| vyhlásil = PověřenictvoPověřenectvo školství, věd a umění
| kód = 4
| lokalita = [[Tesárske Mlyňany]], [[Vieska nad Žitavou]]
Řádek 17:
| jazyk = slovensky
}}</ref>
| okres = [[okres Zlaté Moravce|Zlaté Moravce]]
| stupeň ochrany = IV.
| poznámky =
Řádek 41:
=== Arboretum jako součást Slovenské akademie věd ===
Od roku [[1953]] přešlo pod správu [[Slovenská akademie věd|Slovenské akademie věd]]. Pod vedením [[František Benčať|doc. Ing. Františka BenčatěBenčati, DrSc.]], jednoho z nejvýznamnějších slovenských [[dendrolog]]ů, se park transformoval ve významnou vědecko-vzdělávací instituci. Rozeběhla se fenologická pozorování a ''Index seminum'', který umožnil formou bezplatné výměny semen spolupráci s dalšími ústavy. Dokončila se také laboratoř pro fyziologii a anatomii rostlin. Doc. Benčať podnikl několik cest (v padesátých letech do [[Bulharsko|Bulharska]] a na černomořské pobřeží Sovětského Svazu), vrcholem byla expedice do Číny v roce [[1960]]. Tato vedla od severu Číny až na hranici subtropů. Část získaného materiálu byla znehodnocena opožděním zásilky, přesto však zůstalo velké množství semen. Výsledkem cesty bylo vybudování ''Experimentální plochy čínské dendroflóry'' od roku [[1969]], kdy byly první rostliny vypěstované ze semen připraveny k výsadbě (projekt doc. Ivana Tomašky). Tato se po dalších cestách (např. expedice do [[Střední Asie]] v roce [[1964]]) rozšířila na ''Plochu východoasijské dendroflóry'' o rozloze 14 [[hektar]]ů. V osmdesátých letech byl park po uvolnění zemědělských pozemků rozšířen o ''Plochu severoamerické dendroflóry''. Další expedice směřovaly do [[Severní Korea|Severokorejské republiky]] (v letech [[1982]], [[1983]] a [[1985]]) a stály na začátku budování ''Plochy korejské dendroflóry''. Dosud poslední částí je ''Plocha slovenské dendroflóry'' zahrnující dřeviny od nízkých poloh po vysokohorské polohy. Oficiální název se od roku 1947 několikrát měnil, současné pojmenování je používáno od roku 1994.
