Dálnice D2: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
typos, linkfix, - zbytečný ref v úvodu, relevantní info ze sekce Zajímavosti přesunuty do souvisejících kapitol |
Doplnění přesných dat a drobné úpravy ve stylistice textu dle návrhů v diskuzi. |
||
Řádek 69:
Výstavba dnešní dálnice D2 byla zahájena v roce 1974<ref name="České dálnice" /><ref name="Dálnice-silnice" /><ref name="Páteřní síť silnic a dálnic 2">{{Citace elektronické monografie|titul=Páteřní síť silnic a dálnic v ČR|příjmení=Čihák|jméno=Miloš|příjmení2=Hak|jméno2=František|příjmení3=Hladká|jméno3=Jolana|spoluautoři=a kol.|url=https://www.rsd.cz/wps/wcm/connect/7bf169c3-ffb1-409b-8279-4f2322af6572/RSD-paterni-sit-silnic-a-dalnic-v-cr.pdf?MOD=AJPERES&CACHEID=7bf169c3-ffb1-409b-8279-4f2322af6572|datum vydání=2013|vydavatel=Agentura Lucie ve spolupráci se Společností pro rozvoj silniční dopravy|kapitola=Historie výstavby silnic a dálnic v ČR|strany=15|isbn=978-80-87138-52-6}}</ref> stavbou necelých 12 km dlouhého úseku mezi Brnem a [[Blučina|Blučinou]]. V následujících třech letech byly postupně zahájeny stavby všech zbývajících úseků.<ref name="České dálnice" /><ref name="Dálnice-silnice" /> Během výstavby bylo upuštěno od realizace tří původně zamýšlených mimoúrovňových křižovatek, a to mimoúrovňové křižovatky Velké Němčice na 19. km v místě křížení se [[Silnice II/381|silnicí II/381]], mimoúrovňové křižovatky Velké Pavlovice na 33. km v místě křížení se [[Silnice II/421|silnicí II/421]] a mimoúrovňové křižovatky Břeclav-jih na 60. km v místě křížení se [[Silnice II/425|silnicí II/425]].<ref name="Dálnice-silnice" />
Prvním úsekem otevřeným pro veřejnost byl 23 km dlouhý úsek mezi Brnem a [[Starovice]]mi zprovozněný v roce 1978. O rok později následovalo zprovoznění navazujícího 2 km dlouhého úseku od Starovic po mimoúrovňovou křižovatku Hustopeče a v roce 1980 byl zprovozněn zbývající úsek dálnice od mimoúrovňové křižovatky Hustopeče až po státní hranici se [[Slovensko|Slovenskou republikou]] dlouhý 36 km.<ref name="České dálnice" /><ref name="Dálnice-silnice"/><ref name="Páteřní síť silnic a dálnic 2" /> Nutno ovšem pro úplnost doplnit, že část dálnice, jak byla v 60. letech 20. století naplánována, se nyní nachází na území dnešní Slovenské republiky a je součástí slovenské dálniční sítě, přičemž stavba této části byla zahájena již v roce 1969 a tato část byla zprovozněna v roce 1973.<ref name="Páteřní síť silnic a dálnic 2" />
▲Od dokončení došlo na dálnici D2 k první větší stavební úpravě v roce 1993, kdy se Česká republika a Slovensko staly samostatnými státy, a kdy byl proto na jejím 56. kilometru vybudován hraniční přechod Lanžhot/Kúty. Dálnice D2 se tak stala první dálnicí české dálniční sítě, která vedla na státní hranici. Na této dálnici tudíž vznikl první dálniční hraniční přechod české dálniční sítě. Zajímavostí tohoto dálničního hraničního přechodu je, že vznikl v důsledku osamostatnění České republiky a Slovenska a že v době plánování a následné výstavby dálnice D2 se hraniční přechod na tomto místě neuvažoval, neboť oba státy tvořily jeden stát.
{| class="wikitable"
Řádek 85 ⟶ 81:
! Zprovoznění
|-
|Brno-jih – Blučina (stavba 021)
| align="center" | 0,000 – 11,700
| align="center" | 11,700 km
| align="center" | 1974
| align="center" | 4. 10. 1978
|-
|Blučina – Hustopeče (stavba 022)
| align="center" | 11,700 – 24,750
| align="center" | 13,050 km
| align="center" | 1975
| align="center" | 4. 10. 1978 a 7. 12. 1979
|-
|Hustopeče – Břeclav (stavba 023)
| align="center" | 24,750 – 48,500
| align="center" | 23,750 km
| align="center" | 1976
| align="center" | 8. 11. 1980
|-
|Břeclav – státní hranice se Slovenskem (stavba 024)
| align="center" | 48,500 – 60,700
| align="center" | 12,200 km
| align="center" | 1977
| align="center" | 8. 11. 1980
|-
|}
| |||