Starověký Řím: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Expanze ve východním Středomoří: úprava odkazu na rozcestník |
m →Vznik republiky, dobytí Apeninského poloostrova: oprava y - shoda podmětu s přísudkem |
||
Řádek 42:
Za první jakž takž pevný bod římských dějin je pokládáno sepsání [[Zákon dvanácti desek|zákona dvanácti desek]] v roce [[450 př. n. l.]] Tímto zákonem bylo poprvé písemně zakotveno [[zvykové právo]], především v oblasti občanského a [[Trestní právo|trestního práva]], stejně jako procesní řád. [[Kodifikace]] měla zamezit svévoli patricijů, kteří měli tendenci přizpůsobovat si interpretaci práva, jak jim to vyhovovalo.
K nejvyšším úřadům ve státě, které svým nositelům poskytovaly vážnost a respekt (''auctoritas''), měli zpočátku přístup pouze patricijové. Prakticky nepřetržitý válečný stav výrazně zatěžoval plebeje, kteří tvořili páteř vojska organizovaného na miličním principu. Nepoměr mezi rozsahem jejich povinností a sociálním statusem a reálným politickým vlivem vedl k třídnímu boji mezi plebeji a patriciji. Plebejové se nejprve zaměřili na požadavek zrovnoprávnění s patriciji a na právo spolupodílet se na závažných politických rozhodnutích. K prosazení svých cílů odešli z města a usadili se na svaté hoře (''Mons Sacer''), čímž znemožnili obranu města a nutili tak patricije k ústupkům. Tyto [[secese]] (''secessio plebis'') se v následujících staletích ještě několikrát
V 5. století př. n. l. byl Řím nucen čelit Etruskům, toužícím získat jej zpět pod svou kontrolu. Podle názoru některých historiků se Říma kolem roku [[507 př. n. l.]] zmocnil [[Porsena]] (král města Clusia). Jiní historici se ovšem domnívají, že Porsena Řím nedobyl. Řím vedl četné války jak se svými [[První latinská válka|latinskými]] sousedy, kteří nakonec v roce 493 př. n. l. uznali jeho výsadní postavení a ve spojení s městem na Tiberu hledali ochranu před vnějším ohrožením, tak s horskými italickými kmeny, jakými byli např. [[Aequové]] nebo [[Volskové]].
| |||