZ). značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
'''Věcné břemeno''' patří mezi [[věcná práva k cizí věci]], protože omezuje vlastníka [[nemovitá věc|nemovité věci]] ve prospěch jiného tak, že vlastník je povinen něco strpět ''({{Cizojazyčně|la|pati}})'' nebo něčeho se zdržet ''({{Cizojazyčně|la|omittere}})''. V současném právu navíc může zahrnovat, na rozdíl od dříve používaného pojmu '''služebnost''', i omezení spočívající v povinnosti něco konat ''({{Cizojazyčně|la|facere}})'', což byla dříve tzv. '''reálná břemena'''.
Historicky a i podle [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Nového občanského zákoníku]] (dále jen NOZ) se věcná břemena dělí na služebnosti a reálná břemena. Věcná břemena jsou svou podstatou i svým účelem jako omezení vlastnictví historicky spojena s dalším omezením vlastnických práv, jimiž jsou práva sousedská, která jsou s věcnými břemeny úzce spjata. Velmi často se totiž věcná břemena týkají [[Pozemek|pozemků]] a [[Stavba|staveb]] nebo osob sousedících, a slouží právě pro řešení těchto sousedských vztahů. Věcné břemeno představuje svým původem, důvodem svého vzniku, právě způsob řešení sousedských vztahů.
Historicky je pojem ''služebnost'' institutem [[Římské právo|římského práva]]. Zde byla služebnost pojata jako zvláštní druh věcného práva k užívání cizí věci, které je neoddělitelně spjato buď s určitým [[Pozemek|pozemkem]], anebo s určitou [[Osoba|osobou]]. Již tehdy se projevovalo dělení na pozemky, jimž svědčilo právo z věcného břemene, které byly nazývány jako ''pozemky panující'', a na ''pozemky služebné'', které byly zatíženy povinností. Služebnosti jsou součástí [[Dědické řízení|dědického řízení]] a přechází na [[Dědic|dědice]].
Reálná břemena jsou charakteristická tím, že se jedná o dočasný [[Soukromé právo|soukromoprávní závazek]] každého dočasného [[Vlastnictví|vlastníka]] určitého pozemku plnit ve prospěch jiného subjektu. Typickým příkladem je [[Výměnek]]. Reálná břemena zanikají úmrtím [[Oprávněná osoba|oprávněné osoby]].
Věcná břemena umožňují oprávněné osobě užívání majetku osoby povinné, například zajišťuje doživotní obydlí [[Rodičovství|rodičů]] v domě dětí nebo trvalé právo cesty po soukromém pozemku, služebnost [[inženýrské sítě]] apod. Může buď patřit určité osobě ([[Fyzická osoba|fyzické]] i [[Právnická osoba|právnické]]), nebo může být spojeno s určitou věcí, pokud patří osobě, zaniká její smrtí či zánikem, jestliže je ale spojeno s vlastnictvím věci, pak přechází na každého dalšího jejího vlastníka.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bradáč|jméno=Albert a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Věcná břemena od A do Z|vydání=4. vydání|vydavatel=Linde Praha, a. s.|místo=Praha 1|rok=2009|počet stran=364|strany=13-41|isbn=978-80-7201-761-4}}</ref>
Věcné břemeno je vhodné zřídit tehdy, nejde-li věc řešit její koupí nebo nájmem. „Kouzlo“ věcného břemene spočívá v tom, že mnohdy napomůže řešení vztahů mezi sousedy, prodávajícími a kupujícími, rodinnými příslušníky atp.
== Historický vývoj právní úpravy ==
Prvotní právní úprava služebností je zahrnuta již v [[Všeobecný zákoník občanský|Obecném zákoníku občanském]] z roku [[1811]], která byla součástí [[Právní řád|právního řádu]] [[Československo|Československa]] až do přijetí tzv. [[Občanský zákoník (Československo, 1950)|středního občanského zákoníku]] č. 141/1950 Sb. Tento zákoník však zavedl pojem Věcné břemeno, aniž by jakkoliv rozlišoval mezi právní úpravou služebností a právní úpravou reálných břemen. Toto uspořádání vydrželo až do přijmutí tzv. [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Nového občanského zákoníku]] (zákona č. 89/2012 Sb.)
