Dimitrij: Porovnání verzí

Přidán 1 bajt ,  před 3 lety
překlep
(překlep)
(překlep)
Libreto ''Dimitrije'' má typické znaky "[[grand opera|velké opery]]" jak ve stavbě (řada příležitostí pro sborové pasáže různého charakteru a různé základní barvy - Rusové a Poláci -, scény církevní, vojenské i milostné, střídání masových scén s intimními), tak i v postavě hlavního hrdiny, který se stává nástrojem a posléze i obětí chodu dějin. Libreto není zcela bez vad, je však bohaté na dramatické situace svědčící Dvořákovu talentu, a v tom předstihuje libreta jeho dalších pokusů v žánru velké opery ''[[Vanda (opera)|Vandy]]'' a ''[[Armida (Dvořák)|Armidy]]''. Dvořák při skládání hudby libretistku často konzultoval a vyžadoval řadu úprav, z nichž nejvýznamnější bylo vypuštění posledního dějství (tradiční velká opera má pět dějství, ale Dimitrij netypicky jen čtyři). Obsah pátého dějství měla tvořit scéna pohřbu Xenie a finální konfrontace Rusů s Poláky; nakonec se však oba tvůrci dohodli ukončit operu Dimitrijovou smrtí na konci IV. aktu. Intenzivní práce na opeře trvala Dvořákovi více než rok (8. května 1881 — 23. září 1882).
 
''Dimitrij'' je Dvořákovo nejvážnější, nejpatetičtější operní dílo. Hlavním hybatelem děje je lid, těžiště opery proto tvoří zejménzejména sbory a ansámbly, některé velké scény jsou hudebně velmi složité, monumentálně stavěné a dramaticky účinné, zejména příchod Dimitrije do Kremlu v I. dějství a finále opery. Dvořák přitom velmi věrohodně vystihl ráz staré ruské i polské hudby. Vážná je i většina intimnějších částí díla - Dimitrijovo oslovení Kremlu, Marinin mazur, milostný duet Dimitrije a Xenie v hrobce.<ref name="Šourek">O. Šourek (1941), viz "Literatura", s. 110-111</ref> Má opusové číslo 64 a v [[Jarmil Burghauser|Burghauserově]] katalogu má číslo B 127 (revize z roku 1894 pak číslo B 186).
 
== Premiéra a další osudy díla ==
Anonymní uživatel