Kasuár přílbový: Porovnání verzí

{{Taxobox

| jméno= Kasuár přilbový

| říše= [[živočichové]] (Animalia)

| kmen= [[strunatci]] (Chordata)

| binomické jméno= Casuarius casuarius

| druh popsal= ([[Carl Linné]], [[1758]])

| popis mapy= Rozšíření kasuára přilbového.

}}

 

== Popis ==

Kasuár je svým vzhledem zřejmě nejpodobnější svým předkům z celého [[řád (biologie)|řádu]] běžců. Je to nelétavý pták s tvrdým a tuhým [[peří]]m, které ho chrání v hustém porostu v [[prales]]ech. Nejnápadnějším znakem je však jeho většinou hnědá „přilbice“, podle které získal i český název a kterou používá k rozrážení hustých porostů pralesů, ale také s její pomocí vydolávají [[potrava|potravu]]. Nápadná je i jeho modrá tvář a krk, červený zátylek a dlouhé kožovité přívěsky, které jsou zbarveny červeně. Křídla jsou redukovaná do podoby ostrých ostruh, zakrněla během vývoje. Zato má krátké a dost silné nohy s ostrými drápy, které fungují doslova jako dýky. Pokud je kasuár zahnán do úzkých či se cítí ohrožen, vyskočí a drápy může způsobit vážná zranění i lidem, smrtelná jsou však tato zranění jen ojediněle. Peří se u samic i samců liší, ale samice je mohutnější a má větší a delší helmici. Nedospělý pták má prosté hnědé peří.

 

 

== Způsob života a ochrana ==

Kasuár přilbový je převážně [[býložravec]], který při hledání potravy natáhne hlavu a přilbou si razí cestu hustým pralesem, kde hledá semena, spadlé [[Plod (botanika)|plody]] [[strom]]ů nebo [[bobule]], příležitostně také larvy hmyzu či drobné savce.

 

Většinu roku žije tento pták samotářsky a s opačným pohlavím se setkává až v období [[rozmnožování]], které trvá od [[červen|června]] do [[říjen|října]] a při kterém samci zaberou teritorium o rozloze 1-5 km čtverečních. Samec si své teritorium důkladně hlídá a pokud by do něho vstoupil jiný nevítaný samec, ihned se pustí do velice agresivního boje. Samci postaví z [[list]]ů a travin velké [[Ptačí hnízdo|hnízdo]] umístěné na zemi. To mívá 5-10 cm na výšku a až 100 cm na šířku. Tyto hnízda staví převážně ve vysoké [[tráva|trávě]], pod [[keř]]em nebo v jiném úkrytu, aby nebyli tak nápadní a nestali se snadnou kořistí svých [[predátor]]ů. Samice do něj po spáření snese 3-6 velkých vajec, které měří zhruba 138 mm x 95 mm. Vejce jsou nejprve hráškově zelená a spolu s časem začnou blednout. Samice se mohou za rok i třikrát spářit, o vejce se nestará, sedí na nich samec a to cca 40 dní. Vylíhlá mláďata jsou pruhovaná, postupem času rezavá s malým náznakem přilbice. Mláďata dospívají ve věku 2,5 - 3,5 let, kdy získávají podobu dospělce a v přírodě se mohou dožít i 18, vzácněji 20 let, v zajetí podstatně více. Kasuáři jsou také zdatnými plavci.