=== 1811-1951 ===
Až do přijetí tzv. středního občanského zákoníku (zákona č. 141/1950 Sb.) platilo ustanovení § 472 a následujících obecného zákoníku občanského, který vymezoval následující druhy služebností:
==== Služebnosti domovní ====
Služebnosti, které opravňují držitele domu, aby něco na sousedově pozemku podnikl, co tento musí snášet:
* právo tíži svého stavení na cizí stavení položiti,
* trám nebo krokev do cizí zdi zapustiti,
* okno v cizí zdi zříditi; ať pro světlo nebo vyhlídku,
* střechu nebo arkýř do sousedova vzduchového prostoru vystavěti,
* kouř sousedovým komínem hnáti
* okapovou rouru na cizí pozemek vésti
* tekutinu na sousedův pozemek líti nebo po něm sváděti.
Služebnostmi jest zavázán držitel služebného pozemku, aby něčeho opomenul, co by mu jinak bylo volno podniknouti:
* domu svého nezvyšovati,
* nesnižovati ho,
* neodnímati panujícímu stavení světla a vzduchu,
* ani vyhlídky,
* odtoku se střechy svého domu neodváděti s pozemku souseda, jemuž k zavlažování jeho zahrady nebo k plnění jeho cisterny anebo jiným způsobem může býti užitečný.
'''Služebnosti polní''' jsou zejména:
* právo držeti si stezku, průhon dobytka nebo vozovou cestu na cizím pozemku a půdě;
* čerpati vodu, napájeti dobytek, odváděti nebo přiváděti vodu;
* dobytek hlídati a pásti;
* dříví káceti, suché větve a roští sbírati, žaludy sbírati, listí hrabati;
* honiti, ryby loviti, ptáky chytati;
* kámen lámati, písek kopati, vápno páliti.
'''Služebnosti osobní:'''
* nutné užívání věci,
* požívání,
* bydlení.
V rámci této právní úpravy byl vznik služebnosti založen na smlouvě, poslední vůli, právním výroku vydaném při rozdělení společných pozemků nebo na vydržení.
Od zákonného práva služebnosti byly odlišovány tzv. ''zákonné služebnosti'', jako negativní povinnosti vlastníka, kterým neodpovídalo subjektivní právo jiné určité osoby. Tyto služebnosti byly zřizovány v rámci jiných právních předpisů. Patří sem např.:
* opomíjet to, co by způsobilo znečištění nebo vzedmutí vod na újmu jiné osoby, strpět na svém pozemku stezku k tahání lodí, trpět přistání a připoutání lodí (vodní zákon č. 93/1869 ř. z.)
* podle stavebních řádů,
* podle lesního zákona 250/1852 ř. z.,
* …
Reálná břemena řešila tato právní úprava pouze všeobecným ustanovením o výplatě důchodů.
=== 1951-1963 ===
[[Občanský zákoník (Československo, 1950)|Občanský zákoník]] č. 141/1950 Sb., účinný od 1. 1. 1951 (nazývaný též Střední občanský zákoník), zrušil zavedené instituty služebností domovních, polních a osobních a na jejich základě zavádí institut věcných břemen. Věcná břemena podle této právní úpravy “omezují vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, a to tak, že vlastník je povinen buď něco trpět, nebo se něčeho zdržet, anebo něco činit. Práva odpovídající věcným břemenům jsou buď spojena s vlastnictvím k určité nemovitosti, anebo svědčí určité osobě.” Věcná břemena nebyla konkretizována, jejich existence byla ponechána na smluvní volnosti. V rámci této legislativní úpravy byla podstatná prospěšnost věcných břemen pro oprávněného.
=== 1951-1982 ===
[[Občanský zákoník (Československo, 1964)|Občanský zákoník]], č. 40/1964 Sb., pokud jde o věcná břemena, přinesl zcela zásadní zvrat, protože uznával pouze jediný možný způsob vzniku věcných břemen - ze zákona. Věcná břemena tak zřizoval např. zákon 51/1964 Sb., o [[Dráha (drážní doprava)|drahách]] nebo zákon č. 110/1964 Sb. o [[Telekomunikace|telekomunikacích]]. Ostatní způsoby nebyly umožněny, např. ani zřízení závětí. Je důležité zmínit zejména jeden ze způsobů zániku věcného břemene - nabytím majetku do celospolečenského vlastnictví. Tato právní úprava měla za následek např. to, že vlastnické právo k věci nabyl stát a to třeba způsobem, na který se posléze vztahovaly [[Restituce|restituční předpisy]], docházelo tedy k vydání věci, přičemž však věcné břemeno již neexistovalo.
