Mikuláš I. Veliký: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m sjednocení paramtrů infoboxu; kosmetické úpravy
m typo
Řádek 119:
|wikicitáty = Mikuláš I. Veliký
}}
[[Svatý]] '''Mikuláš I. Veliký''' (kolem [[800]]{{nejisté datum|narození}} [[Řím]] - [[13. listopad]] [[867]]) byl [[papež]]em od [[24. duben|24. dubna]] [[858]] až do své smrti. Je připomínán jako upevňovatel papežské autority a moci, projevující rozhodující vliv na historický vývoj papežství a na jeho postavení mezi křesťanskými národy západní Evropy. Mikuláš tvrdil, že papež by měl mít autoritu nad všemi křesťany.<ref name="jméno"> Durant, Will. The Age of Faith. New York: Simon and Schuster. 1972. Chapter XXI: Christianity in Conflict 529–1085. p. 517–551</ref>
 
V [[římskokatolická církev|římskokatolické církvi]] byl prohlášen za [[svatý|svatého]] se svátkem dne [[13. listopad]]u.<ref name="hhh">Martyrologium Romanum (Vatican Press 2001 ISBN 88-209-7210-7), p. 587</ref>
 
== Život ==
Mikuláš se narodil do významné šlechtické rodiny v [[Řím]]ě jako syn Defensora Theodora a získal vynikající vzdělání. Díky své zbožnosti, schopnostem a výmluvnosti vstoupil do služeb církve v raném věku. Byl podjáhnem papeže [[Serius II.|Sergiuse II.]] (844-847844–847) a jáhnem papeže [[Lev IV.|Lva IV.]] (847-855847–855). Po smrti [[Benedikt III.|Benedikta III.]] (7. dubna 858) římský císař [[Ludvík II Italský.|Ludvík II.]], který byl přítelem Říma, vstoupil do města, aby ovlivnil volby. Dne 24. dubna byl Mikuláš zvolen papežem a na trůnu v [[Bazilika svatého Petra|bazilice svatého Petra]] usedl v přítomnosti císaře. Poté nechal vystrojit třídenní hostinu na rozloučenou pro císaře. Následně v doprovodu římské šlechty navštívil císaře v jeho táboře za městem. Při této příležitosti vyšel císař Mikuláši vstříc a vedl jeho koně po určitou část cesty.<ref name="z">"Svätý Mikuláš I." In: Viliam Judák: Na Petrovom stolci I. : Krátke dejiny pápežov. Trnava : Spolok svätého Vojtecha, 2010, s. 201-202. ISBN 978-80-7162-834-7</ref>
 
Mikuláš I. prosazoval svrchovanou autoritu papežství ve správě církve a byl po dlouhé době výraznou osobností na papežském stolci. Upevnění autority jeho úřadu, který byl dosud ovlivňován panovníky [[franská říše|franské říše]], napomáhalo její rozdělení roku 843 a oslabení autority karlovských panovníků. Papež se dostal do ostrých sporů s [[remeš]]ským arcibiskupem [[Hinkmar z Remeše]] Hinkmarem a [[konstantinopol]]ským patriarchou [[Fotios|Fotiem]], v nichž hájil svrchovnost papeže nad všemi západními i východními církevními hodnostáři. Patriarcha Fotios ho obžaloval z [[hereze]], mimo jiné kvůli používání tzv. [[filioque]] v praxi západní cíkrve.<ref name="z">"Svätý Mikuláš I." In: Viliam Judák: Na Petrovom stolci I. : Krátke dejiny pápežov. Trnava : Spolok svätého Vojtecha, 2010, s. 201-202. ISBN 978-80-7162-834-7</ref>
Řádek 154:
 
{{posloupnost|co=[[Papež]]
|kdy= [[858]] - [[867]]
|pred=[[Benedikt III.]]
|po=[[Hadrián II.]]}}