=== 1983-2011 ===
Předchozí právní úprava se ukázala co do možností vzniku věcných břemen jako naprosto nedostačující, zejména citelně chyběla možnost zřízení [[Dohoda|dohodou]]. Novelizace občanského zákoníku č. 132/1982 Sb. tedy zaváděla pět možností vzniku věcného břemene:
* písemnou smlouvou,
* závětí,
* rozhodnutím oprávněného orgánu,
* výkonem práva,
* ze zákona.
Po roce 1989 došlo k novelizaci občanského zákoníku a možnosti vzniku věcného břemene byly rozšířeny o další dvě:
* dohodu dědiců,
* vydržení.
==== Dělení věcných břemen ====
# s čím jsou spojena (podle oprávnění)
#* s vlastnictvím k určité nemovitosti (''in rem''), vlastník nemovitosti si zlepšuje svoje vlastnictví, změna vlastníka nemá vliv na trvání věcného břemene
Řádek 34 ⟶ 90:
#* celý pozemek (není nutný geometrický plán) – např. právo bydlení v celém domě a nebo ve vyjmenovaných částech (místnostech) na což nelze vyhotovit geometrický plán
# podle druhu – Neomezený počet druhů a jejich kombinací věcných břemen. Například právo chůze, právo jízdy, právo čerpání ze studny, právo vedení kanalizace, právo doživotního bydlení, právo společné zdi, právo stavby sklepa pod pozemkem atd.
==== Vznik a zánik věcného břemene ====
Věcné břemeno může vzniknout:<ref>§ 151o ObčZ</ref>
* písemnou [[Smlouva|smlouvou]],
* na základě [[Závěť|závěti]] či dohody [[dědic]]ů v dědickém řízení,
* [[Právní moc|pravomocným]] rozhodnutím příslušného orgánu, zejména [[soud]]u (pokud vlastník stavby požádá o zřízení práva cesty přes pozemek, na němž stavba stojí a který mu nepatří, či při řešení neoprávněné stavby nebo u vypořádání [[spoluvlastnictví]]<ref>§ 135c odst. 3 a § 142 odst. 3 ObčZ</ref>), či [[Správní úřad|správního úřadu]] (zejména namísto [[vyvlastnění]]<ref>§ 24 odst. 2 písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění</ref>),
* ze [[zákon]]a.
Kromě toho lze právo odpovídající věcnému břemeni také [[Vydržení|vydržet]], jestliže je v [[Dobrá víra|dobré víře]]<ref>Josef Fiala a kol.: ''Občanské právo hmotné'', Masarykova univerzita a Doplněk, 2002, ISBN 80-210-2793-2, str. 168.</ref> vykonáváno po dobu 10 let. Protože předmětem práva je nemovitost, je vždy třeba navíc i vklad do [[Katastr nemovitostí České republiky|katastru nemovitostí]].
Zaniká pak rozhodnutím příslušného orgánu či ze zákona. Ze zákona zejména zánikem oprávněné osoby, pokud je věcné břemeno spojeno s ní, případně tehdy, pokud nastanou nikoli přechodné změny nemovitosti, které vykonávání věcného břemena znemožní. U soudu je pak možné žádat jeho omezení nebo úplné zrušení za přiměřenou náhradu, jestliže vznikne hrubý nepoměr mezi ním a výhodou oprávněné osoby.<ref>§ 151p ObčZ</ref> Kromě toho se ale právo odpovídající věcnému břemeni může také [[Promlčení|promlčet]], pokud není 10 let vykonáváno.<ref>§ 109 ObčZ</ref>
== Současná právní úprava ==
[[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Nový občanský zákoník]] přesně nedefinuje souhrnně věcná práva k cizím věcem. Vnitřně se dělí na [[právo stavby]], věcná břemena (souhrnné označení pro služebnosti a reálná břemena - v rámci zachování kontinuity s předchozí právní úpravou), [[zástavní právo]] a [[zadržovací právo]].
[[Občanský zákoník (Česko, 2012)|Nový občanský zákoník]] (na rozdíl od předchozí právní úpravy v rámci OZ, kdy nebyla jednotlivá věcná břemena konkretizována, ale byla definována jen jako jakýsi [[Abstrakce|abstraktní pojem]]), zavádí typické pozemkové a osobní služebnosti. Připouští však i zřízení jiných, taxativně nevyjmenovaných služebností a umožňuje též posouzení a rozsahu služebnosti podle místní zvyklosti.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kabelková|jméno=Eva|příjmení2=|jméno2=|titul=Věcná břemena v novém občanském zákoníku|vydání=1. vydání|vydavatel=Nakladatelství C. H. Beck|místo=Praha|rok=2013|počet stran=368|strany=31-35|isbn=978-80-7400-461-2}}</ref>
Mezi významné služebnosti patří například:
* Služebnost [[inženýrské sítě]]
* Služebnost stezky, [[Průhon|průhonu]] a cesty
* [[Právo pastvy]]
* [[Požívací právo]]
* Služebnost [[Byt|bytu]]
=== Vznik, užívání a zánik služebnosti ===
Služebnost se nabývá [[Smlouva|smlouvou]], [[Pořízení pro případ smrti|pořízením pro případ smrti]] nebo [[Vydržení|vydržením]] pro dobu potřebnou k vydržení [[Vlastnictví|vlastnického práva]] k věci, která má být služebností zatížena. [[Zákon|Ze zákona]] nebo [[Rozhodnutí|rozhodnutím]] [[Orgán veřejné moci|orgánu veřejné moci]] se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem. (§ 1260 NOZ).
Pokud se zřizuje služebnost cestou smluvní nebo [[Rozhodnutí|rozhodnutím]] orgánu veřejné moci, je důležité i stanovení výše náhrady za zřízení služebnosti, včetně spravedlivého určení výše úplaty. Je třeba vzít v potaz, že zřízením služebnosti utrpí újmu vlastník zatíženého pozemku. Může totiž dojít ke snížení atraktivnosti, a tedy i obvyklé ceny zatíženého pozemku. Vlastník může být též omezen v užívání pozemku, případně může být omezen ve svém soukromí. V případě zřízení služebnosti smlouvou je povinná písemná forma. Vznik věcného břemene (tedy i služebnosti), je možný smluvně i na základě různých zákonů státní správy, např. Energetický zákon, zákon o elektronických komunikacích, zákon o pozemních komunikacích.
[[Pořízení pro případ smrti]] představuje vznik služebností [[Závěť|závětí]], [[Dědická smlouva|dědickou smlouvou]] nebo [[Dovětek|dovětkem]].
V případě vzniku [[Vydržení|vydržením]] platí analogicky právní úprava o vydržení, tedy v případě movitých věcí po dobu 3 let a v případě nemovitých věcí po dobu 10 let.
Pokud se zřizuje služebnost k věci zapsané ve [[Veřejný seznam|veřejném seznamu]], vzniká zápisem do takového seznamu, jinak vzniká [[Účinnost (právo)|účinností smlouvy]].
[[Náklad|Náklady]], jež jsou spojeny s opravami a zachováním předmětu služebnosti, nese ten, kdo je ze služebnosti oprávněn. Vlastník věci služebné je naopak povinen případné opravy strpět. Ovšem v případě, kdy vlastník věci služebné používá tuto věc také, je povinen úměrně přispívat na opravu, anebo se užívání služebné věci zdržet.
=== Příklady nejběžnějších služebností ===
''Služebnost inženýrské sítě'' - Služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě. (§ 1267, odst. 1 NOZ)
''Služebnost cesty'' - Služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoliv vozidly. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.
''Služebnost užívacího práva k cizí věci'' - Služebností užívacího práva se uživateli poskytuje právo užívat cizí věc pro jeho vlastní potřebu a potřebu jeho domácnosti. Změní-li se tyto potřeby po zřízení služebnosti, nezakládá to uživateli právo na její rozšíření.
== Z judikatury ==
| |||